Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
„Jak jsem každému jasně řekl, Grónsko je nezbytné pro (americkou) národní bezpečnost a pro bezpečnost světa. Není cesty zpět – všichni se na tom shodují,“ napsal na své sociální síti Truth Social.
„Musíme ho mít. Musí to (Dánové) udělat. Neumí ho ochránit, Dánsko, jsou to skvělí lidé,“ řekl americký prezident na Floridě novinářům. „Ty lídry znám, jsou to velmi dobří lidé, ale ani tam nechodí (do Grónska),“ poznamenal. Dánsko i USA jsou členy NATO.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová se už dříve a opakovaně proti Trumpovým výrokům ohradila a prezidenta vyzvala, aby s hrozbami anexí přestal.
Téma Grónsko bude hýbat Davosem
Trump povede tento týden rozsáhlou americkou delegaci v Davosu. Uvedl, že zde chce hovořit s některými stranami o Grónsku, podle Reuters ale neupřesnil s kým. Dánsko podle agentury Bloomberg kvůli napjaté situaci týkající se ostrova odřeklo na WEF svoji účast.
Trump se chystá vystoupit v Davosu ve středu. Jeho vystoupení bude zřejmě nejvíce sledovanou událostí WEF, zvláště po jeho víkendovém oznámení, že od února uvalí mimořádné desetiprocentní clo na Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko, Finsko, Británii a Norsko, které podle něj bude platit, dokud USA nebudou mít dohodu o Grónsku. Dotčené země se podle Trumpa postavily proti jeho přání získat ostrov. Pokud nebude ani do června dosaženo dohody, pak se clo podle Trumpa zvýší až na 25 procent.
Evropané odmítají americký nátlak. Britský premiér Keir Starmer zároveň řekl, že je odhodlán udržet silné a konstruktivní vztahy mezi Británií a USA. Německý kancléř Friedrich Merz chce reagovat rozvážně a přiměřeně. Proti Trumpovým výhrůžkám cly se v úterý ohradila i Frederiksenová. Slíbila, že Grónsko neopustí a že Evropa dle ní bude muset reagovat.
Evropská komise (EK) v pondělí uvedla, že EU by se chtěla vyhnout eskalaci sporu s USA a najít řešení, ale v případě zavedení cel je připravena podniknout odvetná opatření.
Macron navrhl schůzku v Paříži
Francouzský prezident Emmanuel Macron napsal Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko a navrhl mu schůzku v Paříži. Trump zveřejnil Macronovu textovou zprávu na své sociální síti Truth Social. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický.
Zdroj blízký Macronovi sdělil Reuters, že zpráva, kterou Trump sdílel, je skutečně od francouzského prezidenta. „Ukazuje to, že francouzský prezident hájí stejnou linii veřejně i v soukromí,“ řekl agentuře zmíněný zdroj.
Francie podle zdroje Reuters blízkého francouzské prezidentské kanceláři považuje celní hrozby ke změně zahraniční politiky Paříže za nepřijatelné a neúčinné.
Trump provokuje dalšími obrázky
Trump sdílel v úterý na své sociální síti Truth Social obrázek, zřejmě vygenerovaný umělou inteligencí, na němž stojí v obleku v jakési grónské krajině a drží tyč s vlající americkou vlajkou. Za Trumpem stojí bok po boku americký viceprezident JD Vance a šéf americké diplomacie Marco Rubio. V pravé části obrázku je cedule s nápisem „Grónsko – území Spojených států od roku 2026“.
Americký prezident rovněž sdílel digitálně manipulovanou fotografii, na které hovoří se skupinou evropských lídrů v Oválné pracovně. Do pozadí upraveného snímku byla přidána mapa, na které je území Spojených států, Kanady, Grónska a Venezuely označeno americkou vlajkou.
Americký ministr financí věří v uklidnění situace
Americký ministr financí Scott Bessent věří, že evropské země nevyhrotí své vztahy s Washingtonem kvůli Grónsku. Bessent to podle agentur prohlásil v úterý na WEF.
„Jsem si jist, že lídři nepřistoupí k eskalaci a že to bude vyřešeno způsobem, který bude velmi dobrý pro všechny,“ řekl Bessent novinářům. Dále podle AP uvedl, že americké vztahy s Evropou zůstávají silné. Obchodní partnery vyzval, aby se hluboce nadechli a nechali napětí vyvolané Trumpovou hrozbou cel odeznít. „Naše vztahy podle mě nebyly bližší,“ dodal podle AP.
Bessent v rozhovoru se stanicí CNBC řekl, že si nemyslí, že EU v reakci na americkou hrozbu použije takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku (ACI), který dosud nikdy nepoužila. Americký ministr financí podle stanice předpovídá, že dalším krokem Bruselu bude utvoření pracovní skupiny. Trump podle Bessenta světu ukazuje, že „Spojené státy jsou zpět“. Převzetí kontroly nad Grónskem je dlouhodobým cílem Washingtonu, prohlásil Bessent.
