Do nových časů s mužem v čele. O předsednictví německé CDU se utkají Laschet, Merz a Röttgen

V sobotu si německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) zvolí nové vedení. O místo po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která dala funkci k dispozici už před rokem, se uchází tři muži: premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, bývalý předseda poslanců CDU Friedrich Merz a odborník strany na zahraniční politiku Norbert Röttgen. Hlavním úkolem nového předsedy bude stranu nastartovat do nového desetiletí a nasměřovat ji k dalším volebním vítězstvím. V době, kdy se s politikou pomalu loučí nejvýraznější tvář CDU posledních desítek let, Angela Merkelová.

Že nebudou mít delegáti CDU jednoduchý úkol, naznačily už společné debaty všech tří kandidátů: za pultíkem seděli tři muži v bledě modrých oblecích doplněných modrými a šedivými kravatami a v klidu odpovídali na předem vybrané dotazy zaslané členy strany. Místo rozdílů debata ukázala spíš na vzájemnou shodu.

Žádný z uchazečů o zřejmě nejviditelnější pozici německé politické scény nechtěl jít se svými soupeři do konfliktu. Ostatně, těžko se mohli něčím překvapit – kvůli pandemii byl volební sjezd opakovaně odkládán, a tak Merz, Laschet a Röttgen své argumenty vzájemně perfektně znají. Všichni tři navíc pocházejí ze Severního Porýní-Vestfálska a v minulosti se jejich politické cesty protínaly.

Mírný favorit Merz

Podle posledního průzkumu veřejného mínění má mírný náskok Friedrich Merz. V dotazování společnosti Infratest dimap pro televizi ARD mu vyslovilo důvěru 29 procent stoupenců CDU, Armin Laschet a Norbert Röttgen následují shodně s 25 procenty. Přitom ještě na podzim Merz výrazně vedl (od té doby ztratil deset procentních bodů), naopak Laschet dokázal ztrátu výrazně stahovat a deset procentních bodů si připsal.

„Pozice všech tří kandidátů je velice vyrovnaná. Na vzestupu je zemský premiér Severního Porýní-Vestfálska Laschet, který byl po většinu roku považován spíše za slabého kandidáta. V posledních průzkumech si ale výrazně polepšil, získal podporu stranické organizace křesťansko-demokratických žen i několika významných členů CDU. Průzkumy veřejného mínění delegáti jistě bedlivě sledují, jedná se ale pouze o jeden z mnoha faktorů pro jejich rozhodování,“ upozorňuje Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Je to otevřený závod. Je to napínavé a napínavé to zůstane až do sjezdu,“ zhodnotil situaci Röttgen v rozhovoru pro televizi ARD.

Debata kandidátů na předsedu CDU
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Konečně u cíle?

Právník Merz byl v roce 1989 zvolen do Evropského parlamentu, v letech 1994 až 2009 zasedal v německém Spolkovém sněmu a dva roky zde působil jako předseda poslaneckého klubu CDU/CSU. Z politiky odešel po neshodách s Angelou Merkelovou a následně zasedal ve správních radách významných společností a pracoval pro amerického investičního giganta Blackrock.

Po návratu do politiky dal jasně najevo, že má v úmyslu převzít žezlo po Merkelové, stanout v čele strany a stát se příštím kancléřem. První pokus mu nevyšel, v roce 2018 ve stranickém klání těsně podlehl Annegret Krampové-Karrenbauerové.

Šance na nápravu ale přišla nečekaně brzy, když AKK, jak je Krampová-Karrenbauerová nazývána, už po roce oznámila, že se funkce předsedkyně CDU vzdá. Neměla autoritu, strana hleděla spíš na to, co řekne Merkelová, než ona. Definitivní ránu jí pak zasadila durynská krize, kde CDU hlasovala s populistickou AfD. „To by se za vedení Friedricha Merze nestalo,“ ujišťoval okamžitě Merz.

