Brusel rok po útoku: Městem stále patrolují vojáci, nebezpečí není zažehnáno

Rok po teroristických útocích, které si na bruselském letišti Zaventem a na stanici metra Maalbeek vyžádaly 32 obětí a stovky zraněných, žije belgické hlavní město dál za zvýšených bezpečnostních opatření. Pohled na vojáky v ulicích, zátarasy a silné policejní hlídky se stal běžnou součástí života obyvatel Bruselu.

Belgické úřady připouštějí, že ani rok po krveprolití není úplně jasné, kdo útoky nařídil. I když samotní atentátníci jsou mrtví, nebo ve vězení.

K útokům v Bruselu došlo pouhé čtyři měsíce po těch v Paříži, při kterých zemřelo 130 lidí. Vyšetřování ukázalo, že je provedly příbuzné buňky mladých islamistů, někteří z nich byli navrátilci ze syrského bojiště.

Belgie (stejně jako Francie) od té doby zůstává stále v pohotovosti. Obě země se snaží omezit hrozbu, kterou představují domácí radikálové i ti, kteří se vrátili domů s bojovými zkušenostmi. „Jistotu budeme mít jedině tehdy, až bude situace v Sýrii a Iráku vyřešena,“ řekl agentuře Reuters jeden z vyšetřovatelů bruselských útoků.

Podle haagského Mezinárodního centra boje proti terorismu odjelo do Sýrie či Iráku až 400 Belgičanů. V přepočtu na obyvatele to z Belgie dělá jednoho z největších „exportérů“ zahraničních džihádistů pro Střední východ. Díky zostřeným bezpečnostním opatřením se za celý loňský rok zřejmě nikomu nepodařilo do Sýrie odcestovat.

obrázek
Zdroj: ČT24

Symbolem potíží Bruselu se stala čtvrť Molenbeek, se kterou byli mnozí z radikálních islamistických útočníků spojeni. Pro bezpečnostní složky je velmi obtížné do pevně semknuté místní komunity proniknout. Proto se zde pařížský útočník Salah Abdeslam dokázal ukrývat dlouhé čtyři měsíce. A jen čtyři dny po jeho zatčení došlo v Bruselu k útoku.

Policie obrátila Molenbeek vzhůru nohama

Od té doby jsou zde policejní razie prakticky na denním pořádku. Podle uniklých dokumentů odhalila policie v Molenbeeku přes 50 organizací s napojením na teroristy. Policisté prošli téměř 9000 adres a zkontrolovali 23 tisíc obyvatel.

„Máme jména všech teroristických bojovníků. Máme také seznam všech míst, která jsou problematická, co se týče radikalizace. A také sdružení, která provádějí ilegální činnost,“ vyjmenovává starostka Molenbeeku Francoise Schepmansová.

Nahrávám video
Události: Před rokem udeřili v Bruselu teroristé
Zdroj: ČT24

Pověst Molenbeeku i osudy jeho obyvatel se snaží zachránit místní mladý politik Sammy Mahdi. „Molenbeek měl špatnou reputaci už před útoky. Po nich se to ještě zhoršilo a celý svět o čtvrti slyšel,“ připouští Mahdi.

Pro lidi v Molenbeeku se moc nezměnilo, mediální cirkus po útocích jim prý spíš ublížil. „Všichni tu hledali teroristy. Lidé tu desítky let řeší své problémy, které nikoho nezajímaly,“ připomíná Mahdi až padesátiprocentní nezaměstnanost mladých.

V prevenci se podle něj dá udělat daleko více také v dalších věcech, například při zajišťování imámů v mešitách. Aby byli místní, ne z Maroka, Turecka nebo států Perského zálivu. „Ale je to všechno pomalé,“ upozorňuje.

Mahdi uznává, že bezpečnost v Molenbeeku se zlepšila, v ulicích je daleko více policistů. „To existuje, ale další problémy to nevyřeší. Drogy se tu dál prodávají, dealeři si s policisty hrají na kočku a myš,“ poznamenal.

Policie na hlídce v Molenbeeku
Zdroj: Reuters

Vojáci jsou v ulicích Bruselu stále potřeba

V Bruselu dál panuje druhý nejvyšší stupeň teroristické hrozby na čtyřstupňové škále. „V Belgii to znamená, že teroristický útok je možný. Je to vysoký stupeň pohotovosti a už ho držíme skoro dva roky,“ připomíná odborník na bezpečnost a terorismus z bruselské univerzity Herman Matthijs. Přítomnost asi 1400 vojáků v ulicích proto podle něj dává smysl.

Problémem však podle něj nadále zůstává absence jakékoli debaty o zjednodušení složité policejní struktury v Belgii a Bruselu zvlášť. „Je tu šest policejních složek. Pokud jde o policejní systém v Bruselu, je to naprostý chaos,“ upozorňuje Matthijs.

Příbuzní některých obětí útoků mimo záznam připomínají, že policie měla při vyšetřování teroristických akcí problémy například s potřebou neustálých překladů dokumentů mezi francouzštinou a vlámštinou, tedy dvěma nejrozšířenějšími jazyky v Belgii. 

Nahrávám video
Události: Rok od útoků na bruselském letišti a v metru
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 9 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už druhý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 14 hhodinami
Načítání...