Epidemie na Slovensku zrychluje, téměř třetina země zamířila do uzávěry

Téměř třetina Slovenska jde kvůli další vlně covidu-19 do uzávěry. Tempo šíření koronaviru tam výrazně zrychluje. Denní přírůstky nakažených se pohybují kolem pěti tisíc a roste i počet hospitalizovaných s touto nemocí. Škol se zatím uzávěry netýkají, opatření však zasáhnou turismus. Zájem o očkování se v zemi stále nezvedá, přiblížil zpravodaj České televize na Slovensku Petr Obrovský.

Nejhorší je podle zpravodaje Obrovského situace v okresech na severu a východu. „Okresů, které ode dneška (pondělí) spadají do nejvyššího stupně epidemického rizika a zbarvily se na mapě do černé barvy, je celkem čtyřiadvacet, což je necelá třetina Slovenska. Znamená to omezení pro některé provozovny, například se v těchto oblastech musejí uzavřít restaurace, možný je pouze rozvoz nebo výdej z okénka, hotely nesmí ubytovávat turisty a také se musejí zavřít fitness i wellness centra a aquaparky,“ přiblížil zpravodaj. Připomněl, že jde o okresy, kde je nejnižší proočkovanost obyvatel.

Změny se zatím netýkají škol, ty fungují i v těch nejpostiženějších okresech. Zavírají se případně jen jednotlivé třídy nebo jejich části, pokud se v kolektivu objeví pozitivní žák či žákyně, učitel nebo učitelka. Slovenští politici už dříve dali podle zpravodaje najevo, že v této vlně chtějí stůj co stůj udržet školy otevřené.

„Země totiž během druhé vlny pandemie měla jednu z nejdelších uzávěr škol v Evropě, a to mělo negativní vliv na vzdělávání zejména dětí ze znevýhodněného sociálního prostředí. A všem je na Slovensku jasné, že tato situace se nesmí opakovat,“ uvedl zpravodaj.

Nahrávám video

Oproti předchozí vlně je jiné i to, že na Slovensku neplatí nouzový stav ani zákaz vycházení. Tamní ministr zdravotnictví i premiér dali najevo, že pro opětovné vyhlášení toho režimu už není politická vůle. „Zřejmě, dokud to bude možné, se vláda pokusí obejít bez nouzového stavu anebo jakéhokoliv omezování pohybu,“ dodal Obrovský.

Přijímaná opatření zasáhnou turismus

Aktuální opatření však zasáhnou turismus, do nejvyššího stupně epidemického rizika bude nově patřit také okres Poprad, kam patří velká část území Vysokých Tater, oblíbeného cíle českých turistů. Nakolik budou muset lidé plánované dovolené do této oblasti v následujících měsících odložit, není v tento okamžik ještě zcela zřejmé.

„Rád bych poradil něco konkrétního, ale bohužel v tuto chvíli se nic konkrétního říci nedá,“ uvedl zpravodaj s tím, že v Tatranském národním parku v neděli skončila letní sezona, takže se od prvního listopadového dne uzavřely turistické trasy, což nesouvisí s pandemií. Znova se otevřou zase se sezonou v červnu. Ta zimní pak ještě nezačala, obvykle nastává v první polovině prosince, v závislosti na počasí.

„Je možné, že do té doby se podaří epidemii zbrzdit a hotely a restaurace v Tatrách se budou moci znova otevřít. Protože pokud by se měl okres Poprad udržet v černé barvě ještě v době vánočních svátků, novoročních oslav nebo na začátku roku, tak by to pro tamní podnikatele v turistickém ruchu byla katastrofa. Nikdo si asi nedokáže představit, že by odepsali další sezonu. Uvnitř vlády už zaznívají hlasy, že by se měl přehodnotit zdejší protiepidemický systém a že i v černých okresech by alespoň očkovaným lidem měl dát určité výhody. Například, že se budou moci ubytovat v hotelích nebo si zajít do restaurace,“ přiblížil zpravodaj.

