Brusel nám může nařídit přerozdělení migrantů, tvrdí Mračková Vildumetzová. Ani v krizi ne, oponuje Rakušan

Nahrávám video

Europoslanci ve středu schválili migrační pakt. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o něm v pořadu Události, komentáře uvedl, že situaci v Evropě každopádně zlepší a že neobsahuje povinné relokační kvóty. Opoziční poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) naopak řekla, že v paktu existuje distribuční klíč pro rozdělování migrantů a že Evropská komise může nařídit, aby si je členské státy přerozdělily.

Rakušan soudí, že oproti dnešní době, kdy nemáme dobrou návratovou politiku na vnější hranici a azylové řízení je zdlouhavé, přijetím balíčku deseti legislativních návrhů se situace zlepší.

„Je to základ pro další inovativní řešení migrační politiky. Situaci to zlepší, ale každopádně nevyřeší,“ připustil.

Přerozdělení nám může Evropská komise nařídit, uvedla Mračková Vildumetzová

Poslankyně oponovala tím, že přijatý balíček udává pro Evropu minimální počet migrantů k přerozdělení, a to 30 tisíc. Distribučním klíčem pro každou zemi je její hrubý domácí produkt a počet obyvatel. Z oněch 30 tisíc by tak na Česko připadalo 900 migrantů. Pokud bychom je nepřijali, tak bychom místo toho za každého z nich zaplatili 20 tisíc eur (v přepočtu zhruba 507 tisíc korun).

Dodala, že se o tom má každý rok hlasovat a Evropská komise nám může místo zaplacení nařídit přerozdělení migrantů.

Ani krizový mechanismus neobsahuje povinné přidělení, řekl Rakušan

Rakušan odmítl, že by toto migrační pakt obsahoval. Uvedl, že i v krizovém režimu (kdy se Evropa ocitne pod migračním tlakem) si bude Česko moci samo rozhodnout, jakou formou pomoci přispěje. Tedy vedle přerozdělení buď zaplacením za každého nepřijatého migranta, nebo technickou pomocí. „Ani v krizovém mechanismu není povinné přidělení,“ ujistil ministr.

Mračková Vildumetzová mu oponovala. Připomenula vypjatý loňský rok. Řekla, že pokud by se použil nyní přijatý distribuční klíč, tak na Česko vychází 70 až 80 tisíc migrantů, kteří do EU přišli nelegálně. „A kdybychom se chtěli vyplatit, tak je to 40 miliard korun.“

Do migrační krize se Evropa dostává v posledních letech pravidelně, včetně minulého roku. Za zvlášť vypjatý se všeobecně považuje rok 2015, kdy evropské státy nezvládaly velkou migrační vlnu.

Jak zabránit vstupu nelegálních migrantů do Evropy?

Další část diskuse se věnovala tomu, jak zajistit, aby se do Evropy dostalo co nejméně nelegálních migrantů. „Potřebujeme, aby se ti lidé přes hranici do Evropy nedostali,“ řekla poslankyně. Migrační pakt podle ní řeší důsledek, ne příčinu problému. „Lodě (s nelegálními migranty) prostě nesmí vyplout, a pořád vyplouvají.“

Rakušan na to reagoval, že právě nyní byla v rámci migračního balíčku přijata nová věc, takzvaný „no-entry mechanism.“ Tedy, že člověk, který vstoupí na území EU, dokud neprojde bezpečnostním screeningem, detencí a zjištěním totožnosti, bude brán jako člověk, který nikdy na území Unie nevstoupil. „To je něco, co se teď podařilo prosadit.“

Dodal, že nyní je potřeba přijít s novými koncepty spolupráce s třetími zeměmi mimo EU. Nevpouštět lidi do Unie se podle něj musí dělat systémově a po dohodě s těmito zeměmi. Doplnil, že readmisní dohoda byla uzavřena už s Tuniskem.

Připraveny jsou pak podle ministra koncepty, které počítají s tím, že azylové řízení se uskuteční v těchto třetích zemích a migranti se vůbec do Evropy nedostanou. Průkopníkem těchto snah je podle něj Dánsko.

Existuje specifická přednost pro lodě nevládních organizací?

Vildumetzová naopak uvedla, že nově přijatá pravidla počítají nejen s povinnou solidaritou (tedy s povinností buď migranty přijmout, nebo se vyplatit nebo poskytnout postiženým zemí technickou pomoc), ale i se specifickou solidaritou pro nevládní lodě, které vozí migranty do Evropy.

„Ty budou mít přednost při zpracování azylových žádostí,“ dodala poslankyně. To považuje za přímou pobídku k tomu, aby nelegální migranti jezdili po moři lodí s příslibem, že „budou vyřízeni rychleji“.

Oba diskutující často reagovali v diskusi na tvrzení toho druhého odmítavým kroucením hlavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...