Rasismus a antisemitismus – dvě skvrny historie, kterým se nedokáže vyhnout ani dnešní Francie. Obě patologie se teď skloňují v souvislosti s krajně levicovou stranou Nepoddajná Francie, i když každá s opačným znaménkem. Zatímco její čerstvě zvolený starosta afrického původu čelí rasistickým urážkám, stranická europoslankyně je obviněná ze schvalování protižidovského terorismu.
Na pařížském předměstí Saint-Denis vyšly v sobotu do ulic tisíce lidí. Chtěly tím vyjádřit podporu novému starostovi této části francouzské metropole Ballymu Bagayokovi, který je členem krajně levicové Nepoddajné Francie. Politik pochází z Mali. V jedné z televizí dva komentátoři v souvislosti s ním mluvili o velkých opicích a kmenovém náčelníkovi.
„Takové rasistické činy a poznámky se děly i v minulosti,“ poznamenal starosta Saint-Denis Bagayoko. „Zarážející na tom je to, že rok za rokem, generaci za generací úřady selhávají a někdy jsou dokonce spoluviníky,“ upozornil.
I řada odpůrců krajní levice považuje podobné výroky za nepřijatelné. Zvlášť když to podle nich odvádí pozornost od toho, co lze na tomto hnutí považovat za opravdu závadné. Nařčením z antisemitismu čelí členové Nepoddajné Francie opakovaně. Europoslankyně Rima Hassanová kvůli tomu skončila minulý týden na policii.
„Jsem terčem skutečného justičního a politického pronásledování, a to výhradně kvůli svým politickým postojům,“ tvrdí europoslankyně za Nepoddajnou Francii Rima Hassanová. Politička je hlasitá stoupenkyně Palestinců, loni v říjnu se zúčastnila flotily vypravené do Pásma Gazy. Úřady ji ovšem zadržely za to, že na sociálních sítích v souvislosti s teroristickým útokem v Tel Avivu v roce 1972 napsala, že „klást odpor není jen právo, ale i povinnost“.
Vychvalování terorismu není svoboda projevu, zní z vlády
„Antisemitismus a vychvalování terorismu nejsou svoboda projevu,“ reagoval francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. „Pro Rimu Hassanovou, podobně jako pro mnoho jejích kolegů z Nepoddajné Francie, je toto násilí a tato brutalizace veřejné debaty obvyklá,“ dodal.
Toto násilí získalo konkrétní tvář v únoru, kdy přesila maskovaných příznivců krajní levice ubila v Lyonu k smrti mladého sympatizanta krajní pravice Quentina Deranquea. Od té doby veřejný obraz Nepoddajné Francie zažívá těžkou krizi, přestože i mezi příznivci nacionalistického Národního sdružení jsou podle politologů násilní extrémisté.
„Když se voličů zeptáte, zda mají obecně pocit, že Národní sdružení je republikánská strana, odpoví většinou ano,“ popsal výkonný ředitel agentury pro průzkum veřejného mínění Harris Interactive Jean-Daniel Lévy. „Když se zeptáte, jestli je republikánská Nepoddajná Francie, odpověď zní většinou ne,“ připojil Lévy.
Zesurovění politické debaty ve Francii se navíc může stupňovat vzhledem k tomu, že už příští rok čekají zemi ty nejdůležitější volby. Rozhodne se v nich, kdo nahradí Emmanuela Macrona ve funkci prezidenta.
