Dějiny pod nánosem politiky. Polští liberálové a konzervativci se přou o připomínku války

Nahrávám video

Baltské Westerplatte, kde padly první výstřely druhé světové války, se v Polsku stává předmětem právní a politické bitvy. Vláda totiž prosadila speciální zákon, jímž převádí poloostrov nedaleko Gdaňsku pod kontrolu státu, aby tam mohla vytvořit muzeum. Dosud ho spravovala gdaňská radnice, která se o něj podle vlády nestarala důstojně. Podle starostky Aleksandry Dulkiewiczowé hlásící se k opozici nemá kabinet na vyvlastnění pozemků právo.

„Normy, které byly přijaty, a způsob, jakým to bylo uděláno, mají jediný cíl. Je to demonstrace síly vládnoucí strany,“ stěžuje si starostka Dulkiewiczowá na adresu Práva a spravedlnosti. Strana vedená Jaroslawem Kaczyńským si podle ní usurpuje místo, které patří všem.

Vláda oponuje, že Westerplatte vypadá nedůstojně, což je vina radnice. Areál je zanedbaný a některé budovy se rozpadají a obrůstají je stromy. Kromě tabulí s historickými fakty v něm toho návštěvníci moc nenajdou. „Za posledních třicet let správce toho místa, hlavně město – je tam více majitelů – neudělalo bohužel vůbec nic,“ stěžuje si ministr kultury Piotr Gliński.

I proto přesunula vláda letošní pietní akce spojené s výročím začátku války 1. září 1939 z Westerplatte, kde se konaly tradičně, do Varšavy a obce Wieluń v Lodžském vojvodství. Ta se stala prvním terčem nacistického náletu. Do hlavního města na válečné připomínky přijede mimo jiné americký prezident Donald Trump.

Dějiny jako politické téma

Spor o Westerplatte je součástí širší celopolské debaty o přístupu k vlastním dějinám. „Pro Právo a spravedlnost je takzvaná politika historie jedním z pilířů jejího programu. Historie má být politickou látkou sloužící k mobilizaci stoupenců,“ myslí si Paweł Machcewicz, který do předloňska vedl Muzeum druhé světové války v Gdaňsku a působil také jako poradce někdejšího premiéra Donalda Tuska z nyní opoziční Občanské platformy.

Právo a spravedlnost naopak dlouhodobě kritizuje liberální strany včetně Občanské platformy, že se historii nevěnují dostatečně. Podle konzervativců tak mladí Poláci ztrácí vlastenecké cítění, což politikům, kteří jsou nyní u moci, vadí.

Debata zřejmě souvisí také s předvolební kampaní. Polsko totiž čekají 13. října parlamentní volby. Průzkumy dávají Právu a spravedlnosti pohodlný náskok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...