Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Poslanci v úterý schválili dva právní předpisy, které mají uvést obchodní dohodu do praxe. Evropská komise nově bude mít pravomoc rychle reagovat, pokud by Spojené státy přestaly plnit svoji část dohody. Součástí je také mechanismus umožňující zvýšení cel, pokud by došlo k zaplavení trhu v konkrétních odvětvích americkým zbožím.

Hlavní nařízení rušící cla na americké dovozy bylo přijato 440 hlasy (151 bylo proti a 50 se zdrželo hlasování). Nařízení umožňuje i preferenční přístup na unijní trh pro velkou část mořských plodů a zemědělského zboží z USA.

Pro druhé nařízení zvedlo ruku 444 poslanců (152 bylo proti a 54 se zdrželo hlasování). Týká se mimo jiné prodloužení bezcelního dovozu humrů, který nově zahrnuje i zpracované humry.

Hlasování českých europoslanců

Z českých europoslanců se pro rušení cel vyslovil nezařazený poslanec Ondřej Dostál (za Stačilo!), dále zástupci ODS z frakce evropských konzervativců (ECR) Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová, stejně jako čeští členové klubu Patrioti pro Evropu Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová (všichni ANO) a Antonín Staněk (Přísaha). Pro se vyslovila také Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených a všichni čeští zástupci ve skupině Evropské lidové strany (EPP) Jan Farský (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09), Danuše Nerudová, Luděk Niedermayer (oba STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Proti hlasovala nezařazená poslankyně Kateřina Konečná (KSČM, za Stačilo!) a také Nikola Bartůšek. Ta byla v době hlasování ještě nezařazená, vpodvečer byla nicméně přijata do frakce ECR.

U druhého nařízení hlasovala většina českých europoslanců obdobně, pouze Bartůšek hlasovala tentokrát pro a Dostál proti. Ivan David (SPD) ze skupiny Evropa suverénních národů (ESN) se ani jednoho z těchto hlasování neúčastnil, podobně jako Klára Dostálová (ANO).

Po schválení poslanci Evropského parlamentu musí legislativu ještě odsouhlasit zástupci členských států v Radě EU. Opatření následně začnou platit prvním dnem po vyhlášení v úředním věstníku.

„Ztotožňujeme se s pozicí české vlády, že je nutné vyslovit souhlas s nařízením v současné podobě, aby se stabilizovaly obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Skutečnost, že máme patnáctiprocentní clo díky této dohodě, považuji za dobrý kompromis,“ uvedla česká europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu s tím, že dohodu podpořila.

„Za dobrou považuji i novou pravomoc Komise rychle reagovat a zastavit dohodu, pokud Spojené státy změní postoj a přestanou dodržovat, k čemu se zavázaly,“ dodala Pokorná Jermanová.

„Riziko, že Washington v budoucnu spor znovu otevře kvůli naší regulaci technologických gigantů, tu sice pořád je, ale v tuto chvíli je dohoda nejlepším možným štítem pro evropskou ekonomiku,“ uvedla Gregorová. „Evropský parlament vyjednal tvrdé pojistky s platností do roku 2029. Pokud by Američané porušovali pravidla nebo poškozovali naše výrobce, můžeme dohodu okamžitě zmrazit nebo úplně zrušit, což platí i pro ocel a hliník, pokud USA po konci letošního roku ponechají cla nad 15 procent,“ zdůraznila.

„Americký prezident (Donald) Trump si zahrával se cly a stáli jsme na prahu obchodních válek. V Evropské unii byla zase dohoda neustále odsouvána z poltických důvodů. Jsem ráda, že k tomu konečně došlo, neboť obchodní války nejsou ani v zájmu EU, ani v zájmu USA,“ řekla Vrecionová s tím, že ODS i ECR podle ní podporují všechny obchodní dohody.

Nulové clo může vypršet za tři roky

Vyjednavači Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady Evropské unie se na konci května shodli na aktuálním znění legislativního textu. Návrh u snížených celních sazeb na dovoz zboží z USA zavádí časové omezení.

Nulové clo tak vyprší 31. prosince 2029, pokud se do té doby nerozhodne o prodloužení opatření. Evropská komise má do 30. června 2029 posoudit dopady na průmysl, zemědělství a malé a střední podniky v EU. Následně může navrhnout prodloužení platnosti nařízení.

Spojené státy a Evropská unie loni 21. srpna uzavřely rámcovou obchodní dohodu. Ta potvrdila předběžnou ústní dohodu z července mezi prezidentem USA Trumpem a šéfkou EK Ursulou von der Leyenovou a zahrnuje mimo jiné patnáctiprocentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 50 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Svatbu Trumpa juniora na Bahamách zaplatil ruský oligarcha blízký Putinovi, píše Propublica

Svatbu Donalda Trumpa juniora na konci května na Bahamách tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, napojený na ruského vládce Vladimira Putina, uvedl server Propublica. Seznam hostů čítal kolem padesáti osob. Kremlev podle serveru uhradil náklady na svatbu ve výši stovek tisíc dolarů.
před 1 hhodinou

Pokud partneři Kyjeva zajistí, že Rusko zastaví útoky, uděláme to taky, řekl Zelenskyj

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.
18:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 3 hhodinami

Ruský útok na vlak měl odradit spojence od podpory Ukrajiny, míní západní lídři

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 5 hhodinami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.