Fantasmagorické přepisování dějin, říká Ščerbakovová k ruské manipulaci historie

Nahrávám video

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.

První signály přepisování historie v postsovětském Rusku se podle Sčerbakovové objevily na začátku vlády Vladimira Putina.

„Byly velice výrazné. (Putin) vrátil sovětskou hymnu, trochu změnil slova, ale byl to stejný základ, stejný rytmus, stejná hudba. Stejně tak se vrátila k ruské armádě rudá vlajka. A takto se postupně vytvářela Putinova ideologie, která je založena na velice silném, agresivním nacionalismu.“

Za Putinovy vlády vznikly desítky nových pomníků sovětského diktátora Josifa Stalina a přepisují se i učebnice dějepisu, připomněla.

„Ze zákona o rehabilitaci obětí politických represí zmizelo, že se jednalo o masové represe. Takže se dostáváme do fantasmagorického přepisování historie. Mluvíme tady o dvanácti milionech lidí, a pokud vyškrtneme, že jsou to masové oběti, tak co jiného to je než přepisování dějin.“

Orwell, Kafka a Absurdistán

Nynější školáci se už třeba právě o stalinistických represích nemají jak dozvědět, pokud se po tom nebudou sami pídit, neboť v nových učebnicích o tom není podle Ščerbakovové ani čárka.

„Vypadá to, že dnes je to ještě horší než v době, kdy jsem já chodila do školy. Učebnice, které vychází dnes, jsou ještě horší než učebnice historie, které existovaly za Sovětského svazu, podle kterých jsem se učila dějepis já. Je to skutečně Orwell nebo Kafka, je to skutečný Absurdistán.“

Současný ruský režim podle ní sice připouští, že se represe děly, ale tvrdí, že stát není ničím vinen.

„(Putin tvrdí) Ano, represe možná byly, ale my přece nemůžeme říct, že naše země nebyla velká. A pokud to říkáme, pak to znamená, že takový stát má právo na všechno, protože je tak velký a vynikající. Má právo na cokoli, má právo naložit s člověkem, jakkoli bude chtít, cokoli bude pokládat za potřebné, u jednotlivce nejsou práva žádná,“ popisuje Ščerbakovová následky takového uvažování.

Velká část Memorialu je v emigraci

Organizaci Memorial, kterou Ščerbakovová spoluzakládala, Rusko v roce 2021 zakázalo a rozpustilo. „Celá řada kolegů nadále pracuje na tématech, pomáhají lidem vyhledávat materiály v archivech. Velká část Memorialu ale odjela (do zahraničí), stejně jako já jsem byla nucena odjet do emigrace.“

Řada dalších se ocitla ve vězení. „Uvězněn byl například i kolega Oleg Orlov,“ připomněla dalšího ze zakladatelů sdružení, který byl v Rusku odsouzen za kritiku vedení Kremlu kvůli agresi proti Ukrajině. Na svobodu se dostal v rámci letošní velké výměny vězňů mezi Moskvou a několika západními zeměmi a tento týden se v Praze zúčastnil otevření výstavy o nesvobodě v současném Rusku.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...