Nástroj ACI, přezdívaný ekonomická bazuka, byl schválený teprve v roce 2023. Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Jeho použití vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU. Nástroj umožňuje mimo jiné zmrazení přístupu k evropským veřejným zakázkám či blokování některých investic.
Grónsko na programu Evropského parlamentu
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý na WEF oznámila, že EU pracuje na posílení bezpečnosti v Arktidě, chce kvůli tomu masivně investovat do Grónska. Poznamenala, že Evropa chce se Spojenými státy v Arktidě spolupracovat a že suverenitu zemí považuje za jasně danou.
Napětí kolem Grónska v úterý zaměstnalo také europoslance. Debata byla na lednové plenární zasedání Evropského parlamentu (EP) zařazena ještě předtím, než Trump oznámil zavedení dodatečných cel na některé členské země Evropské unie.
Trumpovo počínání kritizovali na schůzi europoslanci z největších frakcí Evropské lidové strany a socialistů a demokratů. Jordan Bardella z frakce Patriotů pro Evropu vyzval k opatřením proti Spojeným státům. Dánský europoslanec Kristoffer Storm z frakce Evropských konzervativců a reformistů poděkoval za vyjádřenou podporu. „Grónsko není k prodeji,“ zdůraznil na schůzi. Podobně se vyjádřili i další europoslanci.
Největší frakce v Evropském parlamentu se shodly na pozastavení ratifikace obchodní dohody s USA, uvedli následně později odpoledne šéfka sociálnědemokratického klubu Iratxe Garcíaová Pérezová a předseda frakce Evropské lidové strany Manfred Weber. Jedná se o dvě nejpočetnější frakce v EP. Obchodní dohodu s USA Evropská unie dojednala v loňském roce, aby odvrátila hrozbu zavedení cel ze strany Trumpovy administrativy. Bez ratifikace Evropským parlamentem nemůže dohoda začít platit.
Podle šéfky sociálnědemokratické frakce je nutné, aby EU ukázala Spojeným státům svou ekonomickou a obchodní sílu. Weber pro změnu zmínil „nepřijatelné celní výhrůžky ze strany Spojených států“, které dle něj zpochybňují věrohodnost dohody.
Podle agentury AFP pozastavení dohody podpořil i šéf třetí největší frakce Patrioti pro Evropu Bardella a nakloněna je kroku i šéfka páté největší frakce Obnova Evropy Valérie Hayerová. Odmítavě se k pozastavení ratifikace dle AFP vyjádřil šéf čtvrtého nejpočetnějšího klubu Evropských konzervativců a reformistů Nicola Procaccini.
Kallasová odsoudila americké hrozby
Pohrůžky zavedení cel nedonutí Dánsko, aby předalo Grónsko, uvedla v úterý v Evropském parlamentu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle ní se Evropská unie kvůli pohrůžkám amerického prezidenta Donalda Trumpa nachází v situaci, se kterou nemá předchozí zkušenost.
„Klimatická změna mění Arktidu jako žádnou jinou oblast,“ uvedla Kallasová. Tání ledů otevírá nové trasy a Arktida se tak stává novou geopolitickou hranicí, kterou se chystají využít Čína a Rusko. Podle Kallasové bezpečnost v Arktidě oslabuje svým počínání právě Moskva.
„Grónsko patří svému lidu, nezmění na tom nic pohrůžka cel,“ uvedla Kallasová s odkazem na víkendové prohlášení amerického prezidenta Trumpa, který pohrozil zavedením dodatečných cel na některé evropské země.
„Posilujeme připravenost, abychom lépe čelili rizikům,“ řekla šéfka unijní diplomacie s tím, že bezpečnost není jen otázka vojenské síly. Podle ní je také Severoatlantická aliance dobře vybavená, aby čelila hrozbám v Arktidě.
Babiš doufá, že to dopadne dobře, Schillerová nabádá ke zdrženlivosti
Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že se spor o Grónsko podaří vyřešit diplomatickou cestou. Dánsko a Spojené státy jsou spojenci v Severoatlantické alianci (NATO), měly by se domluvit, řekl Babiš ve videu na sociálních sítích, které natočil před odletem do švýcarského Davosu, kde se zúčastní WEF.
„Samozřejmě Grónsko patří Dánsku. A Dánsko a USA jsou přece spojenci v rámci NATO, tak se musíme domlouvat. Nějaké výzvy a nějaká opatření nejsou dobré. Musíme najít způsob, abychom tuhle záležitost vyřešili diplomatickou cestou a normální komunikací,“ uvedl český premiér.
Posun ve sporu očekává na nynějším jednání v Davosu, kterého se zúčastní také Trump a generální tajemník NATO Mark Rutte. Babiš připomněl, že se ve čtvrtek uskuteční mimořádný summit EU, který svolal předseda Evropské rady António Costa. „Takže doufám, že to dopadne dobře a spojenci se domluví,“ doplnil předseda vlády.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý v Bruselu zmínila, že Česko upřednostňuje debatu a hledání řešení, pokud jde o americké hrozby zavedením cel. Je ale třeba mít připraveny nástroje na případnou reakci, dodala. Zopakovala, že Česko stojí na straně zemí, které nezpochybňují, že Grónsko spadá do správy Dánského království.
