Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.
Zájem o aktuální dění roste, důvěra se stabilizuje a zpravodajské značky si udržují výrazně vyšší důvěryhodnost než sociální sítě a umělá inteligence. Děje se tak v době, kdy obavy z falešných zpráv dosáhly nejvyšší zaznamenané úrovně. Takový obraz přináší Digital News Report Spain 2026, který po letech nepříznivých zpráv pro španělská média nabízí opatrně optimistický výhled.
Digital News Report, který zadává Reuters Institute for the Study of Journalism při Oxfordské univerzitě a ve Španělsku jej zpracovávají výzkumníci z Navarrské univerzity, vychází z dat získaných prostřednictvím on-line panelu více než dvou tisíc lidí. Výsledky pro rok 2026 popisují „zpravodajský ekosystém v neustálé proměně, v němž způsoby informování z minulosti koexistují s dynamikami, které jsou stále otevřené a nejisté“.
Falešné zprávy vyvolávají větší obavy než kdy dříve
Ačkoli zpravodajské značky nadále sdílejí prostor s dalšími platformami, pro velkou část populace zůstávají ústředním zdrojem informací. Důvěra v konkrétní značky – včetně RTVE – je pozitivním signálem, zatím však nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit o obratu dosavadního trendu.
Zhruba 33 procent Španělů se domnívá, že zprávám lze důvěřovat, zatímco 39 procent jim nedůvěřuje. Oproti loňské zprávě jde o zlepšení, bilance však zůstává negativní a Španělsko je nadále pod průměrem 48 analyzovaných zemí. Autoři zdůrazňují, že situace zůstává velmi křehká.
Míra důvěry se liší podle ideologie, věku i hlavního zdroje informací. Největšími skeptiky jsou lidé na krajích politického spektra. Z hlediska věku je nejvýraznější zlepšení patrné u mladších respondentů. Důležitý je ale i způsob, jakým lidé zprávy sledují. Diváci televize patří k těm důvěřivějším, zatímco lidé, kteří získávají zprávy především ze sociálních sítí, jichž stále přibývá, důvěřují méně.
Vedle stabilizace poklesu důvěry ve zpravodajství patří k nejvýznamnějším zjištěním zprávy to, že zpravodajské značky si udržují výrazně vyšší důvěryhodnost než sociální sítě a chatboty s umělou inteligencí. To je obzvlášť důležité v situaci, kdy ke zprávám prostřednictvím algoritmů přistupuje šedesát procent uživatelů.
Atmosféra obav z dezinformací posiluje postavení ověřených médií a profesionální žurnalistiky. Obavy z rozlišování mezi pravdivými a nepravdivými informacemi v on-line zpravodajství má 74 procent dotázaných, což je nejvyšší hodnota v celé sledované řadě. V prostředí nejistoty a informačního šumu si zpravodajské značky nadále udržují roli opěrných bodů kvalitního informování. Jsou také nejčastější volbou v těch několika případech, kdy se lidé rozhodnou za zprávy platit.
Zájem po letech poklesu roste, za zprávy však platí jen menšina
O aktuální dění se podle průzkumu velmi nebo mimořádně zajímá 54 procent Španělů. Tento údaj – o tři procentní body vyšší než v roce 2025 a nejvyšší za poslední čtyři roky – patří k nejpozitivnějším zjištěním zprávy za rok 2026. Nárůst je navíc poměrně široce rozložen napříč demografickými skupinami. Zvlášť patrný je u lidí ve věku 65 let a více a ve skupině 35 až 44 let, výrazný je ale také u lidí mladších 35 let.
Navzdory rostoucímu zájmu zůstává placení za digitální zpravodajství ve Španělsku menšinovou praxí. Za zprávy platí pouze devět procent respondentů, což je méně než mezinárodní průměr patnáct procent.
Vysoký zůstává také podíl lidí, kteří se zprávám aktivně vyhýbají. V uplynulém roce se jim podle svých slov vyhýbalo 37 procent lidí, tedy o jeden procentní bod více než v roce 2025. Ve Španělsku je tento podíl nižší než západoevropský průměr, ale vyšší než v severských zemích, například ve Švédsku nebo Finsku.
Nezájem o politiku se jeví jako nejjasnější ideologický ukazatel odklonu od zpravodajství. Nejvýraznější je u lidí, kteří se neidentifikují ani s jednou stranou levopravého politického spektra. Vedle ideologických faktorů je jedním z klíčových prvků pro pochopení vyhýbání se zprávám také důvěra v média. Lidé s nejvyšší mírou důvěry mají menší sklon se zprávám vyhýbat.
Letošní Digital News Report navíc upozorňuje na nový úhel analýzy této tendence: hlavní zdroj informací. Uživatelé, kteří jako primární zdroj využívají podcasty, sociální sítě nebo nástroje umělé inteligence, vykazují vysokou míru vyhýbání se zprávám. U lidí, kteří čerpají informace z on-line médií, je tato tendence nižší. „Souvislost mezi primárním zdrojem zpráv a vyhýbáním se zprávám je statisticky velmi významná, což naznačuje, že kanál, jehož prostřednictvím lidé k informacím přistupují, není ve vztahu k postojům ke zpravodajství neutrální,“ uvádí zpráva.
Veřejnoprávní média mají umírněnou podporu, důvěryhodnost RTVE roste
Postoje k médiím veřejné služby ve Španělsku se nacházejí mezi silnou podporou, které se těší v severských zemích, a rozšířeným odmítáním patrným v jiných středomořských státech. Španělsko tak zaujímá spíše střední pozici.
