Egyptský parlament schválil rozmístění jednotek egyptské armády v zahraničí, kde by chránily „národní bezpečnost“. Hlasování uvolnilo cestu případné vojenské intervenci v Libyi, o které minulý týden hovořil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, píší zahraniční tiskové agentury. Rozmístění „členů egyptské armády v bojových misích za hranicemi egyptského státu pro ochranu národní bezpečnosti“ zákonodárci schválili jednomyslně.
Prohlášení egyptského parlamentu se o Libyi výslovně nezmiňuje, hlasování se ovšem za zavřenými dveřmi konalo jen několik dní poté, co prezident Sísí prohlásil, že Káhira je přístupná vojenské intervenci v sousední Libyi. Egypt nebude nečinně přihlížet přímému ohrožení egyptské a libyjské bezpečnosti, uvedl Sísí.
V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu tam kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě v Tobruku, který má podporu východolibyjské armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Fáize Sarrádže na západě v hlavním městě Tripolisu, za níž stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament.
Východolibyjský parlament minulý týden oznámil, že v boji proti Tripolisu přímou vojenskou intervenci Egypta umožní. Síly loajální tripoliské vládě se nyní snaží získat pod kontrolu město Syrta východně od metropole, které je klíčem k bohatým libyjským zásobám ropy.
Haftara podporuje Rusko, Egypt a SAE
Sísí o libyjské krizi ještě před hlasováním parlamentu telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle egyptské prezidentské kanceláře se státníci shodli na zachování příměří v Libyi a na nutnosti zabránit vyhrocení konfliktu.
Haftar loni začal bojovat o Tripolis, ale v posledních týdnech se armádě, která stojí na straně vlády v Tripolisu, podařilo dosáhnout zásadních úspěchů a postoupit východně od hlavního města. Haftarova armáda naproti tomu ustupuje. Odrazit tažení Haftarovy LNA na Tripolis pomohlo i Turecko, které v libyjském konfliktu stojí na straně vlády uznané OSN a které tím získalo v konfliktu silnější postavení.
Haftara naopak podporují Spojené arabské emiráty, Egypt a Rusko. Také Paříž čelí obvinění z toho, že politicky podporuje polního maršála, kterému v minulosti poskytla vojenskou pomoc na boj proti islamistickým milicím. Francie odmítá, že by Haftara podporovala, nedávno ale zkritizovala stále agresivnější roli Turecka v Libyi.
Sísí už přímou intervencí pohrozil
Přímou intervencí do Libye pohrozil egyptský prezident Sísí už v červnu. Egyptsko-turecké vztahy ochladly v roce 2013, kdy byl v Egyptě svržen prezident Muhammad Mursí zvolený za islamisty a podporovaný Ankarou.
Egypt nedávno přišel s návrhem na příměří v Libyi, součástí plánu bylo i zvolení rady, která by zemi měla vládnout. Zatímco USA, Rusko či Spojené arabské emiráty plán uvítaly, Turecko ho odmítlo a označilo za pokus zachránit Haftara poté, co utrpěl několik porážek v boji.
Ankara za pomoci tripoliské vlády zvyšuje svůj vliv i ve východním Středomoří.
Loni podepsaly obě strany dohodu vymezující takzvanou výlučnou ekonomickou zónu, tedy oblast možné těžby nerostných surovin mezi libyjským a tureckým pobřežím. Zóna ale zasahuje do vod blízko řeckého ostrova Kréta. Proti dohodě protestovaly kromě Řecka také Egypt a Kypr, námitky měl i Izrael.
