Ekvádorský prezident rozpustil parlament, vládnout bude dekrety. Politickou krizi chce řešit volbami

Ekvádorský prezident Guillermo Lasso ve středu dekretem rozpustil parlament a oznámil, že chce předčasné parlamentní a prezidentské volby. Parlament od úterý jednal o prezidentově sesazení kvůli obvinění ze zpronevěry a korupce. Lasso se cítí nevinen.

Ústava rozpuštění jednokomorového parlamentu ekvádorskému prezidentovi umožňuje mimo jiné v případě, když kroky zákonodárného sboru blokují fungování vlády.

„Je to nejlepší rozhodnutí, jak zajistit ústavní řešení politické krize a vnitropolitických nepokojů, které nyní Ekvádor zažívá, a jak vrátit ekvádorskému lidu moc rozhodovat o své budoucnosti v příštích volbách,“ prohlásil Lasso.

Sedmašedesátiletý bývalý bankéř Lasso už dříve řekl, že by se o nejvyšší úřad ucházel znovu. Podepsáním dekretu se vyhnul vyslovení nedůvěry parlamentem, které se podle listu El Tiempo čekalo v následujících týdnech. 

Levicová opozice obvinila konzervativního prezidenta ze zpronevěry a korupce. Podle ní státní ropná firma podepsala nevýhodnou smlouvu na přepravu ropy a Lasso nic neudělal, aby státu nevznikla škoda.

Prezident se brání, že smlouva byla uzavřena za jeho předchůdce Lenína Morena, a obrátil se na účetní dvůr, aby smlouvu při jejím prodloužení přezkoumal. „Nikdo neudělal pro boj s korupcí tolik jako já,“ řekl Lasso nedávno v rozhovoru s deníkem Financial Times.

Ekvádor může potkat osud sousedního Peru

V úřadu nyní může zůstat nanejvýš šest měsíců do doby, než volební komise stanoví datum voleb. Do té doby bude podle ústavní klauzule zvané „muerte cruzada“ (vzájemná smrt) vládnout pomocí dekretů, uvádí server BBC. Pravidlo bylo zavedeno v roce 2008, ale nikdy předtím nebylo v Ekvádoru použito.

Je považováno za extrémní opatření a opoziční skupiny, včetně Conaie, což je vlivná konfederace domorodých skupin, již varovaly, že v případě, že se prezident bude stanovením řídit, uspořádají masové protesty.

Krátce po prezidentově oznámení varoval nejvyšší vojenský představitel země, že ozbrojené síly „tvrdě zakročí“, pokud propukne jakékoli násilí. Početný kontingent vojáků a policistů zablokoval přístup k budově Národního shromáždění v hlavním městě Quitu.

Podobný scénář s odlišným koncem zažilo v loňském roce Peru. Tehdejší levicový prezident Pedro Castillo přestál dva pokusy parlamentu o odvolání kvůli „morální nezpůsobilosti“. Krátce před třetím hlasováním Castillo oznámil, že se chystá parlament rozpustit.

Za neústavní pokus o rozpuštění parlamentu byl ale zatčen, sesazen a letos v dubnu mu nejvyšší soud potvrdil vazbu v délce 36 měsíců, kterou mu v březnu jiný soud prodloužil z dřívějšího roku a půl. Třiapadesátiletý levicový politik by tak měl za mřížemi zůstat nejméně do prosince 2025.

V Peru po Castillově zatčení vypukly masové protesty, při nichž lidé požadují právě rozpuštění parlamentu a předčasné volby. V Peru i v Ekvádoru je prezidentský systém a Lasso nemá stejně jako Castillo většinu v parlamentu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...