Drony, které během časného středečního rána vletěly do estonského a lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a havarovaly, byly podle úřadů v Tallinu a Rize ukrajinské stroje. Kyjev je nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení. Nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura DPA.
„Dva kilometry od hranic s Ruskem dron ve 03:43 (místního času) narazil do komínu elektrárny Auvere a vybuchl. Jde o dron, který vlivem rušení v ruském vzdušném prostoru ztratil kurz. Trosky svědčí o tom, že to byl ukrajinský bezpilotní letoun,“ uvedl ředitel estonské bezpečnostní služby (KaPo) Margo Palloson podle estonské veřejnoprávní stanice ERR. „Jsou to důsledky rozsáhlé ruské útočné války,“ uvedl Palloson a vyslovil obavu z výskytu podobných incidentů v budoucnu.
Elektrárna Auvere, kterou provozuje skupina Enefit Power, se nachází v severovýchodním Estonsku, poblíž města Narva u hranice s Ruskem. Incident nezpůsobil škody na elektrické síti.
Estonský premiér Kristen Michal podle ERR usoudil, že zbloudilý dron byl součástí ukrajinského útoku na důležitý ruský přístav Usť-Luga ve Finském zálivu, který hraničí s estonským pobřežím.
Dvojí incident v Lotyšsku
Explozi dronu nad svým územím ve středu nad ránem podle DPA oznámilo také Lotyšsko. Tamní mluvčí armády uvedl v televizi, že ve 2:19 místního času radar detekoval neidentifikovaný létající objekt, který překročil lotyšské hranice. Asi o dvacet minut později dron spontánně explodoval poblíž vesnice Dobricina, aniž by proti němu zasáhlo letectvo, které ovšem bylo v pohotovosti.
Lotyšské ministerstvo obrany potvrdilo, že dron dopadl do oblasti blízko hranice. Hlášena přitom nejsou žádná zranění nebo materiální škody.
Už předtím, přibližně v 0:50 místního času, vstoupil objekt do lotyšského vzdušného prostoru z běloruské strany, pak ale pokračoval do ruského vzdušného prostoru.
Lotyšský ministr obrany Andris Sprúds ve středu oznámil, že kvůli incidentu přerušuje svou návštěvu Ukrajiny a vrací se do Lotyšska.
Mluvčí lotyšské armády vyslovil předpoklad, že v obou případech se bezpilotní letouny odchýlily z kurzu nebo je vychýlila opatření elektronického boje.
Litva tento týden také zaznamenala dron
Incident se zříceným dronem letícím z Běloruska na počátku týdne vyšetřovala i Litva. I v jejím případě se ukázalo, že byl ukrajinský. Od začátku ruské války proti Ukrajině, pro kterou je používání bezpilotních létajících strojů typické, vnikají drony opakovaně do vzdušného prostoru pobaltských států či Polska.
Litevský ministr obrany Robertas Kaunas obvinil podle DPA z havárií dronů Rusko, které rozpoutalo válku proti Ukrajině. „Není chyba Ukrajiny, že válku začalo Rusko, ale s mým ukrajinským kolegou proberu, jak by se daly tyto hrozby v budoucnu minimalizovat,“ napsal na facebooku. Zdůraznil, že incidenty představují „jasný signál, že k posílení obrany východních hranic jsou zapotřebí rychlejší a větší investice ze strany Evropské unie a NATO“.
Analytici: Rusko tak může testovat NATO
Incidenty s drony v Pobaltí mohou být jak vedlejším efektem války na Ukrajině, tak součástí cíleného testování reakcí NATO, shodují se bezpečnostní analytici.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky roste počet incidentů v oblasti Baltského moře, což ukazuje na zvýšenou pozornost, kterou Rusko věnuje tomuto regionu. Upozornil na další případy, například vysílání balonů do litevského vzdušného prostoru. Tyto kroky podle něj naznačují snahu testovat připravenost a akceschopnost NATO, zejména v situaci, kdy Rusko nedosahuje výraznějších úspěchů na Ukrajině a čelí i vnitřním problémům.
Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy naopak zdůraznil, že u jednotlivých incidentů nelze jednoznačně určit, zda jsou úmyslné. Připomněl, že estonské úřady v konkrétním případě rychle vyloučily cílený útok a označily událost za vedlejší efekt války, což podle něj odráží snahu pobaltských států zabránit eskalaci. Zároveň ale nevyloučil to, že Rusko dlouhodobě testuje soudržnost Aliance i obranné schopnosti jejích členů.
Pokud jde o reakci, analytici zdůrazňují nutnost kombinace odstrašení a snahy zabránit eskalaci. Havlíček poukazuje na význam rozhodnosti, včetně schopnosti včas reagovat na narušení a případně zasahovat proti dronům, a na nutnost udržet věrohodnost kolektivní obrany Aliance. Bříza zdůrazňuje, že reakce musí být vždy individuální a citlivá k místním podmínkám, zejména v pobaltských státech s početnou ruskou menšinou, aby nevedla k vnitřní destabilizaci.
Podobné incidenty, jako je aktuální pád dronů v Estonsku a Lotyšsku, se v regionu i širším okolí v posledním roce opakují. Například v září 2025 narušily estonský vzdušný prostor tři ruské stíhačky MiG-31, ve stejném období našli v Lotyšsku kousky zříceného ruského dronu. Narušení zaznamenali i jinde v Evropě, například Rumunsko a Polsko zaznamenaly průniky dronů či jejich trosky při ruských útocích na Ukrajinu.
Pobaltské státy patří mezi lídry v poměru výdajů na obranu k HDP mezi členskými státy NATO, výrazně překračují alianční závazek dvou procent a blíží se novému závazku pěti procent. V relativním srovnání patří na špičku spolu s Polskem, které vydává 4,48 procenta HDP na obranu, zatímco Litva dosahuje čtyř procent, Lotyšsko 3,73 procenta a Estonsko 3,38 procenta HDP. Tyto hodnoty vycházejí z aktuálních srovnání obranných výdajů členských států. Zvyšovat výdaje na obranu začaly po válce na Donbase a anexi Krymu v roce 2014.
