Čína chce zpřísnit zákon o státním tajemství, zvažuje jeho novelizaci. Nový návrh zákona například zakazuje zaměstnancům státu cestovat do zahraničí bez povolení. Součástí systému se podle něho má přitom stát i veřejné vzdělávání o uchovávání tajemství. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová uvedla, že novela rovněž rozšiřuje pravomoce úřadu národní správy státní tajné ochrany, aby jeho pracovníci mohli sami vyslýchat podezřelé nebo studovat příslušné spisy.
Podle Šámalové úřad národní správy státní tajné ochrany spadá přímo pod čínskou vládu, jeho účel je přitom „dohlížet na dodržování státního tajemství“. Novelizace zákona by mu měla zajistit vyšší pravomoc v jistých odvětvích.
„Návrh rozšiřuje sféru oblastí, kterých se to týká, a to od vzdělání, přes užívání internetu a technologie, až po vojenská zařízení,“ uvedla novinářka. Zároveň doplnila, že pracovníci úřadu s novými pravomocemi budou moci například sami vyslýchat podezřelé, studovat příslušné spisy nebo zabavovat podezřelým zařízení, což dříve dělat nemohli a museli se obracet na jiné orgány, aby to provedly za ně.
Novela zákona podle Šámalové navíc není jasně formulována, což si vysloužilo kritiku právních expertů. Ti návrhu vytýkají zejména to, že přesně nedefinuje základní pojmy, jako třeba co znamená „státní tajemství“, „státní bezpečnost“ nebo „národní zájem“, uvedla zpravodajka.
Kdokoliv může být nařčen, tvrdí zpravodajka
„V podstatě kdokoliv může být označen, že porušil státní tajemství nebo bezpečnost, a vyšetřován příslušnými úřady. Ta novelizace je nejrozsáhlejší za poslední dekádu. Dosud se na státní zaměstnance, kteří odešli z práce nebo do výslužby, vztahovala s omezeními. Nyní to může být poprvé, co budou potřebovat povolení k cestám do zahraničí, a to dokonce i poté, když v práci skončí nebo odejdou do důchodu,“ popsala Šámalová.
Protišpionážní a proticizinecké zákony v Číně procházejí změnami během celého roku. Podle Šámalové u nich čínský režim výrazně přitvrzuje, což znepokojuje zahraniční firmy a podnikatele, kteří v Číně působí. „Jde o trojici zákonů. Kromě novely zákona o státním tajemství je tu protišpionážní zákon, poté zákon o zahraničních vztazích a také dřívější protisankční zákon, který byl reakcí na sankce uvalené na čínské firmy kvůli porušování lidských práv,“ podotkla Šámalová.
Nejasná formulace všech těchto zákonů představuje nebezpečí pro všechny cizince, kteří působí nebo pracují v Číně. Zpravodajka dodala, že mohou způsobit újmu i Číňanům, kteří s cizinci přicházejí do styku. „Jakýkoliv kontakt pro ně může být nebezpečný. Místní firmy například pořádají školení o tom, co je státní tajemství. Pro čínské občany je nicméně čím dál riskantnější se s cizinci stýkat,“ dodala Šámalová.