Schillerová se v belgické metropoli účastnila jednání ministrů financí zemí Unie. „Já jsem se do debaty nezapojovala, spíše jsem naslouchala, protože jak dobře víte, čeká nás ve čtvrtek mimořádný summit, kam přijede i náš premiér Andrej Babiš a bude tam náš postoj jednoznačně prezentovat. Budu ho samozřejmě informovat,“ řekla v Bruselu Schillerová. V debatě podle ní nepadlo nic konkrétního, byla ale místy až emotivní. Ze strany USA podle ní přicházelo již dříve mnoho vyjádření, které vyvolávaly paniku, a nakonec bylo vše jinak.
Kanadský premiér: Menší země se musí semknout proti velmocím
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje; tyto státy se podle Carneyho musí proti hrozbám velmocí semknout. Vyjádřil podporu dánské suverenitě nad Grónskem a zopakoval touhu Kanady vytvářet nová spojenectví s podobně smýšlejícími zeměmi.
Znovu také potvrdil závazek Kanady vůči NATO a postavil se proti clům v souvislosti s Grónskem. „Kanada důrazně odmítá cla ohledně Grónska a vyzývá k cíleným rozhovorům k dosažení našich společných cílů v oblasti bezpečnosti a prosperity v Arktidě,“ řekl během svého vystoupení na Světovém ekonomickém fóru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s děním kolem Grónska vyjádřil obavy „z jakéhokoliv rozostření pozornosti během plnohodnotné války“ Ruska proti Ukrajině. Stejnou obavu vyjádřil i litevský prezident Gitanas Nauseda, podle něhož to hraje do karet Moskvě. Nauseda se rovněž vyslovil pro sdílení odpovědnosti za bezpečnost arktického a severoatlantického regionu mezi spojenci.
Lavrov přirovnává Grónsko ke Krymu
Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil podle státní agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.
Lavrov podle Reuters prohlásil, že Grónsko není „přirozenou součástí“ Dánska a že problém bývalých koloniálních území se stává naléhavějším. Arktický ostrov býval do padesátých let dvacátého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen nedávno prohlásil, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko.
Šéf ruské diplomacie také tvrdil, že Rusko nemá se situací kolem Grónska nic společného. „Určitě ji sledujeme. Je to vážná geopolitická situace. A na základě výsledku tohoto problému vyvodíme závěry,“ uvedl Lavrov, který dále prohlásil, že Moskva nemá v plánu se Grónska zmocnit. Trump tvrdí, že v Arktidě roste vojenská přítomnost Ruska a Číny. A že pokud ostrov nezískají USA, bude se o to podle šéfa Bílého domu pokoušet Rusko a Čína.
Ceny kovů i dluhopisů reagují na grónskou krizi
Investoři mezitím přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli Trumpově oznámení o uvalení cel. Cena zlata v úterý poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cena stříbra v úterý vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů (1981 korun) za unci, později však klesla.
Cena zlata vykazovala kolem 7:45 SEČ nárůst o zhruba 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 4710 dolarů (zhruba 98 200 korun) za unci. „Trumpův agresivní přístup k mezinárodním záležitostem a jeho touha vidět nižší úrokové sazby jsou pro drahé kovy velmi příznivé,“ uvedl Tim Waterer ze společnosti KCM Trade.
Investoři vnímají zlato jako bezpečné útočiště v dobách nejistoty. Za celý loňský rok se cena kovu zvýšila o 64 procent. Kromě geopolitického napětí přispěly k růstu ceny zlata i pokračující nákupy ze strany centrálních bank, nižší úrokové sazby a slabší kurz dolaru.
Na trzích začal zrychlovat výprodej státních dluhopisů, takže se citelně zvyšují výnosy, ukazují úterní burzovní statistiky. Týká se to jak amerických dluhopisů, tak vládních obligací jiných zemí, hlavně evropských. Mezi obchodníky sílí nervozita kvůli hrozbě zavádění dalších cel.
Pokles na akciových trzích
Hlavní americké akciové indexy uzavřely úterní obchodování s výraznými ztrátami. Vzhledem k pondělnímu svátku šlo o první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak reagovali na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa získat Grónsko.
Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třicítky předních amerických podniků, klesl o 1,76 procenta na 48 488 bodů. Širší index S&P 500 odepsal 2,06 procenta na 6796 bodů. Index technologického trhu Nasdaq Composite klesl o 2,39 procenta na 22 954 bodů. Hlavní akciové indexy zaznamenaly největší procentuální propad od 10. října 2025. Tehdy Trump hrozil vysokými cly Číně.
Stejně jako americké akcie a dluhopisy v úterý investoři vyprodávali i americký dolar.
