Facebook i Twitter zablokovaly článek proti Bidenovi, prý může jít o ruskou dezinformační kampaň. Cenzura, oponují kritici

Článek, který možná zamíchá americkými prezidentskými volbami, a to hned z několika důvodů, vydal v týdnu americký bulvární deník New York Post. Text je plný obvinění proti synovi kandidáta na prezidenta Joea Bidena. Původ informací je ale pochybný, data prý našel opravář počítačů a do redakce se dostaly přes osobního právníka Donalda Trumpa. Výsledný text začali lidé sdílet na sociálních sítích, Facebook i Twitter ale možnost sdílení rychle omezili z obavy, že jde o dezinformační kampaň vedenou z Ruska. Kritika přišla vzápětí – obě platformy podle ní cenzurují a nahrávají Bidenovi. Aféru rozebere nedělní Newsroom ČT24.

Jde v podstatě pouze o jeden e-mail. Na adresu Huntera Bidena, který je synem nynějšího kandidáta na prezidenta USA Joa Bidena, ho před pár lety poslal jeden z šéfů ukrajinské plynařské firmy Burisma. Bidenovi mladšímu, který tehdy ve firmě pracoval, v něm děkoval za schůzku s jeho otcem, v té době viceprezidentem USA. Po setkání měl Biden starší například zařídit propuštění prokurátora, který ukrajinskou firmu vyšetřoval.

Podstata aféry, kterou tyto informace vyvolaly, ale není ani tak v obsahu informací, jako v tom, jak k nim přistoupily sociální sítě. Facebook zakázal sdílení článku, Twitter ho rovnou smazal. Teprve po kritice ho opět odemkl.

„Vstoupily, ne poprvé, ale velmi výrazně, do politického boje, kdy najednou převzaly zodpovědnost a v podstatě připustily, že jsou moderátorem debaty. Připustily, že se chovají jako médium, protože médium se chová tak, že vybírá zprávy,“ kritizuje rozhodnutí obou sociálních sítí šéfredaktor portálu Info.cz Michal Půr.

Zdroj neznámý

Sociální sítě k blokaci přistoupily kvůli nejasnosti zdroje e-mailů a dalších dat. Do redakce deníku New York Post je prý přinesl osobní Trumpův právník Rudi Giuliani. Ten je získal od člověka, který měl opravovat počítač, který si pak nikdo nevyzvedl. Právě na harddisku tohoto počítače byl údajně zálohován i zmíněný e-mail.

„Je to součástí našeho běžného postupu proti šíření dezinformací. Dočasně omezíme sdílení zprávy, dokud nebudou ověřena všechna fakta,“ reagoval na kritiku mluvčí Facebooku Andy Stone. Twitterová pravidla zase hovoří o tom, že síť nechce podporovat hackerství tím, že bude umožňovat sdílení materiálů, které jsou pravděpodobně získané nelegálně.

Smazání článek ještě zatraktivnilo

Podle experta na nová média Josefa Šlerky sociální sítě svým jednáním na text ještě víc upozornily. „Facebook omezil dosah vidění toho článku, Twitter ho smazal, a to spustilo něco, čemu se říká Streisand efekt, protože po protestech ho zase pustil ven, čímž o něj ještě víc zvýšil zájem. Kdyby to býval neudělal, pravděpodobně by článek neměl tolik pozornosti. Otázka zní, proč to vlastně Twitter udělal. Můžeme v tom vidět, co chceme, můžeme v tom vidět vměšování do voleb,“ přibližuje Šlerka ze Studií nových médií na Filozofické fakultě Karlovy univerzity.

V USA kvůli tomuto kroku zaznívá kritika hlavně od voličů stávajícího prezidenta. „Prezidentu Trumpovi se dlouho daří prosazovat svou agendu právě prostřednictvím Twitteru a Facebooku, takže tohle je situace, která je pro něj před volbami nepříjemná,“ upozorňuje bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v USA a Rusku Lenka Kabrhelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...