Pozitivní dopad veřejnoprávních médií na zemi vnímá 35 procent Španělů, zatímco 28 procent je hodnotí negativně. Mezi těmi, kteří roli veřejnoprávních médií vnímají pozitivně, je hlavním důvodem univerzální přístup k informacím. To podle zprávy posiluje představu veřejnoprávních médií jako základní informační infrastruktury, což je obzvlášť důležité v oblastech, kde mají komerční média slabší zastoupení.
Jak upozorňují autoři, negativní hodnocení je v podstatě politickou kritikou. Hlavní výhradou je vliv politických zájmů. Jde o kritiku napříč společností, kterou ale formuje ideologie: výraznější je u lidí napravo a slabší u těch, kteří se řadí ke středu nebo k levici.
V tomto kontextu zaznamenala RTVE letos jeden z nejvýraznějších nárůstů důvěryhodnosti, a to o čtyři procentní body. Jak zpráva zdůrazňuje, RTVE zůstává důvěryhodnější pro levici než pro pravici, zlepšení ale vykazuje napříč celým spektrem. Důvěra v RTVE díky tomu dosáhla 52 procent, zatímco 21 procent respondentů zaujímá neutrální postoj a 28 procent jí nadále nedůvěřuje. „RTVE zaznamenala jeden z nejvýraznějších nárůstů roku,“ uvádí zpráva.
Autoři dále vyzdvihují veřejnoprávního vysílatele jako výjimku v tom, jak dokáže převádět off-line diváky do digitálního prostředí. S týdenním podílem digitálního publika ve výši dvanáct procent je RTVE jedinou televizní stanicí, která on-line překračuje hranici deseti procent, a zároveň má nejlepší relativní míru konverze mezi off-line a digitálním publikem.
To se odráží také v celkovém čistém dosahu – tedy součtu výhradně off-line, výhradně on-line a kombinované konzumace –, který podle autorů poskytuje nejpřesnější obraz skutečné velikosti jednotlivých značek. Zatímco většině televizních a rozhlasových stanic se nepodařilo přenést svůj vliv do on-line prostředí, RTVE vykazuje vyváženější profil. Její čistý dosah činí 34 procent, což ji řadí na druhé místo žebříčku a představuje nárůst o čtyři procentní body oproti roku 2025.
Rozdíl mezi generacemi se prohlubuje
Zatímco se důvěra veřejnosti podle všeho stabilizuje, odklon mladých lidí od zpravodajství je stále výraznější. „Nikdy předtím nebyla žádná generace tak propojená a zároveň tak odtržená od konvenčního zpravodajství,“ uvádí zpráva.
Mladí lidé sledují zprávy méně často, projevují o ně menší zájem i důvěru a využívají velmi odlišné zdroje než obecná populace, zejména audiovizuální sociální sítě. Podíl mladých lidí „odpojených od zpráv“ – tedy těch, kteří zpravodajství nedůvěřují ani se o ně nezajímají – činí u osob mladších 25 let 53 procent, zatímco v celé populaci je to 35 procent.
Na druhé straně se všeobecně zaměření, nikoli specializovaní tvůrci obsahu etablovali jako zdroj informací pro téměř polovinu mladých lidí ve věku 18 až 24 let. S rostoucím věkem respondentů spotřeba zpráv vytvářených tvůrci obsahu výrazně klesá.
Ačkoli chatboty využívající umělou inteligenci uvádějí jako hlavní zdroj zpráv pouze tři procenta lidí mladších 25 let, až devatenáct procent z nich připouští, že je využilo v týdnu předcházejícím průzkumu. To je o jedenáct procentních bodů více, než činí celostátní průměr.
Méně informačních zdrojů a málo prokliků na původní zdroje
Každý třetí Španěl spoléhá při sledování zpráv na jediný zdroj informací. Tento trend potvrzuje i letošní zpráva. Ačkoli podíl lidí, kteří využívají více než pět zpravodajských značek, poprvé od roku 2016 vzrostl, mediální pluralita zůstává mnohem nižší než v minulosti.
Navíc téměř deset procent respondentů v běžném týdnu nevyužívá žádnou zpravodajskou značku. V tomto kontextu zpráva rozlišuje mezi bývalými uživateli a těmi, kteří daný typ média nikdy nepoužívali. Televize ilustruje první problém. Zůstává nejvyužívanějším týdenním zdrojem informací, od roku 2017 však ztratila dvacet procentních bodů.
Tento pokles se vysvětluje postupným opouštěním a ztrátou návyku: dva ze tří lidí, kteří dnes televizi ke sledování aktuálního dění nevyužívají, ji dříve používali. U rádia a novin je naopak pokles spíše důsledkem toho, že si je lidé nikdy neosvojili. Téměř polovina těch, kteří dnes tato média ke sledování zpráv nevyužívají, je k tomu nepoužívala nikdy.
Zpráva však uvádí, že nejvýraznějším specifikem Španělska v západoevropském kontextu je vysoká míra využívání sociálních sítí jako týdenního zdroje zpráv. Tento trend provází výrazný generační rozdíl: sociální sítě získávají na významu především u mladších lidí, zatímco role televize roste s věkem.
Ačkoli i tento trend ovlivňuje věk, zpráva potvrzuje rostoucí oblibu videozpravodajství také mezi lidmi staršími 65 let. Význam tohoto formátu roste díky širšímu přístupu k mobilním zařízením – tedy nejčastěji používaným zařízením ke sledování zpráv –, jejichž využívání od roku 2017 vzrostlo o 19 procentních bodů a ve Španělsku je nad světovým průměrem. Důležitá je také možnost přizpůsobovat obsah konkrétním skupinám publika.
Článek napsala Paula Guisadová (RTVE), poprvé byl publikován 16. června 2026 v 01:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
