Dělníci na lešení Notre-Dame navzdory zákazu kouřili. V protipožární ochraně byla také celá řada pochybení

Dělníci, kteří před požárem z minulého týdne stavěli na pařížské katedrále Notre-Dame lešení, navzdory zákazu při práci kouřili. Informaci satirického týdeníku Le Canard enchaîné ve středu potvrdil agentuře AFP mluvčí stavební firmy. Zároveň ale vyloučil, že by to jakkoli souviselo s požárem, který zničil střechu a krov památky. Kromě kouření na stavbě týdeník informoval také o řadě pochybení v protipožární ochraně chrámu.

Informaci o dělnících kouřících na lešení přinesl Le Canard enchaîné, který v minulosti ve Francii rozpoutal několik velkých politických kauz. Podle týdeníku vyšetřovatelé v okolí lešení našli sedm nedopalků. 

Mluvčí stavební společnosti pak v reakci přiznal porušení protipožárních předpisů: „Skutečně je několik kolegů, kteří čas od času nedbali tohoto zákazu a litují toho,“ uvedl mluvčí společnosti Le Bras Frères Marc Eskenazi. 

Mluvčí ale vyloučil, že by nedbalost jeho kolegů byla příčinou požáru památky. Nedopalkem odhozeným na dubové poleno podle něj totiž velký požár nezačíná. Mluvčí rovněž odmítl vyšetřovací verzi, podle které mohly požár způsobit elektrické motory lešenářských výtahů. Tyto motory podle něj „nepředstavují žádný problém“, neboť jezdily daleko od věžičky na střeše katedrály a „je prokázáno, že požár začal uvnitř budovy“.

Le Canard enchaîné: Řada pochybení v protipožární ochraně

Týdeník Le Canard enchaîné ve středu uvedl, že vyšetřovatelé stále dávají přednost verzi, že požár budovy byl nehodou a způsobil jej s největší pravděpodobností elektrický zkrat. Kromě dělníků kouřících na lešení týdeník uvádí řadu dalších pochybení, která mohla vést ke zničujícímu požáru.

Hasiči byli podle něj například přivoláni až 35 minut po prvním protipožárním alarmu. Oficiální místa přitom stále hovoří o dvacetiminutovém zpoždění. Na vině byla „série lidských chyb“. První alarm byl považován za falešný poplach, neboť na místě, které označil počítačový program, bylo vše v pořádku. Až třicet pět minut po prvním alarmu odhalili zaměstnanci katedrály, že hoří pod špičatou střešní věží, takzvaným sanktusníkem. Provozovatel systému ale jakoukoli chybu popírá.

Právě v dlouhé špičaté věži umístěné na střechu katedrály v devatenáctém století se nacházely tři zvony, které byly v roce 2012 – v době renovace velkých zvonů v čelních věžích – elektrifikovány. Po skončení oprav velkých zvonů ale elektrické ovládání těch menších v sanktusníku nebylo zrušeno, napsal Le Canard enchaîné. Podle něj v pondělí, kdy požár v katedrále vypukl, zvony ve věžičce odbíjely naposledy dvanáct minut před tím, než se poprvé ozval požární alarm.

Týdeník zjistil rovněž to, že nebyl respektován protipožární plán katedrály. Na protipožární počítačový systém měli podle něj dohlížet dva pracovníci placení z veřejných peněz, a to čtyřiadvacet hodin denně. Ve skutečnosti ale systém hlídal jen jeden člověk, a to od osmi do 23 hodin.

Nedostatečnou kapacitu pro uhašení velkého požáru měly podle zjištění satirického týdeníku také katedrální suchovody, tedy požární potrubí, která se v případě požáru připojují ke vnějšímu zdroji vody.

Obnova katedrály potrvá řadu let

Katedrála Notre-Dame začala hořet minulý týden v pondělí. Církevní stavba přišla o střechu, krovy a špičatou věžičku nad chrámovou lodí, takzvaný sanktusník. Poškození chrámu nezpůsobil jen oheň, ale i voda, kterou požár hasili. 

Rekonstrukce katedrály by mohla trvat podle různých odhadů pět až šest let, někteří odborníci ale odhadují, že bude trvat mnohem déle. O podobě špičaté věžičky, kterou v 19. století umístil na Notre-Dame architekt Eugéne Viollet-Le-Duc, by měla podle představ vlády rozhodnout mezinárodní soutěž. Proti tomu ale lidé sepsali již několik petic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už druhý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 52 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 14 hhodinami
Načítání...