Friedrich Merz
Zdroj: ČTK/AP/Michael Kappeler

Coby zastánce konzervativního směřování strany by rád otočil kormidlem, které Merkelová nasměrovala více do středu. Z CDU chce vytvořit nejmodernější stranu v Evropě: „Nebudeme se ptát, co bylo, ale co přijde. Kam míří tato země? Jaká jsou nejdůležitější témata, kterými se musíme zabývat?“

Pro budoucnost strany chce získat víc mladých, ať už novými tématy, nebo platformami, na kterých je chce oslovit. CDU se podle něj musí více zaměřit na klimatickou politiku a na lepší sociální, kulturní, materiální a mezigenerační organizaci.

Merz také hodlá omezit migraci a soustředit se na pomoc uprchlíkům přímo v táborech v Řecku a na Balkáně: „Tuhle humanitární katastrofu nemůžeme vyřešit tím, že řekneme: ,Pojďte všichni do Německa!‘ Tahle cesta je už uzavřená.“

Hledí i za hranice a volá po tom, aby se Evropa znovu stala vlivným světovým hráčem. Tvrdě kritizuje putinovské Rusko a je zastáncem razantního postupu vůči němu. Klonil se také k zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2.

Nepříjemnosti mu během kampaně způsobilo interview pro deník Bild, ve kterém na otázku, zda by si ve funkci kancléře dokázal představit homosexuála, nechtěně přiblížil homosexualitu k pedofilii. Za výrok se několikrát omluvil, přesto jej i mnozí jeho příznivci kritizovali.

Současnými dobrými výsledky CDU v průzkumech se Merz odmítá nechat ukolébat. Tvrdí, že mínění je zkresleno pandemií koronaviru, kterou Německo pod vedením CDU a kancléřky Merkelové v mezích možností zatím zvládá dobře. Realitou, ke které by se mohla strana po odeznění pandemie vrátit, byl výsledek evropských voleb v roce 2019, v nichž CDU utržila svůj nejhorší poválečný výsledek.

„CDU musí, ať se jí to líbí, nebo ne, vystoupit ze stínu Angely Merkelové. Její zásluhy v září 2021 vstoupí do učebnic dějepisu, voličky a voliči chtějí novou orientaci,“ napsal Merz v komentáři pro magazín Der Spiegel.

Ve stopách kancléřky

Naopak Laschet se netají tím, že by v kurzu, který vytyčila Merkelová, rád pokračoval. „Odklon by byl špatným signálem,“ tvrdí. „Roky s Merkelovou byly dobrými roky, to musí strana zdůrazňovat.“

Také on, podobně jako Merz, neskrývá ambice stát se kancléřem. Věří, že straníci jeho kvalifikaci zohlední a budou vybírat podle kritérií, která pro něj jasně hovoří. „Podle toho, kdo již nějaké volby vyhrál, kdo již nějakou vládu vedl a kdo ví, jak spojit lidi dohromady,“ nabádá premiér Severního Porýní-Vestfálska.

Armin Laschet
Zdroj: Christophe Gateau/ČTK/DPA

Vystudovaný právník působil v minulosti jako redaktor katolických novin, vedl vydavatelství náboženské literatury a koncem 80. let vstoupil už jako člen CDU do komunální politiky. V roce 1994 se stal poslancem Spolkového sněmu, později strávil šest let v Evropském parlamentu a po návratu do Německa stoupal v hierarchii vedení Severního Porýní i Křesťanskodemokratické unie. Od roku 2017 je zemským premiérem. Toho si také zahrál v jednom z dílů populárního krimiseriálu Místo činu.

Víc než Laschetovo cameo v kriminálce ovšem oceňují obyvatelé Severního Porýní roli, kterou zastal při zvládání koronavirové epidemie. Stejně jako kancléřka Merkelová nebo bavorský premiér Markus Söder patří k zastáncům přísnějších opatření, navzdory ekonomickým škodám.

S ohledem na úspěchy zelených hnutí v poslední době změnil Laschet svůj postoj k životnímu prostředí a energetice. Dříve odmítal odstavení uhelných elektráren a souhlasil s těžbou v Hambašském lese, nakonec ale svolil k diskusi s kritiky uhelných dolů a podpořil návrh vyššího zdanění producentů CO2.

