Finsko a Švédsko se v létě připojí k NATO, uvádí The Times

Nahrávám video

Vstoupit do Severoatlantické aliance se pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu již v létě chystají Finsko a Švédsko, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu učinil „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření Aliance z 30 na 32 členských států. Podle Kremlu by vstup zemí do NATO Evropě nepřinesl stabilitu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Putin „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině odůvodňoval mimo jiné snahou zabránit rozšíření NATO. Finská přihláška do Aliance je však v důsledku jeho války očekávána v červnu, Švédsko by mělo následovat, napsal deník.

Pokud se tyto plány uskuteční, Finsko se z členů NATO stane zemí s nejdelší společnou hranicí s Ruskem o délce 1340 kilometrů, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Dodala, že jak Finsko, tak Švédsko také mají dlouhé pobřeží a mnoho ostrovů v Baltském moři. Švédsko více než dvě stě let nebylo součástí žádné vojenské aliance a Finsko po celou studenou válku přísně dodržovalo neutralitu s korektními vztahy vůči Sovětskému svazu.

Pod vlivem ruské agrese se veřejné mínění v obou zemích prudce přiklonilo ke vstupu do NATO, dodala BBC. Připomněla, že švédské noviny Aftonbladet minulý týden také psaly o tom, že Švédsko by mohlo svou přihlášku ke vstupu do NATO podat v polovině června a již koncem tohoto měsíce by ji mohli schválit členové Aliance na summitu v Madridu. Podle listu chtějí Finsko a Švédsko do NATO vstoupit současně a těsně koordinují své kroky. 

Kreml v pondělí prohlásil, že případný vstup Švédska a Finska do vojenské aliance NATO nepřinese Evropě stabilitu.

„Opakovaně jsme říkali, že Aliance zůstává nástrojem zaměřeným na konfrontaci a její další rozšiřování nepřinese evropskému kontinentu stabilitu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v konferenčním hovoru, když byl na vstup Švédska a Finska do NATO dotázán.

Země NATO by měly Finsku zatím garantovat bezpečnost, řekl bývalý šéf Aliance

Podle bývalého generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena bude pro Finsko sousedící s Ruskem kritickou fází období mezi podáním přihlášky a přijetím země do obranné Aliance. V rozhovoru pro finský deník Helsingin Sanomat se vyslovil pro „opatření, která v historii NATO ještě nikdy nebyla přijata“. Na Finsko by se podle něj měly vztahovat bezpečnostní záruky NATO i před vstupem. 

„Nemůžeme riskovat, že Finsko bude v tomto období vystaveno jakémukoli ruskému tlaku. Můj osobní přístup by byl takový, že Finsko by mělo na toto období obdržet pět bezpečnostních záruk od spojenců v NATO. Jednotlivé země by mohly Finsku takové bezpečnostní záruky poskytnout bilaterálně,“ uvedl.

Podle děkana Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáše Karáska by vstup do NATO nepochybně zvýšil bezpečnost obou zemí, protože by byly chráněny závazkem ke kolektivní obraně, která je vlastně klíčovým principem fungování Aliance. „Pro Evropu, respektive pro NATO by platilo totéž, získalo by dva nové členy, kteří jsou vojensky zdatní, spolehliví, stabilní a zcela nepochybně demokratičtí.“

Podle něj má ke vstupu blíže spíše Finsko. „Švédsko má neutralitu hlouběji etablovanou v krvi na rozdíl od finské neutrality, která byla vynucená okolnostmi počátku studené války.“

„Finsko je jedním ze států, které válčilo se Sovětským svazem, předchůdcem dnešního Ruska, a to v několika fázích. Je dobře známo, že se stalo obětí sovětské agrese ještě před začátkem druhé světové války, což byl notabene krok, který poté vedl k vyloučení SSSR z tehdejšího předchůdce OSN, ze Společnosti národů,“ připomíná politolog.

„A to, že Finsko přistoupilo po válce k neutralitě, respektive vojenské nezúčastněnosti, bylo dáno snahou země manévrovat tak, aby si zachovalo teritoriální intergitu a politickou nezávislost bez ohledu na velmi silný sovětský politický a ekonomický vliv. Finská neutralita je tedy mladší a rozhodně netvoří tak silný kámen národní politické identity, jako je tomu ve Švédsku,“ doplnil Karásek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...