Český rozkvět po pádu komunismu je pro nás inspirací, řekl Klyčko

Nahrávám video

Kyjev se stal členem Paktu svobodných měst. Pondělního jednání v Praze o partnerství, spolupráci a obnově ukrajinských měst se osobně účastnil i starosta hlavního města Ukrajiny Vitalij Klyčko. V rozhovoru pro ČT, který vedl moderátor Jakub Železný, hovoří o současné situaci ve městě a plánech budoucího rozvoje. Klyčko říká, že jako vždy je velmi rád, že může přicestovat do Prahy. „Mám to město opravdu rád,“ prohlašuje.

Přijel jste opět po pár dnech?

Po pár dnech. V Česku, respektive v Československu jsem strávil několik let jako dítě. Stále tu trochu cítím svůj domov, protože mám krásné vzpomínky na minulost zde. Jsem tady rád, ale hlavním důvodem bylo, abych se sešel s evropskými starosty a podepsal zde v Praze Pakt svobodných měst, a stali jsme se tak součástí evropských měst. Protože Kyjev je Evropské město a Ukrajina je evropská země. Geograficky, historicky i duševně jsme Evropané.

A politicky?

Náš hlavní cíl je stejný, jako mají evropské země.

A co tedy politicky?

Musíme udělat několik domácích úkolů, abychom se evropskou zemí stali i politicky i s evropskými právy. Právě teď bojujeme na Ukrajině válku a všichni musí pochopit, že důvodem, proč válčíme, je šance stát se členem evropské rodiny.

Musíme bránit svou svrchovanost

Jedna věc je současná podpora. Co ale nějaké dlouhodobější projekty?

Za prvé děkuji za politickou podporu. Děkuji za ekonomickou podporu. Děkuji za péči o uprchlíky. Děkujeme za humanitární pomoc, kterou Ukrajina obdržela. Ano, samozřejmě oceňujeme i obranné zbraně. Zdůrazňuji slovo obranné, protože my bráníme svou vlast. Ukrajina je přátelská země, my jsme přátelští lidé a nejsme nijak agresivní, ale teď musíme bránit svou územní svrchovanost a nezávislost.

Já myslím dlouhodobější projekty. Projednáváte teď už třeba rekonstrukci infrastruktury, anebo to zatím není to hlavní téma?

Máme krátkodobé i dlouhodobé plány. V krátkodobém horizontu musíme zastavit tuto nesmyslnou válku.

Samozřejmě. A ty dlouhodobé?

Dlouhodobě musíme znovu postavit zemi. Znovu ji vybudovat a přivést zpět uprchlíky. Prosím nezapomeňte, že naši uprchlíci se vrátí především, pokud budou mít kde žít, získají dobře placenou práci a životní standardy. Proto teď debatujeme o tom, jak zemi opravíme, jak nám mohou další města pomoci a co Ukrajina potřebuje. Samozřejmě své aktivity koordinujeme a vytváříme plán dlouhodobé pomoci, jak z Kyjeva a z Ukrajiny vytvoříme evropskou zemi.

V první řadě musí být v zemi mír

Takže co třeba my můžeme nabídnout? Co může Praha nabídnout?

Česká republika je dobrým příkladem pro Ukrajinu. Vzpomínám si, když padla železná opona. Česká republika byla na dně a její ekonomika nefungovala. V této době o desítky let později ale Česká republika učinila úžasný progres. Teď dokonce trochu žárlíme.

To nemusíte.

Ale v dobrém. Pokládám si otázku, jak Česká republika, Slovensko, Polsko dokázaly za tak krátkou dobu učinit takový pokrok. Mluvím o nových zákonech, o nové infrastruktuře, o životních standardech lidí. Česká republika je teď úplně jiná, než byla před dvaceti lety, a proto teď chceme postavit svou zemi podle toho příkladu, jaký nám Česko ukázalo. Tato cesta byla tou správnou a my ji následujeme. Musíme udělat vše úplně stejně, jako jste to dělali vy. Samozřejmě se musíme poučit z chyb, poučit se z úspěchů, snažit se to zopakovat. V první řadě ale musí být v zemi mír, aby lidé nepřemýšleli o raketách a bombardování, aby přemýšleli o budoucnosti a budování země.

Jak byste popsal současný život v Kyjevě? My si vzpomínáme na scény z února a března. Myslím, že teď to město je jiné než v březnu. Jak byste ale život ve vašem městě popsal vy?

Žijeme ve válce. V této době, v době války bylo zničeno více než šest set budov. Více než dvě stě padesát bytových domů, kde žijí lidé, bylo zničeno, 126 lidí bylo zabito. Naši občané v našem městě, včetně čtyř dětí.

A současná situace? Jaké tam jsou nálady?

Nálada se pomalu vrací k normálnímu životu. Opět se začínají otevírat kavárny a restaurace. Lidé pracují na ulicích, ale několikrát si během dne musí poslechnout sirény. To znamená, že všichni se musí jít schovat do bunkrů, protože nikdo vám negarantuje, že zrovna vaše budova nebude zničena. Všichni mohou zemřít. Samozřejmě, posledních pár týdnů je větší klid, proto jsem tady. Mohu si dovolit opustit svoje město a přijet do Prahy, ale lidé jsou pořád nervózní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...