Slovenská Národní rada se rozroste na osm stran. Podle slovenského listu Pravda ale není žádných vítězů. Dosud mohl Smer-SD Roberta Fica vládnout sám, voliči ho ale o tuto možnost připravili. O složení nové vlády by se podle Fica mělo pokusit pět stran. Vylučuje přitom možnost spolupráce s krajně pravicovou stranou Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko (LS NS). Předsednictvo Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), které poprvé v polistopadové historii nebylo zvoleno, nabídne své funkce.
Robert Fico uvedl, že se Smer-SD jako vítěz voleb pokusí sestavit vládu, i když to nebude snadné a potrvá to déle. Vymezuje se přitom vůči straně pravicového radikála Mariana Kotleby. „Hodnotově jsme tak daleko od sebe, že to nepřichází v úvahu,“ prohlásil Fico. O nemožnosti uzavřít koalici s Kotlebou ale mluví i další.
„Myslím, že je šance na sestavení vlády tak, že by se vybralo ze skupiny pěti stran. Netvrdím, že by měla mít pět členů,“ řekl Fico televizi TA3. Jednou ze zmiňovaných pěti stran je podle Fica opoziční Most-Híd. Jednání ale může zkomplikovat, že předseda strany Most-Híd Béla Bugár odmítl, že by mohli jít do koalice nejen s Kotlebou, ale i Borisem Kollárem nebo Slovenskou národní stranou, napsal Sme.
V diskusi televize Markíza místopředseda Smeru Robert Kaliňák pak odmítl, že by mohli vyhovět pravicovým stranám a v zájmu dohody obětovat svého předsedu. Jestliže vládu sestaví Smer, v čele musí být Fico, prohlásil.
V diskusi RTSV zase Milan Uhrík uvedl, že Kotlebova strana nemá zájem o spolupráci se stranami, ale i tak chce prosadit svůj předvolební program. „My jsme podobný výsledek očekávali. Přesvědčili jsme se, že průzkumy jsou odtrženy od reality, vůle lidí je úplně někde jinde,“ řekl. Odmítl zároveň tvrzení, že jsou neonacistickou stranou.
Nepravděpodobná se zatím zdá i koalice Smeru s druhou nejsilnější stranou Svoboda a solidarita (SaS). „Koalice se stranou Smer pro nás nepřichází v úvahu,“ prohlásil šéf strany Richard Sulík. „Budeme to, co už jsme před volbami ohlásili - tvrdá a razantní opozice,“ dodal.
Propad strany Sieť, předsednictvo KDH nabízí funkce
Po sečtení 99,98 procenta hlasů získal Smer-SD 28,3 procenta, SaS 12,1 procenta, Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti - NOVA 11 procent, Slovenská národní strana 8,6 procenta, Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko 8 procent, Jsme rodina Borise Kollára 6,6 procenta, Most-Híd 6,5 procenta a jako poslední Sieť 5,6 procenta.
Sieť původně průzkumy favorizovaly jako druhou nejsilnější stranu, nakonec skončila těsně nad pětiprocentní hranicí. Předsednictvo se podle šéfa strany Radoslava Procházky sejde v pondělí, napsal server TA3. Na stole bude i jeho možná rezignace. Ke špatnému výsledku podle něj mohlo přispět to, že se nedostatečně vyhranil vůči vládní straně Smer-SD. „V těchto volbách jsme neuspěli,“ řekl Procházka.
Hned v neděli ráno podle Denniku N naopak zasedlo předsednictvo Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), které se poprvé v polistopadové historii ocitlo mimo parlament. Předseda Ján Figeľ spolu s předsednictvem nabízejí své funkce. Rozhodne se o nich 19. března, pak svolají i mimořádný sněm.
Vznikne na Slovensku úřednický kabinet?
Velký počet stran včetně extremistických a antisystémových může působit problémy, píší slovenská média. „Výrazně to komplikuje možnosti sestavení stabilní vládní koalice,“ napsal na svém webu list Sme.
Za jednu z variant vývoje označil deník to, že se politické strany s ústavní většinou dohodnou pro nadcházející předsednictví Slovenska v EU na sestavení úřednické vlády. „V podobné situaci se ocitlo i Česko, jehož vláda padla právě během probíhajícího předsednictví,“ připomněl deník. Jako východisko z patové situace zmiňuje úřednickou vládu i portál Aktuality.sk.
Podle portálu listu Pravda ve volbách ve skutečnosti nikdo nevyhrál, ale všichni prohráli. „Hovořit po těchto parlamentních volbách o vítězích je holý nesmysl. Možná se nakonec z té nepřehledné skrumáže někomu podaří sestavit vládu,“ uvedl.
Padají i úvahy o předčasných volbách. „V tomto okamžiku reagovat dalšími volbami je nesmysl. Je na politicích, aby našli řešení,“ reagoval Fico.
Extrémní pravice míří do parlamentu
Za velkou změnu je označováno to, že do parlamentu vstupuje extremistická a dosud neparlamentní strana pravicového radikála a předsedy Banskobystrického kraje Mariana Kotleby.
„Výsledek voleb neznamená, že od večera do rána je Slovensko rasistické a extremistické. Volby ovšem ukázaly, že pro velkou část země nejsou xenofobní řeči, nesnášenlivost a agresivita vůči všemu jinému nepřekonatelným tabu,“ napsal na svém webu Denník N.
Na Facebooku už vznikla iniciativa Antifašistická mobilizace, která vyzývá lidi, aby se účastnili pondělního shromáždění v Bratislavě a dali najevo nespokojenost s tím, že se extremisté dostali do Národní rady.
Za nejdůležitější úkol pro strany list označil nutnost sestavit vládu bez účasti extremistů. „Věřím, že standardní politické strany bez ohledu na to, jestli jsou od středu doleva nebo doprava, si uvědomí, že teď je opravdu nezbytné, aby vyhrála zodpovědnost nad nezodpovědností,“ prohlásil slovenský ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák (nestr. za SMER-SD).
Důležité bude, co udělá prezident Andrej Kiska. Hlava státu podle tradice pověřuje sestavením nové vlády vítěze voleb. Samotné pověření je ale spíš neformálním aktem a neznamená, že prezidentem pověřená osoba se nakonec stane premiérem. Z ústavy vyplývá, že po ustavující schůzi parlamentu, která se musí konat do 30 dnů od vyhlášení výsledků voleb, dosluhující kabinet podá demisi. Dosluhující vláda však zůstává v úřadě až do utvoření nového kabinetu, jehož předsedu jmenuje prezident.
