V ruských státních médiích se objevila zpráva, že v Luhansku na okupované Ukrajině se údajně chystá otevření soukromé čínské školy. Podle analytiků může jít o pouhou propagandu, ale třeba také o potenciální krytí pro čínské špiony. I kdyby nakonec žádná škola nevznikla, potvrzuje podle nich šíření takové zprávy sílící snahu Moskvy zapojit Čínu do okupace Ukrajiny. Peking se tam už na některých projektech podílí.
Zprávy o možné čínské škole v Luhansku si všimla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Podle ní ji poprvé zveřejnila ruská státní média, od nichž ji převzaly prokremelské kanály na platformě Telegram.
Škola by měla podle těchto zdrojů sloužit třem stovkám čínských studentů, kteří se tam budou učit ruštinu a připravovat se na případný zápis na ruské univerzity. Ruská média a kanály to prezentují jako ukázku mezinárodní spolupráce a krok k „ekonomické normalizaci“ válkou zničených ukrajinských území, která si Moskva nárokuje.
Experti, které RFE/RL oslovila, vidí za zprávou propagandistický trik Kremlu, důkaz o skrytých čínských ekonomických aktivitách na okupované Ukrajině, možné tajné zpravodajské operace či pokusy Moskvy zapojit Peking do své okupační strategie.
Propaganda o „zářné budoucnosti“
„Opravdu by čínské rodiny riskovaly, že pošlou své dospívající děti do aktivní válečné zóny kvůli vzdělání?“ ptá se podle RFE/RL ukrajinský politický analytik Kostjantyn Batozskij. „Nejde o vzdělávání. Jde o hledisko, vliv a kontrolu.“ Podle něj jde o „klasickou“ kremelskou zprávu o údajně zářné budoucnosti okupovaného regionu.
Takových se objevila už celá řada, připomíná RFE/RL. Okupanti přišli s projekty vícepodlažních nemocnic, rozlehlých průmyslových parků, a dokonce i luxusních resortů, z nichž většina ale zůstala jen na papíře. Zničené zůstává i doněcké letiště, o jehož obnově okupanti rovněž opakovaně mluví.
Za „lacinou propagandu“ má zprávy o údajné čínské škole v Luhansku i Artur Charytonov, expert na východní a jihovýchodní Asii a prezident nevládní mládežnické organizace Liberálně demokratická liga Ukrajiny. Zároveň ale varuje, že taková oznámení nejsou zcela bezvýznamná.
„V čínském totalitním systému se nic takového rozsahu neděje bez souhlasu nejvyšší úrovně,“ říká a připomíná, že uznání ruských „voleb“ či vyjádření respektu k ruské ústavě ze strany Pekingu „naznačují tichý souhlas (Číny) s (ruskou) okupací (Ukrajiny)“.
Číňané na Krymu
Varovným precedentem je podle Charytonova Krym, neboť čínské firmy se tam podle ukrajinských představitelů po nelegální ruské anexi zapojují do obchodu a investic, a to i přes oficiální uznání územní celistvosti Ukrajiny Pekingem.
„Krymské víno debutuje na čínských veletrzích. Ukradené ukrajinské obilí a kovy z okupovaného Doněcku se objevují na čínských platformách, jako je internetový prodejce AliExpress,“ popisuje Charytonov.
Ukrajinská rozvědka SZRU tvrdí, že Číňané by se měli zapojit i do rozvoje dopravní infrastruktury ve dvou strategických lokalitách na okupovaném poloostrově – v Kerčském přístavu, který Rusko aktivně využívá pro neoficiální vývozní aktivity, a v oblasti kolem jezera Donuzlav, kde se nachází ruská námořní základna.
Číňané na Donbasu
Podobné čínské aktivity popsal ukrajinský web New Voice of Ukraine (NV) také na okupovaném Donbasu, přestože – jak píše RFE/RL – Peking oficiální zapojení popírá. Čínské společnosti tam ale podle NV přestavují továrny, dodávají místním firmám vybavení či další zboží a zakládají tam společné podniky s okupanty.
