Diskuzí o jaderné válce přistupujeme na Putinovu hru, míní Borrell

Nahrávám video

Ve čtvrtek začne v Praze historicky první summit lídrů Evropského politického společenství. V pátek pak na neformálním jednání usednou zástupci Evropské unie. Politici budou oba dny debatovat i o situaci na Ukrajině, už ve středu Brusel schválil nový balík sankcí vůči Moskvě. Summitů se zúčasní i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O ekonomických sankcích, energetické krizi, ruské mobilizaci i hrozbě jaderné války mluvili v Událostech, kometářích.

Osmý balík sankcí podle Borrella je „více téhož“. Větší množství restrikcí míří na více lidí při importu i exportu. „Mělo by to postihnout ruskou ekonomiku, jejich schopnost cokoliv stavět, budovat,“ uvedl.

Současné sankce podle něj už mají jasné dopady. Pro ruský bankovní systém je například mnohem obtížnější spolupracovat se zbytkem světa, produkce automobilů se v Rusku oproti loňskému roku snížila o 98 procent, dvě třetiny civilních letadel už nejsou kvůli nedostatku náhradních dílů schopné provozu, vyjmenoval.

Podle ministra Lipavského v době přijímání prvního balíku sankcí „byla představa, že budou mít tvrdší dopad do ruské ekonomiky a ovlivní válku na Ukrajině“. „To se nestalo,“ dodal. Evropská unie tak podle něj musí pokračovat v hledání dalších nástrojů, aby se ruské schopnosti dále vést válku snižovaly.

Nové balíky zalepují mezery ve starších sankcích, míní Lipavský

Údaje společnosti Datlab ukazují, že se Rusům stále daří v Česku i v Evropě některé postihy obcházet. „To je realita, žádné opatření nikdy není dokonalé,“ reagoval Lipavský s tím, že jen v České republice byl zamražen majetek v hodnotě zhruba deseti miliard korun.

„Ne na každý majetek si také lze jednoduše sáhnout. Vždycky budou nějaké skulinky a vždycky bude nějaké obcházení sankcí,“ řekl. Nové balíky tak podle něj zalepují v opatřeních díry, které se podaří objevit.

Sankcemi je podle Borrella postiženo už více než tisíc osob, prostor k jejich rozšiřování je tak omezený. „Zatím jsme ještě všechny naše možnosti nevyčerpali,“ řekl.

Lipavský doplnil, že kromě přijímání nových balíků je také nutné lpět na uplatňování již přijatých opatření. „Dopad na Ruskou federaci je v některých případech střednědobý až dlouhodobý,“ uvedl. Borrell upozornil, že například v oblasti těžby Rusko již vyčerpalo svoje stávající ložiska a nová nemůže otevřít. „Na to jim právě schází technologie, kterou dostávají od nás,“ dodal.

Jednota Evropy je klíčová, myslí si Borrell

Maďarský parlament v úterý odmítl hlasovat o vstupu Švédska a Finska do NATO. Země je spolu s Tureckem poslední, kdo přístupové listiny severských zemí ještě neratifikoval. „Důležité je, co dělá maďarská vláda. Maďarská vláda sankce schválila,“ okomentoval Borrell a připomněl, že k přijetí balíků je nutná jednomyslnost EU.

Viktor Orbán ale dovnitř své strany Fidesz volá po zrušení sankcí, které podle něj působí Evropě obrovské ekonomické problémy. „Je veřejné tajemství, že některé výjimky, ale ne zdaleka všechny, byly udělány pro maďarskou vládu a pro potřeby Maďarska,“ reagoval Lipavský. Některé výjimky v sankčním režimu jsou legitimním zájmem pro celou řadu dalších zemí včetně Česka, připomněl.

Přiznal zároveň, že s Maďarskem je třeba udržovat dialog. „Neustále vysvětlovat potřebu jednoty a držet je na naší straně,“ uvedl ministr s tím, že jednání probíhají neustále.

