Facebook, Google a další velké firmy se zavázaly k důslednějšímu boji proti dezinformacím

Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů. Nový kodex podepsalo 34 firem a organizací. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například TikTok, Microsoft či český Seznam.

Velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu stanovujícímu zásady boje s dezinformacemi. Komise nyní v době ovlivněné ruskou válečnou propagandou pravidla rozšířila, aby zahrnovala například i rozmáhající se využívání automatických technik či cíleně manipulativní videa označovaná jako deepfake.

Podle místopředsedkyně unijní exekutivy Věry Jourové (ANO) jsou zásadními novinkami kodexu spolupráce s ověřovateli faktů ve všech jazycích Evropské unie a zapojení reklamních firem, což má připravit tvůrce dezinformací o příjmy.

„Myslím si, že časem bude patřit k dobrému tónu značek, aby se jejich loga neobjevovala v systému, kde se to hemží například ruskou válečnou propagandou,“ řekla novinářům Jourová. Ke kodexu se proto vedle provozovatelů webů nově připojili také ověřovatelé faktů, tvůrci technologií či reklamní a marketingové společnosti.

Nahrávám video

Jourová: Nebudeme cenzurovat

Digitální platformy budou podle Jourové na základě nových pravidel muset více investovat do najímání lidí, kteří „umí rozlišovat mezi fakty a názory“. Komise přitom podle ní dbá na vyvážení boje s dezinformacemi a svobody projevu, aby z webů nebyly odstraňovány příspěvky vyjadřující například provokativní názory.

„Nebudeme cenzurovat, budeme označovat dezinformace jako informace, která se prokazatelně vymyká faktům,“ popsala praktické fungování kodexu Jourová.

Pro platformy či inzerující společnosti nebude podle ní přizpůsobení se požadavkům nijak složité. Aktivní tvůrci dezinformací jsou dobře známi a detekovat automatickou výrobu manipulačních příspěvků již digitální firmy umějí, prohlásila Jourová.

Zatímco dosud byla pravidla dobrovolná, nyní jejich účinnost posílí propojení s normou o digitálních službách, na jejímž obsahu se EU dohodla letos na jaře. Velkým internetovým firmám na jejím základě bude hrozit pokuta až do výše šesti procent jejich ročního světového obratu, pokud nebudou své povinnosti dodržovat.

Vrabel: Nejvíc škodí algoritmus Facebooku

Podle datového analytika se dezinformace na sociálních sítích šíří asi šestkrát rychleji než pravda. Můžou za to jejich algoritmy. „Milují emotivní informace. Protože nejsilnější emocí je strach, tak ty, které obsahují strach a jsou extrémně emotivní, jsou algoritmy sociálních sítí zveličovány,“ uvedl v Horizontu ČT24 datový analytik a ředitel Semantic Visions František Vrabel. Když počítačové kódy sociálních sítí rozpoznají také takzvaný virální potenciál zpráv, šíření tohoto obsahu ještě posílí. Algoritmy nejsou veřejné, a tak není jasné, podle jakého klíče sociální sítě přesně fungují.

Vrabel upozornil, že už v minulosti existovala dohoda na omezení šíření dezinformací webovými stránkami, nicméně nebyla dodržována. Největší škodu podle něj vytváří Facebook, který si z dohody „vůbec nedělal hlavu (…) Má zvýšené zisky a cíleně podporuje rozšiřování dezinformací,“ uvedl Vrabel. Naopak například český Seznam podle něj stojí na druhé straně spektra a „chová se mimořádně odpovědně“. 

Nahrávám video

Skeptický je datový analytik k účinnosti nových evropských pravidel. Stavět boj proti dezinformátorům na ověřovatelech faktů je podle něj zcela chybnou strategií. Zatímco informací na sítích je příliš mnoho, ověřovatelů je příliš málo. Výsledky jejich práce se navíc nedostanou k cílové skupině, která je dezinformacemi ovlivňována. 

Snahu o odstřihnutí dezinformátorů od peněz z reklamy naopak hodnotí kladně. „Když ale mluvíme o odstřihnutí od reklam – ten, kdo na reklamách vydělává nejvíc, jsou platformy samotné. Jsou to vlastně největší reklamní platformy na světě. Na ně bychom se tedy měli především zaměřit. Na to, aby neprofitovaly z dezinformací,“ dodal Vrabel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...