Etiopští vzbouřenci tvrdí, že zničili armádě celou divizi. Ta to popírá a očekává dobytí centra povstalců

Jednotky, které čelí vládní ofenzivě v severoetiopské provincii Tigraj, zcela zničily 21. mechanizovanou divizi etiopské armády. Oznámil to mluvčí tigrajských jednotek. Addis Abeba ale informaci zakrátko popřela. Vzhledem k přerušenému telefonickému a internetovému spojení nelze zprávy ověřit z nezávislých zdrojů. Kvůli bojům uprchly z Tigrajského regionu už tisíce lidí.

Addis Abeba dala v neděli protivníkům 72 hodin na složení zbraní, ale vedení regionu v pondělí ultimátum odmítlo. Vláda tvrdí, že její vojáci brzo obklíčí středisko Tigraje, město Mekele, a že se stále více vojáků protistrany vzdává.

„Příští krok bude obklíčení Mekele tanky, a tím se ukončí boje v horách, přemístíme se dolů. Válka je tu záležitostí tanků. Proto vyzýváme obyvatele Mekele, aby se chránili, teď nastal čas, aby se izolovali od povstalců. Tady se nedá jinak pomoci, povstalecká junta se skrývá mezi místními lidmi a ti se musí separovat. Musí říct ,běžte pryč a neohrožujte nás',“ uvedl mluvčí etiopských ozbrojených sil Dejene Tsegaye.

Vedení lidově osvobozenecké fronty ale informace o blízkosti armády a obkličování popřelo.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva vyjádřil znepokojení nad zprávami o posilování pozic armády kolem Mekele. Vysoká komisařka Michelle Bacheletová vyzvala obě strany, aby vojákům daly zřetelný rozkaz ušetřit civilisty. To, že jednotky Tigrajců zaujímají pozice mezi civilisty, podle ní nedává etiopské armádě právo použít těžké dělostřelectvo proti místům hustě obydleným civilisty.

Koordinační kancelář humanitární pomoci OSN v Etiopii vyzvala vládu, aby civilistům v Mekele zaručila bezpečí a neohrožovala zdravotnický a vzdělávací sytém ve městě, stejně jako zásobování vodou.

Boje se neomezují jen na Tigraj, v pondělí tamní jednotky přiznaly raketový útok na sousední provincii Amharsko. Šlo o třetí útok na tamní letiště.

Konflikt má jádro ve sporech mezi hlavní politickou silou Tigraje – Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF) – a centrální vládou. Tigrajci jsou sice menšinovým etnikem, ale po desetiletí kontrolovali etiopský politický i bezpečnostní aparát. Vliv ztrácejí od roku 2018, kdy se vlády ujal premiér Abiy Ahmed, který patří k jinému etniku.

Nahrávám video

Podle etiopské komise zmasakrovali Tigrajci stovky lidí

Agentura Reuters v úterý přinesla zprávu etiopské komise pro lidská práva, která vyšetřovala masakr z 9. listopadu. Podle komise tehdy převážně mladí Tigrajci brutálně zabili přibližně šest set příslušníků jiného etnika.

V tigrajském městě Mai-Kadra byli lidé ubodáni, uškrceni či ubiti holemi. O incidentu už dříve informovala Amnesty International, která získala fotografie.

Reuters však připomíná, že informace etiopské komise nelze nezávisle ověřit. Mai-Kadra leží na jihu Tigraje a 9. listopadu ráno tam začali policisté kontrolovat lidem doklady, aby odlišili Tigrajce od ostatních. Odpoledne skupina mládeže spolu s policisty a milicionáři vešla do čtvrti, kde žijí příslušníci jiných etnik. Komise nyní následné řádění označila za masakr.

Tisíce lidí z Tigraje prchají do Súdánu

Boje v Tigraji trvají od 4. listopadu a zřejmě si už vyžádaly stovky obětí. Na 40 tisíc lidí uprchlo do sousedního Súdánu. „Trvalo to dvanáct dnů, než jsme se sem dostali, museli jsme přespávat v divočině,“ uvedl jeden z nich po příchodu do Súdánu. „Sebrali nám oblečení, domov, peníze, všechno. Nic nemáme, přicházíme tak, jak jsme,“ dodal další z uprchlíků. 

OSN očekává další vlnu běženců a počítá s variantou, že do Súdánu uprchne až 200 tisíc lidí. V úterý měla o konfliktu jednat i Rada bezpečnosti OSN, schůze byla ale podle diplomatů zrušena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 38 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...