Druhé neutrální ne. Berlín stále nesmí posílat švýcarskou munici Ukrajině

Nahrávám video

Švýcarská vláda už podruhé zamítla žádost Německa, které chce Kyjevu poslat další munici. Tu nakoupila spolková republika před lety právě ve Švýcarsku a bez jeho souhlasu s ní nemůže dál nakládat. Švýcaři se odvolávají na svou neutralitu.

Ještě před deseti lety používala německá armáda systém ze sedmdesátých let – Gepard – který zachytí s pomocí dvou radarů v okruhu patnácti kilometrů nízko letící letadla a vrtulníky. Na jaře se Německo rozhodlo, že je pošle na Ukrajinu.

„To je přesně to, co Ukrajina potřebuje, aby mohla zabezpečit vzdušný prostor ze země. To je naprosto zřejmé. Německo je připravené to podpořit,“ řekla v dubnu spolková ministryně obrany Christine Lambrechtová.

Spolková republika jich poslala už třicet a s nimi i tisíce nábojů. Ty ale rychle ubývají. Ukrajina chce další. Německo by jich mohlo dodat dalších dvanáct tisíc kusů.

Švýcarsko nechce porušit svoji neutralitu

„Potíž je ale v tom, že munice v německých skladech pochází ze Švýcarska, které exportu brání. Nechce porušit svou neutralitu,“ připomněl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Švýcarsko odmítlo německou žádost už na jaře. Německá ministryně obrany Lambrechtová napsala na konci října další dopis, ve kterém Švýcary žádala o uvolnění této munice. S odůvodněním, aby Ukrajina mohla chránit vývoz obilí a zamezit tak hrozící potravinové krizi v Africe a Asii. Švýcarská odpověď je ale stejná.

„Švýcarsko uplatňuje ve vztahu Ruska a Ukrajiny právo neutrality, které je součástí mezinárodního zvykového práva,“ zdůraznil švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin.

Švýcarsko ale vyjadřuje Ukrajině podporu. Minulý měsíc navštívil švýcarský prezident Ignazio Cassis Kyjev a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten řekl, že to ukazuje celému světu, že „Švýcarsko na morální úrovni není neutrální, když je proti Ukrajině a celé Evropě rozpoutána teroristická válka. Švýcarsko podpořilo sankce Evropské unie a dodává nám humanitární pomoc“, dodal Zelenskyj. 

Dojde ke změně zákona?

Ve švýcarském parlamentu se už přemýšlí o změně zákona. Země s podobnými hodnotami by potom měly v exportech švýcarských zbraní volné ruce. „Je třeba novela zákona, aby dodávky zbraní třetích zemí na Ukrajinu mohly proběhnout bez účasti Švýcarska. Tím by pak nebylo porušeno právo neutrality,“ řekl k tomu předseda Svobodné demokratické strany: Liberálové Thierry Burkart.

Německo si tedy musí švýcarskou munici nechat, nesmí ji exportovat. Pro svého jižního souseda by ale Berlín mohl mít pochopení. Na začátku války totiž odmítala spolková vláda posílat na Ukrajinu jakékoli zbraně a svou dlouholetou doktrínu Německo změnilo pod mezinárodním tlakem, dodal zpravodaj ČT. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...