Miliony Syřanů ani rok a půl po konci války nemají spolehlivý přístup k pitné vodě. Vodovodní síť je na mnoha místech zničená a domácnosti jsou odkázané na soukromé rozvozy, zjistil zpravodaj ČT na Blízkém východě Andreas Papadopulos. S obnovou infrastruktury ve východní Ghútě pomáhá i Česko.
Wisám Júsuf aš-Šará rozváží v syrské východní Ghútě pitnou vodu. Z barelů na korbě vozu ji přečerpává do kanystrů. Dvacet litrů prodává v přepočtu někdy za pět, někdy i za dvacet korun. Ve zbídačené Sýrii je to výdaj, na který má stále málo domácností.
„Voda drahá není. Její cenu zvyšuje benzin. Ten je drahý. V okolí je mnoho lidí, kteří si nemohou dovolit naplnit středně velkou nádobu. Prostě na to nemají,“ upozornil Syřan.
Jedním z jeho zákazníků je dělník Ahmad al-Talí. Skromná opravna živí jeho i dalších šest členů rodiny. „Je nás doma sedm. Denně kupujeme asi patnáct až dvacet litrů. Někdy nám to vydrží i dva dny,“ uvedl opravář. V provizoriu žije léta, přitom na dohled od vodní stanice a části vodovodního potrubí. To ale během války degradovalo a nefunguje.
Výpomoc z Česka
Obnovu zařízení teď spolufinancuje Česko z rozvojové pomoci. Hotovo by mohlo být do pár měsíců. „Udělali jsme tady vystrojení vrtu, jeho připojení, rekonstrukci vodojemu, osadili jsme úpravnu vody a následně vodu rozvádíme po předměstí,“ popsal šéfkonstruktér Jiří Karbusický ze společnosti Vodní zdroje Ekomonitor.
I více než rok a půl po konci čtrnáctileté občanské války zůstává syrská vodovodní síť rozbitá. Nenávratně poškozené jsou desetitisíce kilometrů potrubí. Podle fondu UNICEF má akutní problém se stabilními dodávkami vody 16 z 25 milionů syrských obyvatel.
Dosud nebyl hlavním problémem blízkovýchodní země nedostatek vodních zdrojů, ale primárně to, že se z řek a jezer kvůli chybějící infrastruktuře nedostávala k lidem. Jenže zemi v posledních letech postihlo sucho a podle prognóz budou zásoby vody klesat.
