EU došla trpělivost se židovskými radikály. Za útoky na Palestince poprvé čelí sankcím

Evropská unie vůbec poprvé odsouhlasila sankce na radikální izraelské osadníky. Důvodem jsou opakované útoky na palestinské obyvatelstvo na Západním břehu. Podle lidskoprávních aktivistů museli Palestinci opustit v posledních měsících nejméně sedm obcí. Palestinci považují Západní břeh za součást jejich budoucího státu, Izrael ho ale v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Část Izraelců navíc požaduje urychlení výstavby na tomto území.

Unijní sankce se týkají čtyř osob a dvou subjektů, oznámila Rada EU. Všichni jsou zodpovědní za „závažné porušování lidských práv Palestinců, včetně mučení či jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení a trestů a rovněž z porušování vlastnických práv Palestinců, kteří žijí na Západním břehu, a také jejich práva na soukromý a rodinný život“.

Na seznam byly zařazeny radikální krajně pravicová židovská organizace Lehava, radikální mládežnická skupina Hilltop Youth a dva její vůdčí představitelé Meir Ettinger a Eliša Jered. Oba byli zapojeni do smrtících útoků na Palestince v letech 2015 a 2023. Dalšími osobami na sankčním režimu jsou Neria Ben Pazi a Jinon Levi.

České výhrady vůči původnímu návrhu

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přišel s návrhem na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už loni v prosinci. Proti restrikcím se ale stavěla Česká republika a Maďarsko, napsal bruselský server Politico.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v únoru uvedl, že Praha uvalení sankcí neblokuje, ale vadí jí spojování restrikcí s postihy vůči palestinskému teroristickému hnutí Hamás.

Země EU minulý týden rozhodly, že na sankční seznam organizací, které porušují lidská práva, budou zařazeny speciální jednotky Hamásu a ozbrojené křídlo organizace Palestinský islámský džihád. Sankce na ně byly uvaleny kvůli jejich zodpovědnosti za rozsáhlé sexuální násilí při říjnovém útoku na Izrael.

Následně se počítalo s tím, že právě písemnou procedurou budou přijaty i opatření vůči radikálním židovským osadníkům. Unie tak nakonec sankce přijala odděleně, jak si přálo Česko. „Porušování lidských práv nám vadí po celém světě,“ zdůraznil mluvčí české diplomacie Daniel Drake.

EU, Velká Británie a více než desítka dalších zemí již dříve Izrael vyzvaly, aby přijal bezprostřední a konkrétní kroky, které by zamezily násilí na Západním břehu.

Sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Západním břehu, uvalily letos v únoru i Spojené státy. V březnu pak přidaly na seznam další tři a poprvé uvalily restrikce také na provizorní izraelské osady, které podle Washingtonu sloužily jako základny pro násilné výpady.

USA v pátek rozšířily černou listinu o dva subjekty registrované jako charitativní organizace, které jsou podezřelé, že sbíraly peníze pro sankcionované osadníky. Cílem je odstřihnout je od amerického finančního systému a od amerických občanů, uvádí AP. Dalším terčem se stal Benci Gopštejn, lídr hnutí Lehava, jehož členové podle AP pravidelně napadají palestinské civilisty.

Na hraně pogromu

Izraelská armáda se od říjnového útoku Hamásu na Izrael podílela či nezabránila celé řadě násilných útoků židovských osadníků na Západním břehu, upozornila v týdnu ve své zprávě lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Jeden z loňských útoků dosáhl dokonce takových rozměrů, že ho izraelský armádní činitel označil za pogrom.

Extremisté napadali a mučili Palestince, dopouštěli se na nich sexuálního násilí, kradli jim majetek, ničili jejich domy a vyhrožovali jim smrtí, pokud z oblasti neodejdou, tvrdí HRW. Palestince už vyhnali nejméně ze sedmi obcí. „Osadníci a vojáci vysídlili celé palestinské komunity, zničili tam domy, a to se zjevnou podporou izraelských úřadů,“ upozornil Bill Van Esveld z HRW.

Zpráva se zakládá na svědectví tři desítek lidí, kteří uvedli, že byli terčem útoků židovských osadníků, a videozáznamech zachycujících násilnosti, jimž přihlíželi muži v izraelských vojenských uniformách a s útočnými puškami M16 v rukou.

HRW se odvolává i na zprávy izraelského deníku Ha'arec či izraelských nevládních organizací hájících lidská práva. Podle nich izraelská armáda po 7. říjnu vytvořila na Západním břehu jednotky, do nichž povolala na 5500 rezervistů izraelské armády, a rozdala jim a dobrovolníkům v této oblasti na sedm tisíc zbraní.

O násilí židovských osadníků vůči Palestincům na Západním břehu, včetně nezákonného zabíjení Palestinců, hovořila již loni v prosinci zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Izraelská vláda tehdy věc odmítla s tím, že bagatelizuje bezpečnostní hrozby pro Izrael. Armáda razie na Západním břehu zdůvodňuje zatýkáním palestinských radikálů, umírají při nich ale i civilisté.

Stovky mrtvých po izraelských raziích

Podle údajů Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) z počátku dubna zemřelo při raziích armády na Západním břehu včetně východního Jeruzaléma od 7. října do 1. dubna 428 Palestinců, včetně 110 nezletilých. Devět Palestinců tam zabili v tomto období židovští osadníci a čtyři Palestinci zemřeli na Západním břehu během útoků na Izraelce. Údaje o počtech mrtvých nicméně nelze bezprostředně ověřit.

Od října do 1. dubna podle OCHA bylo na Západním břehu či v Izraeli zabito šestnáct Izraelců, z toho čtrnáct zabili Palestinci a dva omylem izraelské bezpečnostní složky při palestinském útoku. Mezi těmito šestnácti oběťmi bylo pět členů izraelských bezpečnostních složek a sedm osadníků.

Napětí sílí od vstupu extremistů do vlády

Na Západním břehu žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů. Násilnosti v oblasti zesílily už před dvěma lety v souvislosti s intenzivnějšími raziemi armády proti palestinským radikálům, při nichž umírali i civilisté.

Střety osadníků s Palestinci na tomto území vzrostly loni poté, co se v prosinci 2022 ujala úřadu vláda Benjamina Netanjahua. V ní jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany a někteří ministři otevřeně podporují rozšiřování židovských osad na Západním břehu, ačkoliv většina mezinárodního společenství to považuje za nelegální.

Palestinci považují Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za území svého budoucího státu. Izrael tyto oblasti obsadil v roce 1967 při šestidenní válce. Z Gazy se stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, dva roky na to se tam vlády násilím ujalo teroristické hnutí Hamás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...