Vyjednávání o vztazích EU s Británií po odchodu Spojeného království z osmadvacítky bude náročné, shodli se v Událostech, komentářích politici a diplomaté. Vesměs doufají, že převládne pragmatický přístup nad emocemi. Všichni také věří, že se nechystá další „exit“ jiné členské země.
„Myslím, že to bude chladnokrevné vyjednávání,“ tipuje náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař. Podle něj bude na Britech, aby řekli, kam chtějí zajít. „Jakou rovnováhu mezi přístupem na evropský trh a přijímáním evropské regulace chtějí mít,“ dodal s tím, že EU bude připravena na jakýkoliv scénář.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že britský premiér Boris Johnson bude hrát tvrdě. „Ke strategii patří, že si schválně dává krátké období, aby tu byl ten Damoklův meč,“ komentoval opakovaná prohlášení britské vlády, že přechodné období nehodlá za konec roku 2020 prodlužovat. I unijní země si totiž uvědomují, že tvrdý brexit by byl nevýhodný i pro ně, a proto by mohly pod tlakem hrozby tohoto scénáře jednat konstruktivněji.
Bývalý ministr zahraničí a místopředseda zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg (TOP 09) doufá, že evropské vyjednavače nebude řídit uraženost nebo ješitnost a budou k procesu přistupovat věcně. „Evropa potřebuje Británii například v obraně nebo bankovnictví,“ zdůraznil a kritizoval sobectví států, které nemyslely na Evropu, což k brexitu podle něj vedlo.
Podle bývalého premiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidly (ČSSD) jsou vyjednavači profesionálové, takže animozity překonají. Zároveň však přidal osobní vzpomínku: „S Brity se spolupracovalo, nebo vyjednávalo, vždy hodně těžko,“ Měl pocit, že vyjednávají z mentálně nadřazené pozice a že se stále dokola snaží partnery přesvědčit, že pro ně bude výhodné přijmout britskou pozici. K současnému vyjednávání dodal: „Tam je tolik věcí, které mohou eskalovat, a lhůta je tak krátká, že si nemyslím, že to půjde snadno.“
Šéf zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák nevěří, že vyjednavači dokážou tak snadno překonat emoce: „Myslím, že tam je určitá zatrpklost na obou stranách a že to bude hrát ve vyjednáváních roli. Jsme jenom lidé.“ Předpokládá, že Evropané, které Britové nebudou potřebovat, budou nuceni brzy odejít.
Budíček pro EU
Debata se stočila také k tomu, jak se brexit odrazí na integraci zbylých členských zemí. Vondra doufá, že zafunguje jako budíček a že EU přestane tolik regulovat a hovořit o ambicích. „To je slovo, které už nesnáším,“ rozčílil se. Doufá, že se Unie vrátí k tomu nejdůležitějšímu a zachová jednotný trh.
Chmelař oponoval, že jednotný trh bez společné byrokracie a regulace není možný, protože musí být založený na společných pravidlech, která se jinak než byrokraticky nedají zajistit. Zbylé státy EU budou podle něj pečlivě sledovat, jak se Británii po odchodu daří, a na tom zakládat svůj další postoj k členství. Předpokládá, že krátkodobě Británie ztratí, a dlouhodobě dokonce riskuje rozpad a ztrátu globální pozice.
Ani Schwarzenberg se odštěpeneckých tendencí nebojí. „Ti největší populisté už nemluví o exitu, protože vidí, jak tvrdé následky to má,“ prohlásil.
Podle Špidly se Unie bude dále integrovat. Vznikla podle něj proto, že čistě mezivládní spoluprací nejde zvládnout zachování míru v Evropě, a tyto důvody pro její existenci trvají.
