Dekády krve a slz skončily, před 25 lety se Izrael a Jordánsko vydaly cestou míru

Nahrávám video

Ukončila téměř půl století trvající válečný stav a narýsovala cestu k míru a spolupráci mezi Izraelem a Jordánskem. Před pětadvaceti lety, 25. července 1994, podepsali takzvanou Washingtonskou deklaraci jordánský král Husajn I. a izraelský premiér Jicchak Rabin. Prostředníkem jim byl někdejší prezident Spojených států Bill Clinton. O tři měsíce později lídři blízkovýchodních států svůj záměr stvrdili v izraelsko-jordánské mírové smlouvě.

„Po generacích nepřátelství, krve a slz a ve světle roků bolesti a válek jsou Jeho Výsost král Husajn a premiér Jicchak Rabin odhodláni ukončit krveprolití a žal.“ Těmito slovy začíná červencová dohoda označovaná jako Washingtonská deklarace.

Úmluva neměla jen utnout válečný stav a spory, ale zároveň postavit základ pro arabsko-izraelský mír v regionu. Kromě klidu zbraní tedy například přiznává Jordánsku zvláštní roli při správě muslimských svatých míst v Jeruzalémě.

Tento moment je zlomovým bodem pro Blízký východ, zásadní změna pro postavení a situaci Izraele.
Jicchak Rabin
Někdejší izraelský premiér, na cestě do Washingtonu v červenci 1994

Dále zmiňuje třeba přímá telefonická spojení, společnou elektrickou síť, otevření dvou hraničních přechodů a nastiňuje i budoucí otevření letového koridoru mezi státy. Spolupracovat měly Tel Aviv a Ammán i na úrovni policejních složek, například při boji proti pašerákům drog.

Roli hrála i Husajnova špatná pověst v Kongresu

Jordánskému králi se zkraje do diskusí příliš nechtělo. Váhal i poté, co ho Rabin a ministr zahraničí Šimon Peres varovali, že by Jordánsko mohlo ztratit na důležitosti potom, co v září 1993 zástupci Izraele a Palestiny podepsali přelomové mírové dohody z Osla.

Husajn svou situaci a vzniklé dilema konzultoval s egyptským prezidentem Mubarakem i syrským protějškem Háfizem al-Asadem. Zatímco prvně jmenovaný ho povzbuzoval k jednáním – ostatně právě Egypt s Izraelem uzavřel mír už v roce 1979, za což byl poté v arabském světě přijímán velmi vlažně –, Damašek ho od podpisu jakékoliv dohody odrazoval. Sám totiž stále vedl spor s židovským státem o Golanské výšiny.

Klíčovým hráčem se tak stal americký prezident Bill Clinton, který Husajnovi přislíbil, že v případě podpisu usnesení odpustí Jordánsku dluh ve výši sedmi set milionů dolarů, což činilo třetinu rozpočtu země. To by ovšem nemohl udělat bez souhlasu Kongresu, v němž ale jordánský panovník neměl dobrou pověst.

Američtí zákonodárci k němu chovali značnou nedůvěru kvůli jeho podpoře Saddáma Husajna v invazi do Kuvajtu a naopak nesouhlasu s nasazením amerických jednotek v Saúdské Arábii v následném konfliktu. Husajnovi tedy motivace k dosažení dohody nechyběla. Mírem s Izraelem by si v očích politiků vylepšil image a zároveň umazal tíživý dluh vůči USA.

Právě této Husajnovy touhy Clinton využil, aby na krále Jordánska zatlačil. „Naše schopnost (odepsat dluh) bude záležet na Kongresu, který ale chce vidět zřetelný důkaz, že Jordánsko usiluje o mír,“ přesvědčoval Clinton blízkovýchodního monarchu. Husajn nakonec souhlasil, že aby ukázal dobrou vůli, veřejně se setká s Rabinem, což posléze vedlo k podpisu deklarace.

Šestačtyřicet let válek a sporů

Válečný konflikt mezi Izraelem a Jordánskem se rozpoutal hned v roce 1948, kdy Izrael vznikl. Jordánsko spolu s dalšími arabskými zeměmi svého nového souseda napadlo ještě ten rok, okupovalo Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma.

Když v roce 1967 Izrael preventivně napadl Egypt a Sýrii v takzvané šestidenní válce, Ammán přispěchal arabským spojencům na pomoc. V odvetě Izrael získal zpět Západní břeh i východní Jeruzalém, který navíc anektoval a město sjednotil.

Nahrávám video

V dalších letech konflikt vychladnul a už před podpisem mírové dohody spolu Tel Aviv a Ammán spolupracovaly například v boji s terorismem. Snahy o mír vyvrcholily v říjnu 1994, kdy král Husajn a premiér Rabin potvrdili závazky z Washingtonu a symbolicky na hraničním přechodu podepsali Izraelsko-jordánskou mírovou smlouvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 15 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...