Britský soud zakázal Skotsku referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády

Nahrávám video
Události: Skotsko nemůže vypsat referendum o nezávislosti
Zdroj: ČT24

Skotsko nemůže uspořádat druhé referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády v Londýně, rozhodl ve středu britský nejvyšší soud. Podle agentury Reuters představuje verdikt neúspěch pro skotské nacionalisty, kteří plebiscit plánovali na příští rok. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová uvedla, že je zklamaná, ale verdikt respektuje. Obyvatelé Skotska chtějí, aby vláda řešila jejich problémy, myslí si britský premiér Rishi Sunak.

„Skotský parlament nemá pravomoc přijmout zákon o referendu o nezávislosti Skotska,“ uvedl podle agentury DPA předseda britského nejvyššího soudu Robert Reed. Plebiscit by se podle něj týkal celého Spojeného království, a tudíž přesahuje pravomoci skotského parlamentu. Středeční rozhodnutí bylo podle Reeda přijato jednomyslně.

V roce 2014 Skotové poměrem 55 ku 45 procentům odmítli odchod z více než tři sta let staré unie s Anglií. Podle zastánců skotské nezávislosti ale pozdější vystoupení Británie z Evropské unie změnilo situaci natolik, že je nutné uspořádat nové referendum. Skotové se v hlasování o brexitu z většiny vyslovili proti vystoupení z EU.

Výsledky referenda o brexitu. Modrá znamená převahu příznivců odchodu z EU
Zdroj: Wikimedia Commons

Sturgeonová se zasazuje o vypsání dalšího referenda, které chce uspořádat 19. října 2023. Musí ale podle ní být zákonné a mezinárodně uznané. Britská vláda souhlas s novým referendem odmítá dát a tvrdí, že Skotové už v roce 2014 měli příležitost vyjádřit se k samostatnosti a odmítli ji. Hlasování o nezávislosti by se podle ní mělo uskutečnit jednou za generaci.

Sturgeonová v reakci na dnešní verdikt uvedla, že je rozhodnutím soudu zklamaná, míní ho však respektovat. „Musíme a najdeme jiný demokratický, zákonný a ústavní způsob, jakým může skotský lid vyjádřit svou vůli,“ řekla později novinářům. „Nyní jde o to, zda vůbec máme základní demokratické právo zvolit si svou budoucnost,“ uvedla s tím, že bude usilovat, aby do příštích všeobecných voleb plánovaných v Británii na rok 2024 získala nezávislost ve Skotsku většinovou podporu.

Uvedla také, že zákon, který znemožňuje Skotsku určit si vlastní budoucnost bez souhlasu Londýna, odhaluje, že „jakákoliv představa o Spojeném království jako dobrovolném partnerství je mýtus“. Volání Skotska po nezávislosti podle ní nemůže být v demokracii umlčeno.

Podle právníka a sociologa Jiřího Přibáně je nyní po rozhodnutí soudu plánované referendum bezpředmětné. Nemusí to ale být konec pro skotské snahy o odtržení. Nacionalistům zbývá totiž prý ještě třetí možnost. „Tedy že Nicola Sturgeonová využije příští volby k tomu, aby je prohlásila de facto za referendum. Pokud by Skotská národní strana získala více než padesát procent hlasů, skotští nacionalisté by to považovali za faktické referendum,“ vysvětluje.

Zároveň ale připomněl, že Sturgeonová dosud odmítala jakékoliv snahy o odtržení, které by byly protiprávní, jako se to dělo například v Katalánsku.

Premiér Sunak vyzývá ke spolupráci

Také britský premiér Rishi Sunak prohlásil, že „jasný a konečný“ verdikt respektuje. „Myslím, že obyvatelé Skotska chtějí, abychom pracovali na řešení hlavních problémů, kterým společně čelíme, ať už je to ekonomika, podpora (zdravotnického systému) NHS, nebo samozřejmě podpora Ukrajiny. Nyní je čas, aby politici spolupracovali,“ řekl poslancům v britském parlamentu.

Britský ministr pro otázky Skotska Alister Jack podle Reuters uvedl, že vláda v Londýně rozhodnutí respektuje. „Bereme na vědomí a respektujeme středeční jednomyslné rozhodnutí nejvyššího soudu,“ uvedl Jack v prohlášení. „Budeme i nadále konstruktivně spolupracovat se skotskou vládou na řešení všech problémů, které jsou nám společné a kterým čelíme,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...