Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.
Dánská vláda argumentuje obavami o bezpečnost. Prozkoumat chce možnost zásahu v situacích, kdy „jsou uráženy jiné země, kultury a náboženství“, přiblížilo ministerstvo zahraničí. „Musí se tak samozřejmě dít v rámci ústavně chráněné svobody projevu a způsobem, který nic nezmění na tom, že svoboda projevu má v Dánsku velmi široký rozsah,“ zdůraznil úřad.
Několik nedávných protestů zahrnujících pálení koránu vyvolalo diplomatické napětí na celém Blízkém východě a v obou severských zemích. Řada blízkovýchodních států si po incidentech předvolala švédské a dánské velvyslance, v Bagdádu dokonce demonstranti vnikli na švédské velvyslanectví.
Provokace s vážnými dopady
Dánská vláda poznamenala, že protesty „dosáhly úrovně, kdy je Dánsko v mnoha částech světa napříč kontinenty vnímáno jako země, která napomáhá urážkám a znevažování kultur, náboženství a tradic jiných zemí“. Hlavním účelem pálení koránu v Dánsku podle ní byla „provokace“, která může mít závažné důsledky.
Možné kroky zvažuje i Stockholm. Švédský premiér Ulf Kristersson prohlásil, že je v úzkém kontaktu s dánskou premiérkou Frederiksenovou. „Také jsme již začali analyzovat právní situaci…, abychom zvážili opatření k posílení naší národní bezpečnosti a bezpečnosti Švédů ve Švédsku i ve světě,“ uvedl Kristersson v příspěvku na Instagramu.
V pondělí se dva muži pokusili spálit korán před švédským parlamentem. Knihu nejdříve pošlapali a pak zapálili několik stránek. U parlamentu se sešlo také několik odpůrců jejich počínání. Jedním ze dvou mužů byl irácký uprchlík Salwan Momika, který spálil korán před největší švédskou mešitou na konci června.
Podle švédského tisku muži nahlásili více podobných akcí v příštích dnech. „Spálím to (korán) vícekrát, než to zakážete,“ cituje agentura AFP dalšího aktivistu iráckého původu Salwana Nadžema, podle kterého je kniha jen kusem papíru.
Švédský kabinet dříve tento měsíc oznámil, že zjistí, zda je možné změnit zákon o veřejném pořádku, aby policie mohla zastavit demonstrace, které znamenají ohrožení pro bezpečnost země.
Švédská vláda ve čtvrtek v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci nařídila patnácti vládním agenturám, včetně ozbrojených sil i několika donucovacích orgánů, posílit schopnost země předcházet terorismu. Oznámení přišlo den poté, co vláda uvedla, že země se stala terčem dezinformačních kampaní podporovaných Ruskem, které mají vyvolat zdání, že Stockholm podporuje nedávné pálení koránu.
Pro Švédsko jsou protesty zahrnující pálení koránu problémové i kvůli jeho snahám o členství v NATO. Ankara schválení tohoto kroku podmiňuje ráznějším přístupem Švédska vůči extremistům.
Turecko a Maďarsko jsou poslední dvě země Aliance, které ještě neratifikovaly přijetí této skandinávské země. Šéf turecké diplomacie Fidan v pátek po schůzce se svým maďarským protějškem Peterem Szijjártem řekl, že turecký parlament švédskou žádost o vstup do NATO projedná v říjnu, na své první řádné schůzi po letní pauze.
Spolupracovník ČT Tomáš Sniegoň ze švédské Lundské univerzity uvedl v Horizontu ČT24, že přibývající incidenty pálení koránu souvisí s tureckým schvalováním žádosti Švédska o vstupu do NATO. „Protože se ukázalo, že tyto incidenty mají značný mezinárodní význam.“
Připomenul, že ke stejným činům došlo i před třemi lety a vyšly naprázdno za minimální pozornosti. V politické rovině se Švédsko snaží ukázat Turecku, že podniká kroky, aby věc dostalo pod kontrolu. Pak je ovšem i právní rovina. Již před časem došlo ve dvou případech k zákazu pálení a nyní se zkoumá, zda byl legální. Ve Švédsku totiž není trestné pálit knihy.