Jako konzervativní katolík odmítl v roce 2017 návrh, který by zrovnoprávnil svazky lidí stejného pohlaví s manželstvím. Jako zemský ministr pro integraci prosazoval toleranci vůči islámu, vyslovil se ale pro zákaz zahalování na veřejnosti. Po otravě ruského opozičníka Alexeje Navalného odmítl volání po přerušení stavby plynovodu Nord Stream 2 s odůvodněním, že energetická politika Německa musí být od případu Navalného oddělena.

Ekolog a tvrdý kritik Putina

Ve vnitropolitickém souboji se Laschet znovu setkává s Röttgenem. Když spolu v roce 2010 soupeřili o vedení stranické buňky Porýní, vyhrál Röttgen. V následujících zemských volbách ale CDU pod jeho vedením drtivě porazili sociální demokraté.

Křesťanští demokraté utržili v Porýní nejhorší výsledek od roku 1947 a Röttgen raději odešel do Berlína, kde se z pozice poslance zaměřil na zahraniční politiku. Úkolu postavit CDU znovu na nohy se ujal Laschet. A právě tato minulost by se nyní mohla Röttgenovi vymstít.

Norbert Röttgen
Zdroj: Christoph Söder/ČTK/DPA

Stejně jako jeho dva rivalové studoval práva, postupně stoupal v hierarchii CDU na zemské i spolkové úrovni. Zastával funkci ministra životního prostředí, kde se netajil svou nechutí k jaderným elektrárnám. V roce 2009 prohlásil, že křesťanská etika vyžaduje ochranu životního prostředí.

Navzdory velmi dobrým vztahům s kancléřkou byl v roce 2012 z ministerské funkce odvolán a začal se věnovat zahraniční politice. Post šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu zastává dodnes a parlament se při svém rozhodování v zahraničněpolitických záležitostech spoléhá právě na jeho expertizy.

Jako předseda CDU by chtěl, aby byla strana věrohodnější v ekologické oblasti a lépe rozpoznávala možné krize ve světě. Zároveň ale požaduje, aby CDU zůstala středovou stranou, která je jasně vymezená vůči pravicově populistické Alternativě pro Německo i postkomunistické Levici.

Žádá odsouzení válečných zločinů spáchaných Bašárem Asadem a Ruskem v syrském Idlíbu, změnu přístupu k migraci a vytvoření evropské koalice „schopných a ochotných“. „Jsme Křesťanskodemokratická unie, naším vzorem je lidská důstojnost. Každý uprchlík, který sedí ve špíně v Morii, má stejnou lidskou důstojnost jako my tady v Evropě,“ připomíná.

Evropská reakce na otravu Navalného je podle něj zatěžkávací zkouškou: „Pokud se (Putin) chová tak nelidsky, pak to musí mít následky. Pokud chceme, aby se něco změnilo, musíme také něco udělat. Je to zatěžkávací zkouška, otázka důvěryhodnosti, zda chceme dělat politiku jako Evropané,“ vyzývá.

Trojice uchazečů o předsednickou funkci CDU
Zdroj: ČTK/AP/Michael Kappeler

Předseda bude, ale…

Po dvacetileté éře Angely Merkelové a přehlédnutelném intermezzu Annegret Krampové-Karrenbauerové tak v sobotu bude mít CDU ve svém čele opět muže. Po „Kohlově holčičce“, která letos definitivně odejde z politiky, převezme otěže nejsilnější německé strany poválečných dějin jeden z trojce „chlapců Merkelové“.

Šance všech tří jsou mimořádně otevřené. Ani jeden z kandidátů nedokázal své dva protivníky zásadně převýšit, ani jeden ale vyloženě neztrácí. Žádný z nich nepředložil vizi, která by spolustraníky strhla.

A žádný z nich zatím své spolustraníky ani úplně nepřesvědčil, že dokáže být dobrým státníkem, což může v CDU s ohledem na blížící se výběr kandidáta na kancléře před podzimními parlamentními volbami ještě řádně zamíchat kartami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...