Čína hrozí Hongkongu vysláním armády, nevzdává se ani práva na použití síly proti Tchaj-wanu

Nahrávám video

Čína se ve snaze spojit Tchaj-wan s pevninou „nevzdá použití síly“ a podnikne veškerá vojenská opatření, aby porazila „separatisty“. Píše se to v bílé knize o národní obraně, která byla ve středu zveřejněna v Pekingu. Dokument kritizuje posilování armád USA, Japonska a Austrálie v regionu, které podle Číny oblast destabilizuje. Čína zároveň pohrozila vysláním vojáků do Hongkongu, kde už týdny probíhají protivládní protesty.

Za jeden z hlavních úkolů označuje bílá kniha snahu zrušit nezávislost Tchaj-wanu a bojovat s údajnými odštěpeneckými silami v Tibetu a v západní provinci Sin-ťiang. Mluvčí ministerstva obrany v komentáři k dokumentu řekl, že hrozba tchajwanského separatismu roste, a varoval, že každého, kdo bude usilovat o nezávislost Tchaj-wanu, čeká nezdar.

„Hrozba proti Tchaj-wanu není překvapivá ani nová. Podle pozorovatelů může skutečně ke konfliktu s Tchaj-wanem během několika let dojít. Také říkají, že pokud Čína bude chtít prověřit svoje bojové schopnosti, tak to udělá právě ve válce s Tchaj-wanem,“ podotkla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

V bílé knize se rovněž píše, že rozmístění amerického obranného protiraketového systému v Jižní Koreji výrazně podkopalo strategickou rovnováhu v regionu. Dokument také odsuzuje interpretaci japonské ústavy, podle níž může japonská armáda operovat ve vzdálenějších oblastech od hranic země.

Dokument zároveň potvrzuje závazek Pekingu nepoužít jadernou zbraň jako první. „Čína vždy vyznávala politiku nepoužití jaderných zbraní jako první v jakékoli době a za jakýchkoli okolností,“ uvádí ministerstvo obrany.

„Padla i hrozba týkající se Hongkongu a dlouhodobých protestů proti extradičnímu zákonu. Mluvčí ministerstva obrany řekl, že čínská armáda může být rozmístěna a povolána k rozehnání protestů, pokud ji o to místní vláda požádá,“ uvedla Šámalová.

Čínská lidová armáda má v Hongkongu od roku 1997 posádku, čínští vojáci se ale chovají zdrženlivě a jsou jen zřídka vidět na veřejnosti. Vláda v Pekingu doposud ujišťovala, že hongkongské úřady si dokážou se situací poradit sami, a vysoce kontroverzní možnost nasazení vojáků nezmiňovala.

Tchaj-wan považuje za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení samostatnosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Peking ostatní země upozorňuje, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.

Peking hrozí americkým firmám sankcemi kvůli dodávkám zbraní

Třeba Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně. Tvrdí, že tak činí proto, aby mu pomohly zachovat schopnost obrany.

Na základě nového schváleného kontraktu v celkové odhadované hodnotě 2,2 miliardy dolarů (46,5 miliardy korun) může tchajwanská armáda získat 250 střel Stinger, 108 tanků M1A2T Abrams, obrněná vozidla Hercules, kulomety, munici a další vojenskou techniku.

Čínské ministerstvo zahraničí v reakci zdůraznilo, že americký prodej zbraní Tchaj-wanu porušuje suverenitu a národní bezpečnost Číny. Peking zároveň varoval, že přijme sankce vůči americkým firmám, které se na kontraktu podílejí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...