Devátá protestní sobota žlutých vest. Do ulic francouzských měst vyšlo přes 80 tisíc lidí

Víc než 80 tisíc příznivců francouzského hnutí žlutých vest vyrazilo k demonstracím v řadě měst. Během již deváté soboty od listopadového počátku protestního hnutí se v Paříži sešlo na osm tisíc lidí. Policie při protestech zadržela 244 lidí, informoval podle agentury AFP ministr vnitra Christophe Castaner. Více než dvě desítky lidí byly při střetech demonstrantů s policisty zraněny.

Ve francouzské metropoli vyšla už před polednem jedna skupina od budovy ministerstva financí v Bercy a zamířila k Bastille a Vítěznému oblouku. Další akce byla svolána do čtvrti La Défense. Kolem šesti tisíc lidí se sešlo také ve věstě Bourges, podobný počet demonstrantů vyrazil do ulic v Bordeaux. Několikatisícové protesty se odehrály například ve městech Caen či Perpignan. Celkem úřady podle Castanera napočítaly 84 tisíc demonstrantů.

Žluté vesty na cestě k Vítěznému oblouku
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Lidé v davu vycházejícím z Bercy zpívali Marseillaisu, tedy francouzskou hymnu, a na prezidentovu adresu provolávali „Macrone, jdeme za tebou“. Zpočátku klidná akce se podobně jako v dalších městech změnila ve výměnu názorů s policisty, které někde skončily i násilnostmi.

Úřady zmobilizovaly 80 tisíc policistů a četníků, kteří měli zabránit násilí. Proti demonstrantům, kteří mnohdy házeli lahve nebo jiné předměty, použili strážci pořádku na několika místech slzný plyn či vodní děla. V Paříži bylo podle Castanera zadrženo 156 lidí, desítky dalších pak v Bourges a jiných městech. V samotné francouzské metropoli se protesty obešly bez větších násilností, uvedl ministr.

Ještě před zahájením akcí policie oznámila, že bylo kvůli nedovolenému držení zbraní zadrženo 24 lidí. Přímo v Paříži bylo na ostrahu pořádku vyčleněno pět tisíc policistů. Úřady v Bourges zakázaly pořádat shromáždění v historickém centru, vyčlenily na to prostorné náměstí Séraucourt.

Protesty jsou silnější než minulý týden, celkově ale slábnou

Francouzi protesty poukazují na své ekonomické problémy. V akcích pokračují, i když vláda ohlásila opatření na zlepšení jejich situace a příští týden chce zahájit celonárodní dialog.

Podle policie jsou aktuální demonstrace mírně rozsáhlejší než protesty minulý týden. Proti listopadu, kdy bylo v ulicích více než 100 tisíc lidí, jsou ale v posledních týdnech slabší. Rovněž některé z minulých protestů provázelo násilí a ničení zejména pařížského centra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 34 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...