Demokraté obhájí většinu v Senátu, jejich kandidátka zvítězila v Nevadě

Demokratická strana v kongresových volbách uhájila dosavadní většinu v Senátu a má dokonce šanci získat jedno křeslo navíc oproti předchozímu volebnímu období. Rozhodující mandát ve prospěch strany vládnoucího prezidenta Joea Bidena zajistila stávající demokratická senátorka Catherine Cortezová Mastová, která podle projekcí agentury AP v Nevadě zvítězila nad republikánským kandidátem Adamem Laxaltem. Biden v první reakci uvedl, že ho výsledek „neuvěřitelně potěšil“.

Cortezová Mastová v průběhu sčítání na svého republikánského rivala mírně ztrácela, ještě v sobotu vedl Laxalt asi o 860 hlasů, nyní má ale demokratka náskok přes šest a půl tisíce hlasů a při sečtení 98 procent lístků má podle projekcí amerických médií křeslo jisté. 

Vítězství Cortezové Mastové znamená, že demokraté mají už teď jistých 50 senátorských hlasů. Tolik jich měli i v posledních dvou letech a většinu jim zajišťovala viceprezidentka Kamala Harrisová, která z titulu své funkce může rozhodovat při rovnosti hlasů.

Demokraté nyní můžou slavit bez ohledu na to, jakým výsledkem skončí 6. prosince druhé kolo voleb do Senátu v Georgii. Pokud by tam byl znovuzvolen senátor Raphael Warnock, měli by demokraté v horní komoře Kongresu dokonce 51 zástupců.

Prezident Biden prohlásil, že je potěšený vývojem ve volbách a že se Republikánská strana musí rozhodnout, kým chce být. „Neuvěřitelně mě to potěšilo. Myslím, že to odráží kvalitu našich kandidátů,“ komentoval obrat v Nevadě prezident Biden, který se v Kambodži účastní summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). „Teď se soustředíme na Georgii. Tam vidíme svou pozici příznivě. A vím, že jsem bláhový optimista,“ dodal.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer uvedl, že voliči odmítli nedemokratický a autoritářský směr, který razí republikánští příznivci bývalého prezidenta Donalda Trumpa, již odmítají uznat porážku v prezidentských volbách z roku 2020. „Amerika ukázala, že věří v naši demokracii,“ uvedl.

Nejlepší výsledek vládnoucí strany za dvacet let

Republikáni mají ale šanci získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, kde mají podle amerických médií zatím jistých 211 křesel. Do většiny jim tak chybí sedm mandátů. Podle poslední projekce společnosti Edison Research demokraté obsadí v dolní komoře nejméně 205 křesel. Ve zbývajících obvodech zatím nelze říct, kdo vyhraje.

Bez ohledu na to, jaké složení nakonec bude mít Sněmovna reprezentantů, nakonec kongresové volby skončily pro stranu vládnoucího prezidenta nejlepším výsledkem za posledních dvacet let, uvedla stanice BBC.

Voliči totiž často zvolenému prezidentovi v půlce jeho mandátu zkomplikují vládnutí tím, že v průběžných volbách svěří jednu nebo obě komory Kongresu do rukou opozice. Stalo se to demokratickému prezidentovi Baracku Obamovi i jeho republikánskému nástupci Trumpovi.

Také před nynějšími volbami se očekávalo, že voliči vzhledem k vysoké inflaci a nízké popularitě prezidenta Bidena vládnoucí stranu citelně potrestají. Výsledky jsou zklamáním pro republikány a vrhají stín na plány exprezidenta Trumpa, který se nejspíš chystá oznámit svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách v roce 2024.

Expert: Demokratická většina v Senátu velkým překvapením není

Rovněž zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal uvedl, že vzhledem k nízkým preferencím Bidena před volbami a vysoké inflaci jde podle expertů o historické vítězství. „Tím, že demokraté udrželi většinu v Senátu, obrátili trend, který v Americe platil po dlouhé desítky let. Prezident a jeho vládní strana v takové situaci ve volbách do Kongresu vždy prohrávali.“

Odborník na USA Jiří Pondělíček ale upozornil, že udržení demokratické většiny v Senátu velkým překvapením není. „V Senátu byly šance spíš vyrovnané, velkou část léta to dokonce vypadalo, že demokraté jsou favorité a že si většinu v Senátu nejspíš udrží. Až v posledních týdnech se ten trend začal obracet,“ připomněl s tím, že poslední odhady před volbami favorizovaly republikány jen těsně.

Jinak je to podle něj v případě Sněmovny reprezentantů. „Ve Sněmovně se čekalo, že republikáni získají většinu alespoň patnácti, dvaceti křesel. Dosavadní demokratická většina tam byla velmi těsná, takže to, že se ještě teď o to bojuje, že pořád ještě nevíme, kdo ovládne Sněmovnu, musí být pro republikány velké zklamání,“ uzavřel expert z Fakulty sociálních věd UK. 

Demokraté získali v Nevadě i státního tajemníka

Demokraté budou mít v Nevadě i další důležitou funkci. Podle agentury AP tam zvítězil jejich kandidát na post státního tajemníka Cisco Aguilar. V hlasování porazil republikána Jima Marchanta, který odmítal potvrdit výhru Bidena v prezidentských volbách v roce 2020.

Marchant patří mezi zastánce nepodložené domněnky šířené bývalým prezidentem Trumpem, že poslední prezidentské volby doprovázely podvody a nesrovnalosti. Úřad státního tajemníka je třetím nejvyšším postem ve státě a mezi jeho úkoly patří také dohled nad konáním voleb. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 25 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...