Členové britských speciálních sil vraždili zajatce včetně dětí, píše BBC

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS) poskytli BBC svědectví o údajných válečných zločinech, které páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Nové výpovědi více než třiceti lidí zahrnují obvinění ze zločinů, které se měly odehrávat během více než deseti let, což je výrazně déle než tříleté období, které je ve Spojeném království v současné době vyšetřováno.

„Spoutali malého chlapce a zastřelili ho,“ popisuje jeden z veteránů, který sloužil u SAS v Afghánistánu. Zabíjení zadržených se stalo něčím běžným, dodal veterán, podle něhož byly zajaté osoby nejprve prohledány, následně spoutány a nakonec zastřeleny.

Nová svědectví poprvé obviňují z poprav zraněných a neozbrojených lidí kromě SAS také speciální síly britského námořnictva SBS. Jeden z veteránů označil chování některých příslušníků SBS během operací jako „barbarské“. Úmyslné zabíjení zraněných je přitom podle BBC jasným porušením mezinárodního práva. Zákony totiž stanovují, že lidé mohou být při podobných operacích úmyslně zabiti jen v momentě, kdy představují přímou hrozbu pro životy britských vojáků či jiných osob.

Vojáci si vedli „statistiky“ a fingovali ozbrojence

Svědectví také naznačují, že někteří příslušnici SAS si vedli osobní „statistiky“ svých obětí. Jeden z mužů měl údajně během šesti měsíců v Afghánistánu zabít desítky lidí. „Vypadalo to, že se snažil při každé operaci někoho zabít,“ popisuje jeden z bývalých kolegů příslušníka, který prý působil jako „psychopat“.

Podle svědectví se navíc informace o údajných zločinech neomezovaly jen na malé týmy. V rámci velitelské struktury britských speciálních sil „každý věděl“, co se děje, tvrdí jeden z veteránů. „Nezbavuji se tím osobní odpovědnosti, ale věděli to všichni,“ říká.

Aby se vyhnuli vyšetřování činů, snažili se dle svědků členové speciálních jednotek prezentovat na fotografiích zastřelené osoby jako ozbrojené. Brali si tak s sebou například falešné granáty, které nemohly vybuchnout, s nimiž následně oběti fotografovali.

Podle svědectví pomáhali důstojníci falšovat zprávy po operacích, aby se vyhnuli kontrole akcí útočných týmů v terénu. „Pochopili jsme, jak psát zprávy o závažných incidentech, aby nevedly k postoupení případu vojenské policii,“ řekl jeden z veteránů. Podle jednoho ze zpravodajských důstojníků tak například některé zprávy uváděly, že došlo k přestřelce, zatímco fotografie ukazovaly těla s „několika čistými střelami do hlavy“.

Britské speciální síly byly v Afghánistánu nasazeny, aby chránily vojáky před bojovníky teroristického hnutí Taliban. Během konfliktu přišlo o život 457 příslušníků britských ozbrojených sil a tisíce dalších utrpěly zranění. Ministerstvo obrany na dotaz BBC ohledně informací poskytnutých svědky uvedlo, že je „plně odhodláno“ podpořit probíhající vyšetřování válečných zločinů, a vyzvalo všechny veterány, kteří disponují relevantními informacemi, aby se přihlásili.

Cameron byl prý opakovaně upozorňován

Bývalý britský premiér David Cameron, jenž v období od června 2010 do listopadu 2013, tedy v době, která je nyní předmětem vyšetřování SAS, sedmkrát navštívil Afghánistán jako premiér, byl podle několika lidí, kteří se schůzek zúčastnili, afghánským prezidentem Hámidem Karzajem na obavy z podobných činů opakovaně upozorňován, píše dále BBC.

Podle bývalého afgánského poradce pro národní bezpečnost Rangina Dadfara Spanty zmiňoval Karzaj obavy konzistentně. Spanta tvrdí, že Cameron nemohl mít žádné pochybnosti o tom, že existují obvinění ze zabíjení lidí během operací prováděných britskými speciálními jednotkami.

Mluvčí bývalého premiéra sdělil, že „pokud si Cameron dobře pamatuje“, otázky, které prezident Karzaj nastolil, se týkaly sil NATO obecně a že „konkrétní incidenty týkající se britských speciálních jednotek nebyly nastoleny“. Mluvčí rovněž uvedl, že je potřeba, „abychom počkali na oficiální zjištění vyšetřování“, a dodal, že „jakékoli tvrzení, že se Cameron snažil zatajit obvinění ze závažného trestného činu, je naprostý nesmysl“.

Zahraniční vojska se z Afghánistánu stáhla v roce 2021

Invazi do Afghánistánu zahájily Spojené státy a Velká Británie v roce 2001 v rámci protiteroristické operace, která byla reakcí na zářijové útoky na New York a Washington. Spojenci vinili Taliban, že poskytl organizaci al-Káida, která útoky spáchala, útočiště. Začátkem prosince Taliban padl. S postupem času ale začal navzdory silné zahraniční vojenské přítomnosti znovu posilovat.

V únoru 2020 podepsaly Spojené státy s Talibanem dohodu, která se stala základem pro stažení zahraničních vojsk z Afghánistánu. Samotné stahování začalo 1. května 2021. Poslední letadlo s vojáky pak odletělo v noci na 31. srpna.

Už od června téhož roku se objevovaly informace o postupu Talibanu v zemi. Patnáctého srpna obsadil Kábul a prohlásil, že válka v Afghánistánu skončila a že kontroluje většinu úředních budov v zemi. Hnutí je od té doby v zemi už téměř čtyři roky u moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 9 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...