Rusko nesmí zvítězit. Plán Česka na zajištění munice pro Ukrajinu je významný, řekl Macron po jednání s Pavlem

Do české metropole v úterý dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Po jednání s českou hlavou státu Petrem Pavlem mimo jiné řekl, že českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii považuje za významnou. Do konce tohoto týdne chce podrobněji informovat o míře francouzského zapojení. Na tiskové konferenci také zdůraznil, že Rusko ve válce nesmí zvítězit. Odpoledne Macrona přijal také předseda vlády Petr Fiala (ODS) a společně podepsali akční plán strategického partnerství obou zemí.

Pavel se s Macronem shodli na tom, že v pokračujícím válečném konfliktu je jedinou možnou cestou vytrvat v podpoře Ukrajiny. „Nejen proto, že to vidíme jako principiálně správné, ale také proto, že nechceme, aby Rusko se svým viděním světa uspělo,“ zdůraznil Pavel. „Chceme žít ve světě, kde jsou pravidla respektována a platí stejně pro větší i menší země,“ dodal. Oba prezidenti mají podle něj stejný pohled na možnosti vývoje situace i na možné způsoby řešení.

„Možností je opravdu hodně. Myslím, že je čas pro to, abychom se o nich vážně bavili. Odmítavá stanoviska přisuzuji tomu, že je obava, abychom nehovořili o vyslání bojových jednotek na Ukrajinu, protože tím by opravdu mohlo dojít k překročení pomyslné červené linie. Ale o tom nebyla řeč. Bavíme se o formách asistence,“ konstatoval Pavel.

Nahrávám video

Ohledně vojenského materiálu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii Macron doplnil, že Evropa urychlila výrobu, dodala veškeré dostupné zásoby, ale potřeby Ukrajiny jsou takové, že je potřeba jít nad rámec skladových zásob. „Co se týče munice na Ukrajině, musíme oslovit neevropské země a musíme čelit krátkodobým potřebám,“ poznamenal.

Pavel v pátek při návštěvě Lucemburska potvrdil, že se k iniciativě k zajištění munice pro Ukrajinu mimo EU zatím přihlásilo zhruba patnáct zemí. Plán v únoru představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži.

Nahrávám video

Česká hlava státu má zároveň dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky na území států Evropské unie, jako na Ukrajině. „Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla,“ řekl Pavel.

„Je jen na nás, jakou formu asistence Ukrajině zvolíme, pokud zůstaneme v rámci limitu nebojového angažmá,“ doplnil. K věci je podle něj nutné přistoupit s otevřenou myslí, zvážit dostupné možnosti a věnovat se jim, ne a priori odmítat jakoukoli přítomnost na Ukrajině.

„Těch způsobů je celá řada. A myslím si, že debata o tom již začala. Naposledy ji vedli ministři obrany na půdě NATO, konzultační schůzka evropských lídrů v Paříži se jí věnovala také. Měli bychom v ní pokračovat,“ pokračoval Pavel. „Pokud je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, nemůžeme zůstat u pomoci, jakou poskytujeme Ukrajině dnes. Vidím prostor k tomu, abychom hledali další formy pomoci a řešení,“ zdůraznil.

V naší Evropě se blíží doba, kdy nesmíme být zbabělí.
Emmanuel Macron
francouzský prezident
5. 3. 2024, ČTK
Zdroj: Reuters/Gonzalo Fuentes

Macron minulý týden na pařížské konferenci o pomoci Ukrajině uvedl, že nevylučuje vyslání pozemních vojsk zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. V podobném smyslu se vyjádřila estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas. Myšlenku však rázně odmítlo Německo, Polsko, Itálie, Británie, USA nebo Česká republika. Ruský vůdce Vladimir Putin poté varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky.

Šéf ruské civilní rozvědky hovořil o světě na pokraji jaderné války

Slova Macrona ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu přivedou svět na pokraj jaderné války, řekl v úterý v televizním pořadu Solovjov Live šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Francouzský prezident tuto možnost na konci února nevyloučil, šéf francouzské diplomacie Stéphan Séjourné ale později řekl, že Paříž by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, ale plnit jiné úkoly.

Naryškin v pořadu reagoval na otázku, zda taková prohlášení vedoucích představitelů EU ženou svět na pokraj jaderné války, píše agentura TASS. „Ano. (...) Vypovídá to o vysoké míře politické nezodpovědnosti současných evropských zemí, v tomto případě francouzského prezidenta,“ uvedl Naryškin.

Bílý dům v úterý ujistil, že ani Spojené státy neuvažují o nasazení amerických vojáků na ukrajinskou frontu, napsala agentura AFP. „Na Ukrajině nebudou nasazeni žádní američtí vojáci. A víte co? (Ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj o to nežádal. Chce nástroje a schopnosti,“ uvedl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.

Pietní akt a schůzka s Fialou

Po tiskové konferenci se prezidenti zúčastnili pietního aktu na náměstí Jana Palacha, kde uctili oběti prosincové střelby, při níž útočník na filozofické fakultě zabil čtrnáct lidí a dalších pětadvacet zranil.

Macron s Pavlem položili věnce k pamětní desce Jana Palacha. Pietního aktu se zúčastnila také rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková. Oba prezidenti na Palachovo náměstí dorazili s více než hodinovým zpožděním oproti plánu. Mezi přihlížejícími bylo také několik lidí s palestinskými vlajkami. Na transparentech měli hesla „Stop zaslepené podpoře Izraele“ nebo „Hladovění se používá jako válečná zbraň“.

