Etiopie je na prahu občanské války

Nahrávám video

V některých regionech Etiopie se v poslední době rozhořely tvrdé boje. Na severu v Tigraji povstalci obsadili letiště, v oblasti nefunguje mobilní síť a internet. Místní se obávají, že opět vypukne občanská válka. Rozložení sil je přitom tentokrát jiné.

V těžce zkoušené a klíčové zemi Afrického rohu se znovu bojuje. Riziko nekontrolované eskalace bojů je i tentokrát maximální. „Toužíme po míru, který by přinesl podmínky, za kterých mohou všichni normálně pracovat a uživit se,“ uvedla obyvatelka severoetiopského města Mekelle Selam Fantayová.

Výpadky mobilního internetu lidé vnímají jako strategický tah Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF) nebo federálních ozbrojených sil. Pravděpodobně jím chtějí znemožnit nepříteli komunikaci a využití dronů. V posledních desítkách hodin se objevilo vícero zpráv o nových intenzivních střetech pravidelné armády s rebely.

Občanská válka Tigrajů s federální vládou a dalšími etiopskými regiony v letech 2020 až 2022 byla mimořádně brutální – vyžádala si na 600 tisíc lidských životů, vyhnala z domovů stovky tisíc obyvatel a vyvolala hladomor. Obě strany se dopustily válečných zločinů a federální vláda tehdy čelila obviněním z genocidy.

TPLF, která do roku 2018 fakticky vládla celé zemi téměř tři dekády, si v severoetiopském Tigraji zachovala silné postavení, přestože federální vláda politickou činnost fronty loni zakázala.

Rebelové vytvořili alianci

TPLF i vláda na společné hranici v posledních měsících zvyšovaly počty jednotek, což v oblasti vyvolalo obavy z další války. V neděli byla ohlášena protivládní aliance, v níž je kromě fronty dalších šest ozbrojených skupin, včetně Národního hnutí Amhara Fano (AFNM).

„Současný konflikt se od předchozího odlišuje některými aktéry. Tigrajci znovu bojují proti federální vládě. Do bojů se ale pravděpodobně po jejich boku zapojují i ​​amharské skupiny Fano. V předchozí válce bojovaly právě proti Tigrajcům,“ sdělil Magnus Taylor z Mezinárodní krizové skupiny pro Africký roh.

Odbojové skupiny se pokoušejí zažehnout povstání v nejméně šesti regionech země. Etiopská armáda ve čtvrtek na facebooku oznámila, že při bojích ve státě Amharsko na severu zabila 272 povstalců z TPLF. V noci na pátek pak měly vládní síly odrazit útok povstalců v Afarském státě.

Podle analytiků se TPLF snaží postupovat na jih přes Amharsko a zároveň v Afarsku narušit zásobovací trasy z Džibutska, přes které Etiopie dováží většinu zboží. „Aliance se pravděpodobně snaží obsadit sídla podél klíčových tras a infrastruktury a oslabit schopnost federální vlády zásobovat své síly,“ uvedl pro AFP Edward Bach z poradenské společnosti Verisk Maplecroft.

Africká unie i OSN už vyzvaly k deeskalaci. „Generální tajemník je znepokojen posledními zprávami o bezpečnostních incidentech a napjaté situaci na severu Etiopie,“ uvedl mluvčí šéfa OSN Stéphane Dujarric.

Kritika premiéra Ahmeda

Etiopský premiér Abiy Ahmed byl před osmi lety vnímán jako naděje pro tuto část Afriky. Reformátor, který propustil politické vězně, liberalizoval zemi a ukončil válku se sousední Eritreou, byl brzy odměněn Nobelovou cenou za mír.

„Etiopie nechce zaútočit na Eritreu kvůli přístupu k Rudému moři. Voláme po dialogu o vzájemných ústupcích a výhodách v tržním hospodářství, které přinesou prospěch oběma národům,“ prohlásil předseda vlády loni v březnu.

Kritici a lidskoprávní organizace však v posledních letech jeho vládu obviňují z omezování svobody médií, z represí vůči občanské společnosti a z porušování lidských práv během vojenských operací. Vláda systematické porušování lidských práv popírá a své kroky zdůvodňuje ochranou národní bezpečnosti.

Obavy z širšího konfliktu

Do konfliktu se nepřímo zapojují také zahraniční mocnosti. Spojené státy tento měsíc zrušily sankce uvalené na Etiopii a Eritreu kvůli zločinům spáchaným během předchozí občanské války. Americké velvyslanectví tento týden vyjádřilo podporu etiopské vládě a uvedlo, že je zklamané z rozhodnutí vedení TPLF zahájit rozsáhlou ofenzivu.

Konflikt by navíc mohl zasáhnout i sousední Eritreu. Ta se obává, že se Etiopie, která nemá přístup k moři, chystá podniknout invazi s cílem získat přístup k Rudému moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump naznačil, že jeho nová mluvčí Zachariaová po týdnu skončí

Americký prezident Donald Trump naznačil, že jeho nová mluvčí Katie Zachariaová po týdnu ve funkci brzy skončí. Konečné rozhodnutí šéf Bílého domu oznámí později, píše AP. Šéf tiskového odboru Bílého domu Steven Cheung později potvrdil, že Zachariaová se přesune do nové funkce, která bude rovněž oznámena později, napsal deník The New York Times.
před 1 hhodinou

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 5 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 5 hhodinami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.