Americký podnikatel a filantrop Howard Buffett prohlásil, že zájem USA o válku na Ukrajině by mohl v příštím roce ochabnout. Za jeden z důvodů označil prezidentskou kampaň. I proto chce zvýšit svou vlastní podporu okupované země, aby šel příkladem. Jistá únava z válečného konfliktu je už nyní patrná zejména v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.
Buffett, syn miliardáře Warrena Buffetta, daroval Ukrajině prostřednictvím své nadace od počátku ruské invaze stovky milionů dolarů, ale má obavu, zda jsou lidé schopni udržet zájem o Ukrajinu. „V USA bude bezesporu jednou z nevýhod politická kampaň, do které jdeme,“ řekl při návštěvě Kyjeva.
Ve Spojených státech se totiž v listopadu 2024 konají prezidentské volby a několik republikánských kandidátů už zpochybnilo rozsáhlou vojenskou a finanční pomoc poskytnutou Ukrajině.
Ochabnutí zájmu pocítil ve čtvrtek i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatímco při své první návštěvě USA se mu loni v prosinci dostalo vřelého přivítání, tentokrát jednal za zavřenými dveřmi v Kongresu a čelil narůstající „únavě“ z války ze strany republikánů. Ti mimo jiné vyhrožují, že zablokují žádost amerického prezidenta Joea Bidena o nový balík vojenské a civilní pomoci pro okupovanou zemi v hodnotě 24 miliard dolarů (551 miliard korun).
Buffett se domnívá, že zmíněná „únava“ z války skutečně růst může. Západní spojenci Ukrajiny by podle něj měli zdvojnásobit svou podporu. „Myslím si, že USA i Evropa musí ještě více pomoci Kyjevu válku vyhrát a ukončit ji.“
V emotivním rozhovoru pro Kyiv Post americký podnikatel a filantrop uvedl, že „vidět ukrajinské farmáře, kteří pomáhali nasytit svět, ale nyní sami potřebují centra pro distribuci potravin kvůli rozsáhlé ruské invazi, je tou největší ironií, které byl v životě svědkem“.
Ukrajina podle něj musí vyhrát válku nejen pro svůj vlastní prospěch, ale pro prospěch všech včetně USA. „Výsledek toho, co se stane na Ukrajině, bude mít obrovský dopad na Spojené státy po celá desetiletí,“ zdůraznil Buffett, jenž očekává, že podpora jeho nadace dosáhne do konce letošního roku přibližně 500 milionů dolarů (přibližně 11,5 miliardy korun).
„Lidé musí pochopit, že jsme oddáni Ukrajině. Nikam nejdeme, nezpomalujeme a zrychlíme tempo,“ dodal.
Zákaz dovozu obilí a stop vyzbrojování
Známky kritičtějších názorů na rozsah zahraniční vojenské podpory pro okupovanou zemi se objevují nejen v USA, ale také v některých východoevropských státech. Nespokojení jsou mimo jiné farmáři, kteří tvrdí, že ukrajinský import potravin poškozuje jejich ceny. Polsko, Maďarsko a Slovensko i proto zakázaly dovoz ukrajinského obilí.
Polsko zároveň v pátek oznámilo, že přestalo Kyjevu dodávat zbraně. „Ukrajina se brání bestiálnímu ruskému útoku a já tuto situaci chápu, nicméně my budeme naši zemi chránit. Již nedodáváme výzbroj Ukrajině, protože nyní vyzbrojujeme Polsko,“ citovala polského premiéra Mateusze Morawieckého v příspěvku na sociální síti X (dříve Twitteru) jeho kancelář. „Pokud nechcete být v defenzivě, musíte se mít čím bránit,“ doplnil s tím, že tento krok neohrozí bezpečnost Ukrajiny.
Náznaky polské vládní zdrženlivosti zvyšují význam jiné podpory, včetně té od humanitárních pracovníků. Ti chápou, že válka může pokračovat ještě dlouho a že ruské útoky, které nejvíce postihují obyvatelstvo na Ukrajině (od zničení velké přehrady po bombardování energetické, zemědělské a civilní infrastruktury) jsou klíčovou součástí strategie ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Stále žijeme válkou a bojíme se toho, co bude dál,“ konstatovala Ukrajinka Olena Mychajlovská, která pomáhala otevřít provizorní hostel a restauraci v Krakově, kde jsou pouze uprchlíci. „Nechceme mít pocit, že bychom měli začít žít znovu na novém místě – pořád věříme, že se vrátíme,“ dodala.
„Lidé musí skutečně zdvojnásobit svou sílu a soustředění“
Humanitární pracovníci jsou ve zmíněném polském městě v první linii a poskytují praktickou a emocionální podporu traumatizovaným Ukrajincům, kteří jsou fyzicky i duševně výrazně ovlivněni ruskou invazí. „Vzhledem k faktu, že je situace na Ukrajině taková, jaká je, se může únava z války dostavit,“ prohlásil Kevin Allen, zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Polsku.
„Lidé musí skutečně zdvojnásobit svou sílu a soustředění, aby se začlenili do společnosti, často za velmi náročných a stresujících okolností. A to je pro ty, kteří byli nuceni opustit své domovy, stále obtížnější,“ pokračoval s tím, že v Evropě je téměř šest milionů ukrajinských uprchlíků, z toho téměř milion v Polsku.
Allen poukázal na fakt, že největším finančním podporovatelem Ukrajiny jsou bezesporu Spojené státy, ale podobná dynamika se během ruské invaze odehrává v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dostává velkou část finančních prostředků právě z USA. „Tato podpora může být samozřejmě často zpolitizována, ale pomoc, kterou americký lid a americká vláda poskytly v této konkrétní krizi i v mnoha krizích na celém světě, je opravdu příkladná,“ upozornil Allen.
Při pohledu na rok 2024 zástupce UNHCR dodal, že velkou prioritou jeho mise u zmíněného úřadu je pokusit se mobilizovat zdroje pro polské a ukrajinské nevládní organizace.
