Grónskem před volbami rezonuje téma nezávislosti

Nahrávám video

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

V chodbách grónského parlamentu panuje v těchto dnech čilý ruch. Pět tamních politických stran se chystá na střet v březnových volbách. Na jednom bodě se ale shodnou všechny. „Tím nejdůležitějším je proces získání nezávislosti na Dánsku,“ prohlásil předseda strany Naleraq Pele Broberg.

Jeho uskupení je jediné, které chce proces zahájit okamžitě. V referendu by nezávislost podpořila většina Gróňanů. V případě, že by to znamenalo snížení životní úrovně, už by to ale podle průzkumů bylo jen 45 procent. Ostatní strany jsou proto opatrnější.

„Stále chceme být součástí Dánska a k nezávislosti se propracovat. Ale také musíme spolupracovat s jinými zeměmi než Dánsko, s našimi sousedy. S Kanadou a Spojenými státy,“ upřesnila kandidátka vládnoucí Inuitské strany Ataqatigiit Liv Aurora Jensenová.

Trumpovy ambice

Právě současný americký prezident projevil o Grónsko velký zájem. Na ostrově je řada nerostných nalezišť. Leží navíc u arktické námořní cesty, která začíná být čím dál důležitější třeba i pro Rusko. „Není překvapivé, že Američané nedopustí, aby nějaká jiná velmoc rozšířila svůj vliv na Grónsko,“ popsal dánský historik Bo Lidegaard.

Podle něj je to pro Američany „červená čára“. „Bylo tomu tak ne po desetiletí, ale po staletí,“ dodal. Kolem lednové návštěvy Trumpova syna Donalda Trumpa Jr. se navíc strhla kontroverze. Objevily se informace, že řada Gróňanů by připojení k USA přivítala. Už proto, že (nejen) podle místních politiků Dánsko Inuity nikdy nebralo jako rovnocenné partnery.

„Radost z amerického zájmu o Grónsko je blbost,“ tvrdí bývalý grónský premiér Kuupik Kleist. Podle něj by se spíš měly řešit problémy se vzděláváním mladých Gróňanů. „Je to důsledek nízké úrovně vzdělání a nedostatečných znalostí o světě,“ myslí si. Gróňané nicméně Trumpův zájem mohou využít jako páku na vládu v Kodani. Dánská premiérka Mette Frederiksenová opakovaně prohlásila, že ostrov není na prodej. A výrazně navýšila investice do ochrany arktické oblasti.

„Budeme v arktickém regionu úzce spolupracovat, abychom zajistili bezpečnost takzvaného dalekého severu, včetně Grónska,“ prohlásila šéfka dánské vlády. Jestli to amerického prezidenta uspokojí, ale není v tuto chvíli jasné. Předvolební Grónsko každopádně působí dojmem, že k samostatnosti míří čím dál odhodlaněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...