Tyto čínské aktivity zahrnují různá odvětví od energetiky či zemědělství po lehký průmysl. „Rusové nyní postrádají finanční zdroje na rozvoj okupovaných ukrajinských území,“ citoval NV ředitele Institutu pro strategická studia a bezpečnost Pavlo Lysjanského. „Proto se Kreml snaží zapojit čínské společnosti do investic v těchto regionech.“
Podle NV dodaly čínské firmy na okupovaný Donbas třeba drtiče pro závod na zpracování rudy či tunelovací stroje pro uhelný průmysl.
Podíl Pekingu na vývozu a dovozu
Podle zdrojů NV je Čína – vedle Turecka, Sýrie, Běloruska a Kazachstánu (a kromě nich ještě Ruskem kontrolované gruzínské Abcházie) – jednou z pěti zemí, kam v první polovině roku 2023 směřoval vývoz z okupované Doněcké oblasti.
Více než z poloviny šlo o kovy a výrobky z kovů, dále o nerostné produkty, potraviny a zemědělské suroviny.
Lysjanskij uvádí, že do konce roku 2023 se zřejmě Čína také podílela šedesáti procenty na celkovém dovozu do okupované Luhanské oblasti.
Tento import zahrnoval potraviny, zemědělské suroviny, elektrické stroje a zařízení, náhradní díly a produkty chemického průmyslu.
Výhodné operace v šedé zóně
Vedoucí asijsko-pacifické sekce v New Geopolitics Research Network Jurij Poita se domnívá, že údajná čínská škola vůbec nemusí cílit na teenagery. „Je pravděpodobnější, že jde o zařízení pro školení čínských inženýrů, techniků nebo pracovníků zapojených do společných projektů na okupovaných územích,“ řekl stanici RFE/RL.
„Je to operace v šedé zóně,“ dodává Poita. „Peking se vyhýbá otevřené politické spolupráci, ale umožňuje svým firmám profitovat z ruských záborů území.“
„Čína ideologicky podporuje ruskou válku,“ dodává Charytonov „Z těchto území nakoupí cokoli – obilí, kovy, cokoli – protože je to levné a politicky užitečné.“
Zpravodajské cíle?
Podle Charytonova by se angažovanost Pekingu na okupovaných ukrajinských územích mohla rozšířit i na tajné vojenské nebo zpravodajské aktivity.
„Čínští specialisté přivezení do Luhansku by mohli být spojeni s čínskou armádou nebo zpravodajskými službami,“ varuje. „Blízkost frontové linie jim dává bezkonkurenční přístup k datům z bojiště a ukrajinské infrastruktuře.“
Ukrajinská Státní bezpečnostní služba (SBU) nedávno oznámila, že zadržela dva čínské občany, kteří se podle ní snažili získat utajované poznatky o výrobě protilodních střel Neptun.
Čím víc se Čína zapojí, tím víc podpoří ruské cíle
Moskva se snaží Peking co nejvíce do své války proti Ukrajině zapojit, a to právě i skrze obchodní partnerství, podotkl podle NV ukrajinský politický analytik Petro Oleščuk. „Čím více se Čína zapojí do obchodních operací na okupovaných územích, tím větší bude její zájem na tom, aby si Moskva nad nimi udržela kontrolu,“ popsal ruskou logiku.
„Kreml nabízí Číně a jejím podnikům na okupovaných územích (Ukrajiny) příznivé podmínky,“ shrnuje Oleščuk. „V reakci na to Peking všemi diplomatickými kanály propaguje narativ, že okupované regiony by měly zůstat pod ruskou kontrolou. V podstatě se jedná o formu obchodního lobbingu, ale s konkrétním cílem legitimizovat Putinovu vojenskou agresi na mezinárodní úrovni.“
Údajná čínská škola v Luhansku se tak třeba možná ani nikdy neotevře, ale její příběh odhaluje hybridní strategii Moskvy – využít mezinárodní partnery, skutečné či domnělé, k upevnění vlivu na okupované Ukrajině, uzavřela RFE/RL.
