Bývalý sociálnědemokratický premiér Zoran Milanović (SDP) se stane příštím prezidentem Chorvatska. Po sečtení 99,85 procenta volebních okrsků porazil se ziskem 52,70 procenta hlasů dosavadní prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, která byla kandidátkou vládního Chorvatského demokratického společenství (HDZ) a získala podporu 47,30 procenta voličů.
V projevu ve svém volebním štábu Milanović pogratuloval své volební soupeřce. Důrazně přitom odmítl pískot přítomných, když zaznělo její jméno. „Pokud mé těsné, ale čestné a jasné vítězství dodalo trochu víry v naši společnost i mezi našimi lidmi, budu šťastný člověk. Radujme se společně, na zdraví!“ citoval ho server Dnevnik.hr.
„Odhady i předběžné výsledky ukazují na vedení kandidáta SDP. Takový výsledek jsme neočekávali, čekali jsme vítězství naší kandidátky,“ uvedl podle serveru Dnevnik.hr v zamlklém volebním štábu Grabarové-Kitarovičové ministr práce a sociálních věcí Josip Aladrović.
Milanović byl dlouholetým lídrem Sociálnědemokratické strany (SDP), která je nyní v opozici vůči vládě Chorvatského demokratického společenství (HDZ), jež nominovalo Grabarovou-Kitarovičovou. Nejvyšší vládní post zastával 53letý Milanović v letech 2011 až 2016.
V předvolební kampani sliboval Chorvatsko jako zemi, kde jsou respektována práva občanů. „Chorvatsko je republikou pro všechny, pro rovnoprávné občany,“ uváděl podle agentury AFP.
V prvním kole, které se konalo 22. prosince, vyhrál se ziskem 29,6 procenta hlasů Milanović. Grabarová-Kitarovičová, která byla v průzkumech považována za favoritku, získala o přibližně tři procenta méně (26,7 procenta).
Prezidentka si spletla číslo lístku, Milanović se stavěl nad zákony
Oba kandidáti se v kampani mezi prvním a druhým kolem dopustili přešlapů. Grabarová-Kitarovičová například omylem vyzvala voliče, aby na volebních lístcích kroužkovali číslo jejího protikandidáta.
Milanović byl zas kritizován za svůj výrok, že se při své práci bude řídit zájmem Chorvatska a až poté zákony. Vylidňování regionu Slavonie na východě země pak bagatelizoval tvrzením, že tam beztak nikdy nežil dostatek obyvatel.
Funkce prezidenta je v Chorvatsku spíše ceremoniální. Hlava státu nemůže vetovat zákony, může však ovlivňovat zahraniční, obrannou a bezpečnostní politiku.
Agentura AP připomíná, že Milanovičovo vítězství je jedním z mála úspěchů levice ve střední Evropě, kde volby v posledních letech vyhrávají populisté a konzervativci. Hlasování nicméně přineslo i posílení krajní pravice. Její kandidát Miroslav Škoro skončil v prvním kole na nepostupovém třetím místě, na druhou Grabarovou Kitarovičovou však ztrácel pouhá dvě procenta.
V pořadí již sedmé prezidentské volby od chvíle, kdy Chorvatsko v roce 1991 získalo nezávislost, sleduje rekordních 24 333 pozorovatelů. Volebním právem disponuje 3,86 milionu Chorvatů, z nichž přibližně 177 tisíc žije mimo domovinu.