Francouzská hlava státu následně zamířila do Strakovy akademie na schůzku s premiérem Fialou, s nímž podepsala akční plán strategického partnerství obou zemí na roky 2024 až 2028.

Nahrávám video

Dokument se zabývá evropskou a zahraniční politikou, bezpečností a obranou, migrací, obchodní výměnou, ale také sociálními věcmi, vědou či kulturou.

Česko a Francie se v něm hlásí k tomu, že mají dlouhodobě dobré vztahy založené na sdílených hodnotách a podobných či shodných zahraničněpolitických zájmech. „Kromě historické tradice obě země spojuje především členství v EU a NATO. Toto dědictví a společné hodnoty chtějí obě země i nadále rozvíjet,“ stojí v akčním plánu.

Bezpečnostní prostředí v Evropě i mimo ni je podle dokumentu zejména od počátku války výrazně narušené. „Ruský imperialismus, asertivní snaha Číny zpochybňovat mezinárodní řád, hybridní hrozby a šíření terorismu představují některé z hrozeb, kterým musíme čelit společně,“ uvádí dokument.

Prezident Pavel po setkání s Macronem prohlásil, že dokument vytvoří rámec pro ještě hlubší spolupráci v oblastech vzájemného zájmu, než je tomu dnes. Fiala zdůraznil, že česko-francouzské vztahy jsou pevnější než kdy jindy, což podpis pátého akčního plánu potvrzuje. „Je to široký akční plán, který nám umožní pokračovat v cestě vpřed, strukturovat a prohlubovat naše vztahy v příštích čtyřech letech,“ dodal Macron.

Podle Evy Decroix (ODS) nebyla návštěva Emmanuela Macrona klasickým bilaterálním jednáním. Opakovaně zaznělo, že Česko je pro Francii důležitým partnerem a naopak. Společným tématem byla bezpečnost i energetická nezávislost, ve které mají země v čem spolupracovat a Česko má Francii co nabídnout. Zároveň míní, že budování vztahu s Francií neznamená ochuzení dalších vztahů, řekla v pořadu Události, komentáře.

Že Francie nebude pro Česko strategickým partnerem pro všechna témata, upozornila v pořadu Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Podle ní by se měla partnerství uzavírat ad hoc podle toho, jaké téma je třeba prosadit.

Jádro a železnice

Fiala s Macronem jednali také o podílu francouzských firem na přípravě vysokorychlostních železnic v Česku, o vzdělávání, výzkumu či jaderné energii, kterou vnímají jako klíčový nástroj k zajištění energetické bezpečnosti. „Je klíčová pro dostatek dostupné elektřiny, ale je také základem prosperity a konkurenceschopnosti,“ poukázal český premiér.

Diskutovali také o bilaterální spolupráci v obranném průmyslu. Český premiér připomněl spolupráci obou zemí na řadě obranných projektů, zmínil například nákup 62 samohybných houfnic CAESAR od francouzské firmy Nexter Systems dohromady za 10,3 miliardy korun. Podle dřívějších vyjádření by první měla být dodána letos, poslední v roce 2026.

Po jednání s Fialou se francouzský prezident zúčastnil Česko-francouzského jaderného fóra v Rudolfinu. „Patříme k evropské jaderné alianci, která se hodně zasazovala, aby v hlavních dokumentech EU byla technologická neutralita. Abychom měli svrchovanou bezuhlíkovou strategii, potřebujeme obnovitelné zdroje a jádro,“ upozornil Macron. Podle Fialy byla ve Strakově akademii řeč také o urychlení vývoje malých modulárních reaktorů.

Na Česko-francouzském jaderném fóru vystoupili například i Frédéric Leliévre ze společnosti Framatome, ředitel firmy ORANO Nicolas Maes nebo předseda Technologické agentury Petr Konvalinka. Francouzská státní elektrárenská společnost EDF, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, je spolu s jihokorejskou firmou KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech.

Už dopoledne Macron promluvil také ke studentům Francouzského lycea. „Začátek návštěvy Emmanuela Macrona v Praze, na Francouzském lyceu: inaugurace nových prostor, setkání s francouzskou komunitou,“ napsal na sociální síti X francouzský velvyslanec v Česku Stéphane Crouzat.

Podle agentury AFP Macron v projevu na lyceu vyzval spojence Ukrajiny, aby nebyli zbabělci tváří v tvář silám, které se staly nezastavitelnými a které každým dnem rozšiřují hrozbu. „V naší Evropě se blíží doba, kdy nesmíme být zbabělí,“ řekl francouzský prezident.

Obohacení uranu pro Dukovany bude nově zajišťovat Orano

U příležitosti návštěvy Macrona v České republice uzavřela společnost ČEZ dohodu s francouzskou firmou Orano o obohacování uranu pro jadernou elektrárnu v Dukovanech, kterou bude nově zajišťovat místo ruské společnosti TVEL. Jde o druhou dohodu ČEZu s francouzskou firmou, která zajišťuje obohacování uranu i v Temelíně.

ČEZ jako provozovatel tuzemských jaderných elektráren loni rozhodl z bezpečnostních důvodů spojených s válkou na Ukrajině o výměně dodavatelů klíčových služeb pro provoz elektráren, které dosud zajišťovaly ruské firmy. Orano tak bude zajišťovat služby pro obohacování uranu. Dodavatelem paliva pak bude pro obě elektrárny americká společnost Westinghouse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...