Budoucnost evropského i amerického průmyslu ohrožuje závislost na Číně v dodávkách vzácných zemin. Jde o skupinu sedmnácti minerálů používaných v moderních technologiích a 85 procent světových zásob produkuje právě Čína. Česká televize natáčela v jednom z jejích největších dolů na vzácné zeminy.
Vzácné zeminy jsou prvky, které hrají důležitou roli v ekonomice 21. století. Jsou ve všech moderních technologiích, od mobilů po zbraně. Závod o přístup k nim už začal. Největším dodavatelem je Čína. Ta nejenom vzácné zeminy těží, ale taky má technologii na jejich extrakci a zpracování.
Vzácné se jim říká proto, že se málokdy vyskytují v množství, aby se vyplatila těžba. Ta škodí životnímu prostředí, stejně jako zpracování; některé prvky jsou jedovaté.
Jeden z nejdůležitějších zdrojů – důl Bayan obo – leží v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V této oblasti je největší dosud objevené naleziště vzácných zemin na světě a pochází odtamtud skoro polovina světové produkce.
Cenné nerosty se zde těží od roku 1957. Pod zemí leží víc než sto milionů tun – přes dvě pětiny světových zásob. Čínská diplomacie to využívá jako páku k prosazování zájmů, a závislost tak znamená pro ostatní země nejen ekonomickou, ale i bezpečnostní hrozbu.
Nedávno Peking pohrozil omezením vývozu kvůli americké podpoře Tchaj-wanu. V roce 2009 zase Čína přerušila dodávky do Japonska kvůli územnímu sporu. Ostatní země proto hledají alternativní zdroje. Druhé největší zásoby má Austrálie. Třetí Myanmar, ale i ty ovládá Čína. Spojené státy se vracejí ke starým dolům, které dříve opustily, a Japonsko objevilo velké naleziště na dně moře.
