Členové britských speciálních sil vraždili zajatce včetně dětí, píše BBC

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS) poskytli BBC svědectví o údajných válečných zločinech, které páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Nové výpovědi více než třiceti lidí zahrnují obvinění ze zločinů, které se měly odehrávat během více než deseti let, což je výrazně déle než tříleté období, které je ve Spojeném království v současné době vyšetřováno.

„Spoutali malého chlapce a zastřelili ho,“ popisuje jeden z veteránů, který sloužil u SAS v Afghánistánu. Zabíjení zadržených se stalo něčím běžným, dodal veterán, podle něhož byly zajaté osoby nejprve prohledány, následně spoutány a nakonec zastřeleny.

Nová svědectví poprvé obviňují z poprav zraněných a neozbrojených lidí kromě SAS také speciální síly britského námořnictva SBS. Jeden z veteránů označil chování některých příslušníků SBS během operací jako „barbarské“. Úmyslné zabíjení zraněných je přitom podle BBC jasným porušením mezinárodního práva. Zákony totiž stanovují, že lidé mohou být při podobných operacích úmyslně zabiti jen v momentě, kdy představují přímou hrozbu pro životy britských vojáků či jiných osob.

Vojáci si vedli „statistiky“ a fingovali ozbrojence

Svědectví také naznačují, že někteří příslušnici SAS si vedli osobní „statistiky“ svých obětí. Jeden z mužů měl údajně během šesti měsíců v Afghánistánu zabít desítky lidí. „Vypadalo to, že se snažil při každé operaci někoho zabít,“ popisuje jeden z bývalých kolegů příslušníka, který prý působil jako „psychopat“.

Podle svědectví se navíc informace o údajných zločinech neomezovaly jen na malé týmy. V rámci velitelské struktury britských speciálních sil „každý věděl“, co se děje, tvrdí jeden z veteránů. „Nezbavuji se tím osobní odpovědnosti, ale věděli to všichni,“ říká.

Aby se vyhnuli vyšetřování činů, snažili se dle svědků členové speciálních jednotek prezentovat na fotografiích zastřelené osoby jako ozbrojené. Brali si tak s sebou například falešné granáty, které nemohly vybuchnout, s nimiž následně oběti fotografovali.

Podle svědectví pomáhali důstojníci falšovat zprávy po operacích, aby se vyhnuli kontrole akcí útočných týmů v terénu. „Pochopili jsme, jak psát zprávy o závažných incidentech, aby nevedly k postoupení případu vojenské policii,“ řekl jeden z veteránů. Podle jednoho ze zpravodajských důstojníků tak například některé zprávy uváděly, že došlo k přestřelce, zatímco fotografie ukazovaly těla s „několika čistými střelami do hlavy“.

Britské speciální síly byly v Afghánistánu nasazeny, aby chránily vojáky před bojovníky teroristického hnutí Taliban. Během konfliktu přišlo o život 457 příslušníků britských ozbrojených sil a tisíce dalších utrpěly zranění. Ministerstvo obrany na dotaz BBC ohledně informací poskytnutých svědky uvedlo, že je „plně odhodláno“ podpořit probíhající vyšetřování válečných zločinů, a vyzvalo všechny veterány, kteří disponují relevantními informacemi, aby se přihlásili.

Cameron byl prý opakovaně upozorňován

Bývalý britský premiér David Cameron, jenž v období od června 2010 do listopadu 2013, tedy v době, která je nyní předmětem vyšetřování SAS, sedmkrát navštívil Afghánistán jako premiér, byl podle několika lidí, kteří se schůzek zúčastnili, afghánským prezidentem Hámidem Karzajem na obavy z podobných činů opakovaně upozorňován, píše dále BBC.

Podle bývalého afgánského poradce pro národní bezpečnost Rangina Dadfara Spanty zmiňoval Karzaj obavy konzistentně. Spanta tvrdí, že Cameron nemohl mít žádné pochybnosti o tom, že existují obvinění ze zabíjení lidí během operací prováděných britskými speciálními jednotkami.

Mluvčí bývalého premiéra sdělil, že „pokud si Cameron dobře pamatuje“, otázky, které prezident Karzaj nastolil, se týkaly sil NATO obecně a že „konkrétní incidenty týkající se britských speciálních jednotek nebyly nastoleny“. Mluvčí rovněž uvedl, že je potřeba, „abychom počkali na oficiální zjištění vyšetřování“, a dodal, že „jakékoli tvrzení, že se Cameron snažil zatajit obvinění ze závažného trestného činu, je naprostý nesmysl“.

Zahraniční vojska se z Afghánistánu stáhla v roce 2021

Invazi do Afghánistánu zahájily Spojené státy a Velká Británie v roce 2001 v rámci protiteroristické operace, která byla reakcí na zářijové útoky na New York a Washington. Spojenci vinili Taliban, že poskytl organizaci al-Káida, která útoky spáchala, útočiště. Začátkem prosince Taliban padl. S postupem času ale začal navzdory silné zahraniční vojenské přítomnosti znovu posilovat.

V únoru 2020 podepsaly Spojené státy s Talibanem dohodu, která se stala základem pro stažení zahraničních vojsk z Afghánistánu. Samotné stahování začalo 1. května 2021. Poslední letadlo s vojáky pak odletělo v noci na 31. srpna.

Už od června téhož roku se objevovaly informace o postupu Talibanu v zemi. Patnáctého srpna obsadil Kábul a prohlásil, že válka v Afghánistánu skončila a že kontroluje většinu úředních budov v zemi. Hnutí je od té doby v zemi už téměř čtyři roky u moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...