Chorvatští poslanci v pátek v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v devadesátých letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.
Chorvatsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2008, rok před vstupem do Severoatlantické aliance, a následně se zaměřilo na profesionalizaci armády. Chorvatská armáda v současnosti podle odhadů čítá téměř patnáct tisíc vojáků v aktivní službě a dalších dvacet tisíc rezervistů.
Agentura AFP uvádí, že každý rok bude do služby povoláno osmnáct tisíc mužů nad osmnáct let, kteří projdou dvouměsíčním vojenským výcvikem. První kurzy odstartují na začátku příštího roku. Žen se povinná služba netýká. Muži, kteří se nebudou chtít účastnit vojenské služby kvůli přesvědčení, budou moci absolvovat civilní službu, která bude trvat tři až čtyři měsíce. Při této službě budou například součástí týmů, které pomáhají při přírodních katastrofách.
Odvedení branci budou mít plat 1100 eur
Odvedení branci budou pobírat plat 1100 eur (asi 26 750 korun) měsíčně. Částka pro ty, kteří se rozhodnou pro civilní službu, zatím není známa. Ti, kteří absolvují vojenskou službu, budou zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve státní službě.
Někteří poslanci zavedení povinné vojenské služby kritizovali s tím, že zákon diskriminuje ženy a osoby, které se služby odmítnou z přesvědčení účastnit. Podle nich například není spravedlivé, aby ti, kteří absolvují civilní službu, dostávali nižší mzdy a nebyli zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve veřejném sektoru.
V Evropě funguje povinná vojenská služba v šestnácti zemích, Chorvatsko bude sedmnácté. Jako poslední zavedlo povinnou službu Lotyšsko v roce 2023 v reakci na ruskou invazi na Ukrajině. Debata o možnosti znovuzavedení vojny se vede například ve Francii, německá vláda v srpnu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě. Ohledně vojenské služby ale Německo zatím sází na dobrovolnost.
