Společnost Google bude po amerických prezidentských volbách, které se uskuteční 3. listopadu, na své platformě blokovat volební reklamu. S odvoláním na mluvčí o tom informovala agentura Reuters. Podle zpravodajského webu Axios napsal Google svým inzerentům, že nebude po volebním dni zobrazovat reklamy „odkazující na kandidáty, volby a výsledky voleb vzhledem k tomu, že se letos bude sčítat bezprecedentní množství hlasů“.
Nová pravidla společnosti Google se zaměří na reklamy, které se výslovně týkají prezidentských voleb, a také na jakékoli jiné typy reklam, které odkazují na federální nebo státní volby. Týkat se podle webu Axios budou také reklam, jež se zobrazují uživatelům na základě internetového vyhledávání s volební tematikou.
Sociální sítě nyní čelí rostoucímu tlaku, aby nezobrazovaly reklamy šířící nepravdivé informace, jež by mohly ovlivnit volby. Facebook již oznámil, že přestane přijímat nové politické reklamy týden před volbami a odmítne reklamy, které budou deklarovat vítěze před oznámením oficiálních výsledků. Twitter zakázal politickou reklamu loni, zatímco Google dříve omezil způsoby, jakými mohou inzerenti cílit na konkrétní skupiny voličů.
Trump v Atlantě
Donald Trump se mezitím vydal na americký jih do Atlanty ve státě Georgia, kde se snažil získat přízeň černošských voličů. Představil řadu opatření, která podle něj povedou ke zlepšení jejich postavení i ekonomické situace. Slíbil také, že ze dne, kdy si černoši připomínají zrušení otroctví, udělá federální svátek a také že zařadí Ku Klux Klan na seznam teroristických organizací. Černoši tradičně volí spíše demokraty.
Podle agentury Reuters je Georgia, jejíž je Atlanta metropolí, jedním ze států, které by mohly rozhodnout o příštím prezidentovi USA. Ve volbách v roce 2016 Trump svou tehdejší soupeřku Hillary Clintonovou v Georgii porazil. Podle posledních průzkumů jsou ale šance obou kandidátů nyní v tomto státě vyrovnané.
Trump slíbil, že v případě opětovného zvolení zlepší přístup černošských komunit ke kapitálu, vytvoří nová pracovní místa, podpoří firmy vlastněné černochy a všeobecně zlepší ekonomické postavení černošské menšiny.
Černošským voličům prezident přislíbil i to, že se takzvaný Juneteenth stane federálním svátkem. Termín Juneteenth je složeninou anglických slov označujících 19. červen. Odkazuje na 19. červen roku 1865, kdy do texaského Galvestonu přivezl generál armády Unie Gordon Granger zprávu o osvobození otroků. Prezident Abraham Lincoln rozhodl o jejich zrovnoprávnění už dříve, v mnoha jižanských státech, včetně Texasu, ale nebylo toto rozhodnutí až do konce občanské války uplatňováno.
Agentura Reuters upozornila, že pravomoc vyhlásit federální svátek má jen Kongres. Trump by ale mohl návrh zákonodárcům předložit. Už nyní je Juneteenth svátkem ve 47 státech a hlavním městě Washingtonu. Jen Severní a Jižní Dakota a Havaj jej jako svátek neuznávají.
Prezident v Atlantě rovněž slíbil, že zařadí na seznam teroristických organizací bělošské rasistické uskupení Ku Klux Klan. Na seznamu by se podle něj mělo ale ocitnout i krajně levicové hnutí Antifa, jehož příznivci se v posledních měsících mimo jiné účastní protestů proti rasismu a policejnímu násilí, které vyvolala květnová smrt černocha George Floyda.
Biden o Bělorusku
Vystoupil i Joe Biden, který se do svého soupeře opřel kvůli tomu, že mlčí k současné situaci v Bělorusku. Tamního vůdce Alexandra Lukašenka označil za diktátora.
Biden uvedl, že stojí na straně demonstrantů, kteří podle něj vyjadřují pokojně svůj názor a požadují nové volby. Bývalý viceprezident USA také vyzval, aby Minsk propustil několik konkrétních vůdců opozice. Označil je za „politické vězně“.
„Prezident Trump se odmítá k Lukašenkovým akcím vyjádřit nebo nabídnout svou osobní podporu prodemokratickému hnutí,“ uvedl Biden. Lukašenkovu předem neohlášenou inauguraci označil Biden za „švindl“. „Když se prezident ve strachu skrývá před vlastními občany a odmítá přijmout vůli lidu, je to znak slabého, nelegitimního autokrata, ne silného lídra,“ dodal.
V Bělorusku už sedmý týden trvají demonstrace proti Lukašenkově setrvání v úřadu prezidenta. Mnoho Bělorusů je přesvědčeno, že jeho vítězství v srpnových volbách je zfalšované, a opozice, stejně jako EU, jeho vítězství neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.
