Europarlament se do věcí ČR nevměšuje, napsal Sassoli Babišovi. Odsoudil také výhrůžky poslancům

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se ohradil proti tvrzení české vlády, že rezolucí kritizující možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše se europoslanci částečně vměšují do českých vnitřních záležitostí. V dopise zaslaném Babišovi šéf europarlamentu rovněž odsoudil výhrůžky, kterým čelili čeští členové kontrolního výboru EP poté, co je premiér označil za vlastizrádce. Poslanci podle Sassoliho budou nadále kontrolovat způsob, jakým členské země využívají peníze z rozpočtu Evropské unie.

Podle nezávazné rezoluce, kterou Evropský parlament schválil v polovině června, český premiér zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň kontroluje holding Agrofert. Babiš toto tvrzení dlouhodobě odmítá s argumentem, že Agrofert vložil do svěřenských fondů a nemá na něj vliv.

Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání.

Česká vláda v pondělí části rezoluce kritizovala kvůli tomu, že se podle ministrů pokouší zasahovat do vnitřních záležitostí České republiky. Europoslanci podle Babišova kabinetu usnesením také narušují presumpci neviny a předjímají výsledky unijních auditních řízení na téma možného premiérova střetu zájmů.

Sassoli: EP má právo kontrolovat nakládání s unijními penězi

Sassoli Babišovi připomněl, že EP na základě unijních smluv kontroluje hospodaření s rozpočtem EU, jehož součástí jsou i dotace pro členské země. Poslanci mají podle Sassoliho právo žádat od Evropské komise a dalších unijních orgánů důkazy, zda je s evropskými penězi nakládáno v souladu s pravidly.

„V tomto ohledu bych rád využil příležitosti připomenout, že smlouvy Evropské unie dávají Evropskému parlamentu pravomoc a povinnost udělit či odmítnout Evropské komisi absolutorium za plnění rozpočtu Evropské unie, čímž realizuje svou roli dozorujícího rozpočtového úřadu a funkci demokratického dohledu. Z tohoto důvodu článek 319 (1) Smlouvy o fungování Evropské unie předpokládá, že Evropský parlament přezkoumává účetní výkazy, finanční zprávy a další relevantní hodnotící dokumenty Evropského účetního dvora. V této souvislosti smlouvy stanoví, že Evropský parlament může požádat Komisi o poskytnutí důkazů o provádění výdajů nebo o operacích finančního kontrolního systému, aby mohl naplnit svou pravomoc ohledně plnění rozpočtu Evropské unie,“ uvedl šéf Evropského parlamentu v dopise.

„Rezoluci přijatou Evropským parlamentem lze proto považovat za součást tohoto procesu a za akt, který vychází z pravomocí rozpočtové kontroly a demokratického dohledu, na něž by měli unijní aktéři nahlížet s nejvyšší mírou respektu,“ postavil se Sassoli v dopise za dokument.

Sassoli: Konflikty zájmů budeme dál posuzovat

Auditní řízení EK zatím sice nebylo uzavřeno, loňská zpráva auditorů, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, však konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér to odmítá a usnesení EP označil za snahu vyvinout tlak na českou justici.

Podle pondělního usnesení české vlády porušují europoslanci presumpci neviny tím, že v rezoluci uvítali obnovení vyšetřování Babiše v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Vláda také označila za nepřijatelnou jejich výzvu, aby český Finanční analytický úřad zaujal proaktivnější přístup při boji proti daňové trestné činnosti, podvodům a korupci.

Sassoli se v dopise o konkrétních výzvách směřujícím k českým úřadům nevyjádřil. Zdůraznil však, že výbor pro rozpočtovou kontrolu bude i nadále plnit své povinnosti včetně hodnocení, zda možné střety zájmů politiků nezpochybňují řádné hospodaření s unijním rozpočtem.

 „Rád bych také zdůraznil, že výbor pro rozpočtovou kontrolu spolu s dalšími institucemi Evropské unie bude dál plnit své povinnosti podle mandátu, a to včetně posuzování případných konfliktů zájmu ohrožujících správné a zákonné plnění rozpočtu EU,“ napsal šéf europarlamentu v dopise.

Sassoli odsoudil útoky na europoslance

Šéf europarlamentu dal také najevo „velké znepokojení nad osobními útoky“ adresovanými některým europoslancům v souvislosti s únorovou misí kontrolního výboru do Česka.

Sassoli uvedl, že hodlá chránit důstojnost europoslanců před útoky, jimž čelili čeští účastníci cesty Tomáš Zdechovský a Mikuláš Peksa. Poté, co je Babiš označil za vlastizrádce, začali podle svých slov dostávat stovky výhrůžek smrtí. Zdechovský uvedl, že mu policie přidělila ochranu a zadržela několik autorů výhrůžek. 

„V tomto ohledu bych chtěl vyjádřit značné znepokojení týkající se osobních útoků namířených na některé členy výboru pro rozpočtovou kontrolu tohoto parlamentu v souvislosti s daným případem. Kvůli nepřijatelným provokacím je jeden člen Evropského parlamentu a jeho rodina stále pod policejní ochranou. Jistě pochopíte, že tyto případy bedlivě sleduji a jsem připraven aplikovat všechny postupy, které máme k dispozici, abych ochránil integritu volených členů tohoto parlamentu,“ napsal také Sassoli.

Nahrávám video

Hohlmeierová: Rezoluci podpořilo 510 europoslanců, proti bylo 53

Postup české vlády zkritizovala i šéfka výboru Monika Hohlmeierová, která již dříve řekla, že přístup politického vedení včetně Babiše vůči únorové misi v Česku byl agresivní.

„Zdá se, že česká vláda pokračuje ve snaze zastrašit a umlčet europoslance překrucováním faktů a zlovolným vznášením falešných obvinění. Nás to ale nezastaví,“ sdělila německá politička, která zdůraznila, že rezoluci podpořilo 510 poslanců napříč politickým spektrem a proti jich hlasovalo 53.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...