Sedmdesát tisíc požárů, které za letošek zaznamenala NASA v brazilské části Amazonie, představuje obrovské číslo, ve srovnání s posledními dvaceti lety je to však průměr. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl děkan Fakulty lesní a dřevařské při České zemědělské univerzitě v Praze Marek Turčáni. O zcela přírodní jev ale nejde, pro Amazonii bude třeba vypracovat plán zalesňování, míní expert.
Amazonský deštný prales, jemuž se přezdívá „zelené plíce planety“, se rozkládá na rozloze pět a půl milionu kilometrů čtverečních. Šedesát procent se nachází na území Brazílie. Snímky hořícího pralesa v posledních týdnech šokovaly svět.
Problém má dvě strany mince, myslí si Turčáni. „Ekosystémy země jsou pod obrovským tlakem nás lidí, takže nejsou úplně v perfektní kondici. A je taky fakt, že žijeme v takzvaně marketingové době a někdy se tyto přírodní jevy využívají za určitým účelem,“ upozorňuje akademik.
Středisko pro vesmírný výzkum pro letošek zaznamenalo v Brazílii víc než 70 tisíc požárů. Turčáni si ale nemyslí, že situace je natolik dramatická.
„Brazílie je skutečně obrovská, a když z Evropy odečteme Skandinávii, je to vlastně celá Evropa. Z grafů NASA vyplývá, že za posledních šest let je to nejvyšší počet požárů, ale za posledních dvacet let je to velice průměrný počet požárů. Ten počet je samozřejmě obrovský, ale možná dokonce máme tolik požárů i my v Evropě,“ podotkl expert.
Nejedná se tedy podle něj o výjimečnou situaci, zcela přirozeným jevem však ohně také nejsou. „Třicet let zpátky došlo k obrovskému odlesnění a ty odlesněné plochy byly proměněny v zemědělskou půdu, která se nyní vypaluje,“ vysvětluje Turčáni.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nabídl Brazílii na summitu G7 materiální a finanční pomoc. Zatímco bolivijský prezident Evo Morales si myslí, že 20 milionů dolarů je málo, brazilský prezident Jair Bolsonaro přijetí částky zatím odmítá, protože se mimo jiné obává, že Francie bude chtít něco na oplátku.
„Chápu to tak, že (země G7) chtějí pomoci při hašení požárů. Ale jak jsem už zmiňoval, tak velká část těch požárů je zakládána úmyslně, protože zemědělci tam chtějí chovat dobytek. Pro zvířata se v určitém čase to prostředí stává neoptimálním, oni ho vypálí a tím tam znovu rostou trávy, které dobytek spásá. Takže pomáhat jim způsobem, že oni založí úmyslně požáry, aby zlepšili svou zemědělskou produkci, a pak jim to hasit, asi není úplně dobré,“ míní Turčáni.
Hlavně zalesňovat
„Já bych určitě vypracoval pro Amazonii plán znovuzalesňování, kde by se mohly pěstovat rychle rostoucí dřeviny, které by pak saturovaly požadavky společnosti na to, aby se tolik netěžily primární pralesy,“ prohlásil akademik. O iniciativě na opětovné zalesnění Amazonie přitom hovoří i Macron. Otázka je, jaké odezvy se dočká od jihoamerických zemí.
Kritika Brazilců, ale i zbytku světa míří hlavně na brazilského prezidenta. Bolsonaro tvrdí, že za rozsáhlé ohně může sucho a teplé počasí. Obvinění, že za žhářství může průmysl a odlesňování, popírá a nazývá je falešnými a poplašnými zprávami. Současně uvádí, že na řešení nemá jeho vláda dostatek financí. Situaci v tuto chvíli řeší posílením 44 tisíc vojáků, kteří se zapojí do hašení pralesa.
„Brazílie patří do skupiny BRICS, což je skupina zemí, které se snaží dohnat nejvyspělejší země světa, chtějí mít to právo, aby se mohly rozvíjet, protože zvyšují úroveň svých obyvatel. Nám by se taky nelíbilo, kdyby nám někdo něco zakazoval a životní úroveň tu klesala,“ poznamenal k tomu Turčáni.
Ocenil, že Brazílie těžbu v Amazonii po roce 2005 významně omezila, i když vyhráno zdaleka není. „Těžby klesly na třetinu, samozřejmě ještě stále dochází k obrovskému odlesnění a prodeji cenných stromů a tím pádem i k obrovskému poškozování biotopů,“ připouští děkan.