Tlak na nemocnice sílí

Tempo šíření koronavirové infekce na Slovensku zrychluje od září. Stoupá nejen počet pozitivně testovaných lidí, ale v nemocnicích také přibývá pacientů s potvrzeným covidem. Zdravotní systém to podle Obrovského zatím zvládá. Aktuálně je hospitalizováno zhruba čtrnáct set lidí, tedy podobně jako v Česku, které však má dvojnásobný počet obyvatel.

Tamní vláda ale s nárůsty počtů pacientů v nemocnicích počítala a ministr zdravotnictví už dříve řekl, že v této třetí vlně očekává maximálně kolem dvou tisíc pacientů, tedy jen polovinu počtu, se kterými se musely slovenské nemocnice vyrovnat v zimě, kdy pečovaly o více než čtyři tisíce lidí.

V zemi však zaznívají i pesimistické hlasy. A to, že počet pacientů by mohl narůst výrazně nad dva tisíce. To by mohlo podle zpravodaje pro slovenské nemocnice, vyčerpané druhou vlnou pandemie, znamenat velký problém.

„V tomto ohledu bude zřejmě zásadní vývoj během nejbližších týdnů, během listopadu a prosince, kdy se rozhodne o tom, jak vysoko vlna půjde, kdy nastane vrchol a kdy začne klesat,“ doplnil Obrovský.

I tady však podle něho platí – stejně jako v případě přijímaných epidemických opatření – klíčové slovo: regionální rozdíly. Zátěž pro zdravotní systém bude výrazně jiná na jihu, v Bratislavě a v okresech na severu a východě. Přitom už teď platí, že některé nemocnice začaly odkládat plánované výkony nebo musely požádat o pomoc kolegy v méně zasažených regionech.

Zájem o očkování neroste

A platí také to, že až osmdesát procent pacientů s covidem, kteří jsou v nemocnicích, nedostalo vakcínu a na plicní ventilaci jsou napojeni výhradně neočkovaní pacienti. Zájem o vakcinaci se však v zemi stále nezvedá. Ti, kteří se očkovat nedali, stále podle zpravodaje nemění své rozhodnutí ani tváří v tvář poměrně vážnému vývoji epidemické situace.

„Lidí s první dávkou vakcíny přibývají maximálně stovky. To je rozdíl oproti Česku, kde dílem kvůli zhoršení epidemické situace a dílem díky rozhodnutí vlády zpřísnit pravidla na proplácení testů, se zvedl zájem o očkování. Na Slovensku to ale neplatí a zdá se, že vláda už neví co s tím,“ uvedl Obrovský.

Připomněl, že tamní premiér Eduard Heger už několikrát řekl, že vláda udělala co mohla, ale lidé se očkovat nechtějí a proti vakcinaci se staví takřka celá parlamentní opozice.

„Situace je dost vyhrocená, emoce kolem očkování se zahušťují. Stále častěji slovenská média přinášejí zprávy o lidech, kteří patří k radikálním odmítačům vakcín a narušují veřejný život. Například útočí na zdravotníky, experty nebo třeba demonstrativně nakupují v obchodech potraviny bez roušky a policie ani personál obchodu si s tím zatím nejsou schopni poradit,“ přiblížil zpravodaj.

Výhled na další týdny zatím zůstává podle Obrovského nezměněný, tamní vláda se hodlá držet nastaveného protiepidemického systému. „To znamená, že v nejbližších týdnech zřejmě poroste počet okresů, které se budou dostávat do tmavších barev, včetně barvy černé a postupně s tím se bude omezovat život na Slovensku,“ uvedl Obrovský.

Dodal, že vrchol této vlny se očekává v průběhu listopadu nebo na začátku prosince. „Nejbližší týdny tak rozhodnou o tom, jaké Vánoce a jakou zimu Slovensko prožije,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...