EU by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti, řekl v Bruggách Pavel

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti a Ukrajina i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. Při úterním zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, kterou hlava státu vyzdvihla jako vizionářku. Pavel také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

„Nový geopolitický imperativ vyžaduje novou dynamiku rozšíření. Příliš dlouho jsme nechávali některé evropské země napospas geopolitické manipulaci,“ řekl Pavel s tím, že je nyní nutné dokončit evropskou a atlantickou integraci západního Balkánu, Ukrajiny, Moldavska a také Gruzie.

Důležitou roli v rozšiřování EU podle prezidenta hraje i Česká republika, potažmo i celá střední Evropa. Je třeba zajistit, aby nikdo nezůstal stranou, uvedl. Rozšíření je podle Pavla nutné v kontextu stále více antagonického mezinárodního prostředí. „Žádná bezpečnostní hrozba není naléhavější než ruská agrese. Žádná geopolitická výzva není náročnější než asertivní Čína a její přístup k mnoha zemím,“ podotkl český prezident.

Přitom zdůraznil, že rozšíření EU posiluje evropskou bezpečnost a slouží stabilitě demokracií. Unie musí podle Pavla stanovit uchazečským zemím „transparentní a splnitelná“ kritéria členství nebo jasný harmonogram přístupového procesu.

Nahrávám video

Havel varoval před nedůvěrou v nové demokracie

Patronka ročníku prestižní akademie College of Europe a mimo jiné i česká rodačka Albrightová si podle Pavla „vizionářsky“ uvědomovala důležitost rozšíření NATO či EU směrem na východ. Tento krok přitom úspěšně prosazovala v rámci americké administrativy. Jako uprchlice také zažila na vlastní kůži „křehkost demokracie“.

Pavel ve svém projevu citoval i bývalého českého prezidenta Václava Havla, který varoval Západ před „nedůvěrou v nové demokracie“. Zároveň apeloval, aby se pozornost upírala na faktory, které podkopávají důvěru v demokracii, která musí být zachována.

Pavel plánuje uspořádat konferenci o odolnosti demokracie

Pavel ve svém projevu rovněž apeloval, aby se pozornost upírala na faktory, které podkopávají důvěru v demokracii. Ta podle něj musí být zachována. „Rád bych z odolnosti demokracie učinil jedno z ústředních témat svého prezidentství. Plánuji na toto téma uspořádat v Praze konferenci,“ řekla hlava českého státu.

College of Europe či také Evropské kolegium, je jednou z nejuznávanějších akademických institucí v Evropě. Hlavní kampus se nachází v belgických Bruggách, druhý stojí ve Varšavě. Během příštího roku se chystá otevření kampusu i v albánské Tiraně.

Univerzitu založily v roce 1949 přední evropské osobnosti. Byl mezi nimi třeba Salvador de Madariaga, Winston Churchill, ale také Paul-Henri Spaak či Alcide De Gasperi. Jedním z hlavních cílů instituce je podporovat porozumění mezi národy Evropy.

Patronem ročníku byl Masaryk i Karel IV.

Každý ročník univerzity je pojmenován po takzvaném patronovi, který je vybírán z řad významných Evropanek či Evropanů. Patronem byly v minulosti i některé další osobnosti českých dějin, jako třeba Tomáš Garrigue Masaryk (ročník 1952–1953), Jan Ámos Komenský (ročník 1967–1968), Karel IV. (ročník 1992–1993) či Václav Havel (ročník 2012–2013).

Zahajovací ceremonie se vedle Pavla zúčastnil i někdejší předseda Evropské rady Herman van Rompuy, ale také rektorka školy a bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Ta ve svém vlastním projevu stejně jako Pavel vyzdvihla osobnost Albrightové. Zmínila, že jí při jejích politických začátcích česká rodačka osobně dodávala odvahu. Velvyslankyně Spojených států při NATO Julianne Smithová připomněla, že Albrightová se velkou měrou zasloužila o přijetí České republiky a dalších zemí do NATO v roce 1999.

Pavel navštívil Belgii již v dubnu. Během své první cesty do metropole institucí EU ve funkci hlavy státu se setkal se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a také šéfem Evropské rady Charlesem Michelem. Rovněž zavítal i do české sekce Evropské školy v Bruselu a setkal se s krajany žijícími v Belgii.

Pavel chce zvýšit počet českých studentů

Pavel během své návštěvy v Bruggách rovněž vyslovil přání, že by rád zvýšil počet českých studentů na College of Europe. Byla by to podle něj cesta, jak do budoucna zvýšit počet Čechů, kteří pracují v evropských institucích. „Tato instituce připravuje i studenty z České republiky, bohužel zatím v malých počtech s ohledem na administrativní překážky a výši školného,“ uvedl prezident. 

V Bruggách je spolu s prezidentem i český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), se kterým by chtěl toto téma prodiskutovat. „Napadl mě zatím jeden konkrétní návrh, ale uvidíme, do jaké míry bude realizovatelný, a sice zřízení fondu pro stipendia, v němž by se kombinovaly jak státní, tak privátní prostředky. Ten by byl mnohem pružnější a umožnil by tak studovat většímu počtu studentů,“ dodal Pavel.

Od založení v roce 1949 vystudovalo College of Europe okolo sedmnácti tisíc mladých lidí. „Nyní máme každoročně kolem 470 studentů z více než padesáti zemí světa, z toho 340 v Bruggách a 130 ve druhém kampusu ve Varšavě,“ řekl Valentin Dupouey-Sterdyniak, který je šéfem komunikace College of Europe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 52 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...