Evropa se stala největším dovozcem zbraní, mezi státy vede Ukrajina

Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Česko je na 17. místě mezi vývozci zbraní.

Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nárůst porovnává s obdobím let 2016 až 2020.

Celosvětový objem transferů zbraní se pak ve stejném časovém rozmezí zvýšil o 9,2 procenta. Spojené státy si dál upevnily pozici nejvýznamnějšího vývozce zbraní, zatímco export z Ruska výrazně klesl. Růst globálních toků byl nejvyšší od období 2011 až 2015. Kromě Evropy a Ameriky se dovoz zbraní do všech ostatních regionů snížil.

Ukrajina se v uplynulém pětiletém období podílela na globálním dovozu zbraní z 9,7 procenta, z toho téměř polovina pocházela z USA. Stala se tak největším jednotlivým importérem zbraní na světě. Loni se však dovoz zbraní do země prudce snížil, což lze vysvětlit poklesem dodávek z USA.

Evropa je největším odběratelem zbraní z USA

Evropa se poprvé od 60. let minulého století stala regionem s největším objemem dovozu zbraní na světě a na celosvětovém dovozu zbraní měla třetinový podíl. Programový ředitel SIPRI Mathew George uvedl, že kromě Ukrajiny také evropské státy posílily svoji vojenskou sílu kvůli hrozbě ze strany Ruska. Téměř polovinu svých zbraní, konkrétně 48 procent, Evropa nakoupila z USA. Nahradila tak Blízký východ a stala se největším odběratelem amerických zbraňových systémů. Vývoz z USA do Evropy se zvýšil o 217 procent.

Spojené státy měly za posledních pět let na celkovém transferu zbraní podíl 42 procent. Zvýšil se tak z 36 procent v letech 2016 až 2020. Celkem vyvezly USA zbraně do 99 států, nejvíce pak do Evropy, která měla na vývozu ze země podíl 38 procent, druhý Blízký východ 33 procent. Z jednotlivých zemí byla největším odběratelem Saúdská Arábie s podílem 12 procent na celkovém americkém vývozu.

Druhým největším dodavatelem zbraní byla s podílem na celkovém objemu 9,8 procenta Francie. Celkový vývoz ze země stoupl o 21 procent, z toho v rámci Evropy o 452 procent. Téměř 80 procent francouzských zbraní ale směřovalo mimo Evropu.

Vývoz ruských zbraní klesl

Rusko bylo jediným dodavatelem zbrojních systémů z první desítky, jehož vývoz klesl, a to o 64 procent. Podíl Ruska na celosvětovém vývozu se pak snížil na 6,8 procenta z 21 procent v období 2016 až 2020. Téměř tři čtvrtiny ruského vývozu směřovaly do Indie, Číny a Běloruska.

Německo v uplynulém pětiletém období předstihlo Čínu a stalo se čtvrtým největším vývozcem zbraní s podílem na globálním vývozu 5,7 procenta. Téměř čtvrtina veškerého exportu sousední země směřovala na Ukrajinu a dalších 17 procent do jiných evropských zemí.

Z dalších zemí pak vývoz z Itálie stoupl o 157 procent, země se tak posunula mezi vývozci zbraní na šestou příčku z desáté. Více než polovina vývozu směřovala na Blízký východ. Izrael, který je sedmým největším dodavatelem zbraní na světě, pak zvýšil podíl na globálním vývozu o 1,3 procentního bodu na 4,4 procenta a poprvé předstihl Británii, jejíž podíl činil 3,4 procenta. Izrael se zaměřuje na systémy protivzdušné obrany, po kterých je celosvětově vysoká poptávka.

Mezi 25 největších vývozců zbraní se dostalo i Česko. Jeho podíl na celkovém vývozu zbraní činil 0,4 procenta, ve srovnání s obdobím 2016 až 2020 stoupl o desetinu procentního bodu. Celkový vývoz pak vzrostl o 62 procent. SIPRI loni v prosinci upozornil, že tuzemská společnost Czechoslovak Group (CSG) zaznamenala v roce 2024 největší růst tržeb mezi stovkou největších výrobců zbraní na světě, a to o 193 procent – částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu.

Mezi dovozci byla za Evropou druhým největším dovozním regionem Asie a Oceánie s podílem na celosvětovém dovozu 31 procent, a to navzdory prudkému poklesu dovozu do Jižní Koreje a Číny. Obě země omezily dovoz a stále více spoléhají na zbraně vlastní výroby. Čína se tak poprvé od období 1991 až 1995 nedostala mezi deset největších dovozců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...