Bývalý prezident Obama má v rodokmenu otrokáře i otroka. USA dál řeší dědictví minulosti

Nahrávám video

Spojené státy zrušily otrokářství před téměř 160 lety, ale dodnes se s tímto dědictvím vyrovnávají. Například potomci otroků si stěžují na systematické znevýhodňování a někteří mluví o nutnosti odškodnění. Agentura Reuters prozkoumala rodokmeny amerických elit. Zjistila, že rodiny téměř pětiny současných členů Kongresu vlastnily otroky. Stejně jsou na tom i všichni žijící prezidenti kromě jediného, Donalda Trumpa. Jeho předci přišli do Ameriky z Německa a Skotska až po zrušení otroctví.

Carter, Clinton, Bush, Biden… I Obama. Všichni mají mezi svými předky majitele otroků. Dokonce i první černošský prezident, jehož zvolení do úřadu vnímaly rasové menšiny ve Spojených státech jako důkaz, že se země – zatížená dědictvím otroctví – začíná měnit.

„Není to příliš vzdálené spojení mezi prezidentem Obamou a dědou jeho dědečka, který měl otroky,“ řekla genealožka Labrenda Garrett-Nelsonová. V Obamově rodokmenu ze strany jeho bělošské matky našli genealogové muže, který otroky vlastnil, ale zároveň i jednoho otroka. V amerických rodokmenech přitom nejde o úplnou výjimku.

Nejsme překvapeni minulostí naší rodiny

Faktem ale je, že u starých amerických rodů je spojitost s otrokářstvím velmi častá. Majitele černošských otroků mají mezi svými předky soudci nejvyššího soudu i stovka současných členů Kongresu od konzervativního republikána Mitche McConnella až po progresivní demokratku Elizabeth Warrenovou.

„Nejde o něco, co se odehrálo před dvěma sty lety. Jsou přímými potomky někoho, kdo z otroctví těžil. Mohlo to ovlivnit jejich pohled, především těch, kteří dnes tvoří politiku,“ domnívá se Labrenda Garrett-Nelsonová.

Pro většinu příslušníků americké politické elity nebylo velkým překvapením, když jim Reuters sdělil výsledky pátrání v jejich rodokmenu. Mluvit o rodinné minulosti ale mnoho z nich nechtělo.

Výjimkou byla kongresmanka z Kalifornie za Demokratickou stranu Julia Brownleyová. Ani ona nebyla zjištěním zaskočena, rodiny otce i matky pocházely z Virginie, tedy jednoho z největších otrokářských států. „Otrokářství bylo jedním z největších hříchů naší země. Je pro nás důležité učit se dějiny a pravdu o naší minulosti,“ řekla tato členka Sněmovny reprezentantů. 

Amerika se neshoduje, jak o historii učit

Dnešní Amerika se však nemůže shodnout, jak o historii učit. V posledních letech se vedou na ose konzervativci – progresivní liberálové tvrdé spory o takzvanou kritickou rasovou teorii (CRT). Ta popisuje diskriminaci rasových menšin i výhody bělošského obyvatelstva, které podle této teorie trvají dodnes.

Kritici naopak usilují o úplné vyškrtnutí CRT ze školních osnov tam, kde už se podle ní učí. Velmi aktivně proti ní vystupuje například guvernér Floridy Ron DeSantis, který je mezi uchazeči o republikánskou nominaci do souboje o Bílý dům v příštím roce. 

Podle Gregoryho Meekse, kongresmana z New Yorku za Demokratickou stranu, je pro budoucnost Ameriky naprosto zásadní, aby mluvila o své minulosti. Pro Meekse je to i osobní záležitost. Otec jeho dědečka byl otrok.

V Kongresu přitom jedná s lidmi, kteří mají opačnou rodinnou historii. „Někteří často říkají, že se musíme vrátit k tomu, jaká byla Amerika dřív. Tam já se ale vracet nechci a jasně to kolegům vysvětluji,“ zdůrazňuje Meeks. 

Také George Washington měl otroky

Pro zemi je složité vyrovnat se s vlastními dějinami také kvůli otrokářské minulosti mnohých národních hrdinů. Mnoho „otců zakladatelů“ včetně George Washingtona mělo otroky a obchodovalo s nimi.

Potomci otroků žádají zadostiučinění. Nejčastěji zmiňují neschválený zákon, který navrhoval po zrušení otroctví odškodnění ve formě čtyřiceti akrů půdy a muly. Dnes už většinou nepožadují zemědělské pozemky a tažné zvíře, ale nejčastěji mluví o finanční kompenzaci.

Mezi americkými státy řeší možnou podobu odškodnění zvláště aktivně právě Kalifornie. 

Amerikanista Jan Beneš řekl v Horizontu ČT24, že bavit se o historii USA a pominout nebo frázemi odbýt, že otroctví skončilo před nějakými 160 lety, se dneska nedá. Bohužel se to ale mnohdy podle něho na politické či na kulturně-válečné úrovni děje.

Připomněl, že teprve od 70. let minulého století se začala tato historie pořádně rozplétat. „Do mainstreamu se konečně dostali i černošští historici. Ale je to velmi krátká doba na to, jak dlouho to otroctví trvalo,“ řekl.

Debata je podle něj velmi těžká a jsou segmenty obyvatel, které se o tom nechtějí bavit. „Chtějí se posunout dál a zapomenout na celou tu kapitolu,“ dodal Beneš. 

Možnost reparací stanovených na federální úrovni je podle něho sci-fi, ale na státní, případně lokální úrovni o některých reparacích uvažují. Zmínil stát Kalifornii, město Chicago či některé univerzity, protože i ty v minulosti vlastnily otroky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 24 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...