Spolupráce podle něj bude třeba také při hledání řešení energetické krize. „Evropa je odsouzena k solidaritě. Jsme odsouzeni k tomu, abychom spolupracovali,“ řekl. Bez solidarity se podle něj „vrátíme zpátky o osmdesát let a to nikdo nechce“. Řešení všech krizí nakonec vždy vedlo k evropské spolupráci, poznamenal.

Rusko vede hybridní válku právě i prostřednictvím cen energií. Německo plánuje masivní podporu domácností a firem za 200 miliard eur. Podobná opatření si ale nemůže každá unijní země dovolit. „Musíme být velmi bdělí, abychom se vyhnuli rozdrobení vnitřního trhu,“ řekl Borrell. Hledání společného řešení energetické krize podle něj bude mnohem efektivnější, než kdyby se jej každá země snažil najít sama.

Lipavský ale upozornil, že za zajištění energetické bezpečnosti a sociálního smíru jsou stále zodpovědné státy. Pokud by se EU shodla na opatřeních, které by oslabila některý členský stát, ostatní země by to pocítily také, domnívá se. „My se o sebe vzájemně nakonec musíme postarat a musíme najít takové řešení, se kterým budou všichni konformní,“ podotkl.

Přijetí velkého množství Rusů je těžko představitelné, řekl Lipavský

Do Evropy po vyhlášení částečné mobilizace zamířilo velké množství Rusů. EU však neomezila jejich vstup jen na humanitární nebo politické důvody. Podle Borrella to nebyla chyba. „Musíme se postarat o lidi, kteří utíkají před rizikem ohrožení vlastního života. Musíme to posuzovat případ od případu,“ uvedl. „Jsou to humanitární práva a to jsou mezinárodní práva.“

Lipavský připomněl, že Česko poskytlo útočiště 400 tisícům uprchlíkům z Ukrajiny. „Máme i bezpečnostní zájmy,“ zdůraznil. „Neumím si představit, že bychom nyní přijali široké množství Rusů prchajících před potenciální mobilizací.“

Lidé, kteří z Ruska nyní prchají, podle něj například v rozhovorech s médii projevují „ruskou imperiální rétoriku“. „Těžko si představit, že by tito lidé v nějakém větším počtu v České republice pobývali,“ předeslal. Pokud však někdo v tuzemsku požádá o azyl, Česko všechny své právní náležitosti dodrží.

Borrell zase poukázal na to, že desítky tisíc ruských mužů, kteří utíkají za hranice, jsou potenciální vojáci, kteří tak nebudou být moci nasazeni na Ukrajině. „To je velký problém pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ uvedl Borrell. „Rusové hlasují nohama. Nechtějí se účastnit televizní války, aby se pro ně stala reálnou válkou. Ukrajinci každý den bojují o svoji svobodu a o svoje přežití,“ dodal Lipavský.

Borrell: Debatami o jaderné válce přistupujeme na Putinovu hru

Borrell nechtěl odpovědět na to, jaká by byla reakce EU, kdyby se Putin rozhodl použít na Ukrajině jadernou zbraň. „Takováto ‚kdyby‘ je lepší nepoužívat. Samozřejmě je naší zodpovědností snažit se vyhnout nukleární válce. Ale pokud o ní budeme jen mluvit, začneme hrát Putinovu hru,“ řekl.

Přiznal však, že toto riziko skutečně existuje a Evropa na ni musí být připravena. „Ale čím více o tom budeme hovořit, čím více budeme o jaderné hrozbě spekulovat, tak hrajeme jeho hru,“ uvedl.

Moskva podle Lipavského dostala „poměrně jasné vzkazy, že si nemá s touto velmi nebezpečnou rétorikou jakkoliv zahrávat.“ „Jsme připraveni,“ zhodnotil pak český ministr zahraničí. „Vyžaduje to pevné nervy a rozhodnost.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...