Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.

Termín získává na aktuálnosti s tím, jak se v Británii prohlubuje debata o přehodnocení brexitu. Většina Britů má nyní pocit, že brexit byl spíše neúspěchem než úspěchem, a poukazuje na negativní dopady na ekonomiku a životní náklady.

Dlouhodobé sledování agentur YouGov a Statista ukazují, že od poloviny roku 2021 převládá u Britů názor, že odchod z EU byl chybou. V prosinci 2021 podle průzkumu veřejného mínění zpracovaného institutem Opinium více než šedesát procent Britů hodnotilo brexit negativně. A už rok předtím podle průzkumu agentury YouGov pokládalo brexit za správné rozhodnutí jen 39 procent Britů. Pro návrat do Unie by nyní podle průzkumů YouGov hlasovalo přibližně 63 procent respondentů.

Mnozí Britové doufali, že odchod z EU jejich zemi poskytne prostor ke snížení imigrace a k odbourání rozsáhlé unijní regulace a podpoří hospodářský růst. Imigrace se však zvýšila, omezování regulačních opatření se ukázalo být obtížné a hospodářský růst zpomalil.

Obchodní výměna mezi Británií a EU po brexitu podle analýz znatelně klesla. Ačkoliv je obchod bez cel a kvót, oproti plnému členství v EU narostly byrokratické nároky, což vedlo k výraznému poklesu objemu malých zásilek a komplikacím pro dodavatelské řetězce. Dnes obě strany opakovaně jednají s cílem stabilizovat a usnadnit vzájemné obchodní vztahy.

Například londýnské finanční centrum City připravil odchod Británie z Evropské unie zhruba o čtyřicet tisíc pracovních míst, uvedl v říjnu 2024 Michael Mainelli, který stojí v čele této čtvrti. Nejvíce z tohoto vývoje podle Mainelliho těžila irská metropole Dublin, kam se z Londýna přesunulo zhruba deset tisíc pracovních míst ve finančním sektoru. „Brexit byl katastrofou,“ prohlásil Mainelli. V roce 2016 jsme měli 525 tisíc pracovníků. Odhaduji, že jsme jich ztratili téměř čtyřicet tisíc, dodal.

Vše odstartoval Cameronův slib

Příběh brexitu se začal psát před britským parlamentními volbami na jaře 2015. Tehdejší premiér David Cameron slíbil euroskeptickému křídlu svých toryů, že pokud jeho strana vyhraje parlamentní volby, uspořádá v zemi do konce roku 2017 referendum, které vyřeší opakovaně se vynořující otázku britského setrvání v Unii.

Britové schválili odchod své země z Evropské unie v již zmíněném referendu v červnu 2016. Pro brexit se tehdy vyslovilo 51,9 procenta hlasujících, proti jich bylo 48,1 procenta. Účast dosáhla 72 procent.

Po dlouhých politických sporech, kdy byl termín brexitu třikrát odložen, se v Británii konaly dvoje parlamentní volby a třikrát se vyměnil premiér. Británie opustila formálně EU na konci ledna 2020 a stala se prvním suverénním státem v historii tohoto bloku, který tak učinil.

Přechodné období

Odchodem začalo přechodné období, během kterého Británie zůstala součástí jednotného trhu a celní unie EU. Během této doby se vyjednávaly podmínky budoucího soužití. Jednání o vztazích mezi Británii a EU začala v březnu 2020, spory se při nich vedly především kolem rybolovu a pravidel hospodářské soutěže.

Sedmadvacítka unijních států usilovala o to, aby Británie sladila podmínky pro hospodářskou konkurenci s těmi unijními. Británie však tvrdila, že tak jako nezávislá země činit nemusí. A rovněž tak nesouhlasila se zachováním přístupu do svých vod pro rybáře z kontinentu.

Další problém představoval britský zákon o vnitřním trhu, který na konci září 2020 schválila Dolní sněmovna. Podle EU tato norma porušovala obsah dohody a Evropská komise kvůli tomu zahájila s Británií právní řízení.

Jednání mezi EU a Británií nicméně s přestávkou pokračovala dál a dohody nakonec dosáhli hlavní vyjednavači EU a Británie Michel Barnier a David Frost na Štědrý den roku 2020. Tedy pouhý týden před koncem přechodného období. Od 1. ledna 2021 začala platit dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Británií, která zásadně změnila vzájemné obchodní, cestovní a právní vztahy.

Spor o irskou hranici a migraci

Spory mezi Unií a Británií však přetrvávají dodnes, především kvůli režimu na hranici Severního Irska s Irskou republikou, z níž se v důsledku brexitu stala vnější hranice EU. Hlavní spor mezi Británií a EU kvůli irské hranici vyřešil takzvaný Windsorský rámec z roku 2023. Ten zrušil plošné kontroly zavedením oddělených pruhů a zavedl takzvanou Stormontskou brzdu, která severoirským zákonodárcům umožňuje vetovat nová unijní pravidla. Toto ujednání zaručovalo, že nebude oslabeno žádné z lidských práv chráněných na základě Velkopáteční dohody.

V květnu 2024 pak vrchní soud v Belfastu zrušil platnost částí britského imigračního zákona v Severním Irsku, přijatého v roce 2023. Zákon o ilegální migraci předpokládá, že lidé, kteří přijedou do Británie ilegálně, nemohou žádat o azyl, a naopak mají být vyhoštěni buď zpět do své domovské země, nebo do takzvané bezpečné třetí země. Soud dospěl k závěru, že některé body zákona – například vyhošťování žadatelů o azyl, dětí a obětí pašeráků lidí bez jakéhokoli přezkoumání – jsou v Severním Irsku protizákonné a podrývají ochranu lidských práv vyplývající z pobrexitových ujednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brit u soudu přiznal, že přes dvacet let omamoval a znásilňoval manželku

Muž v Británii více než dvacet let podával své manželce omamné látky a znásilňoval ji. Šedesátiletý Brit, jehož jméno nelze uvést, aby nebyla odhalena totožnost jeho manželky, se k tomu v pondělí přiznal před soudem. Obžalovaný se zároveň přiznal k šedesáti trestným činům sahajícím až do roku 2004, včetně podání látky s úmyslem omámit nebo znehybnit manželku, informovaly tiskové agentury.
před 1 hhodinou

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Svatbu Trumpa juniora na Bahamách zaplatil ruský oligarcha blízký Putinovi, píše Propublica

Svatbu Donalda Trumpa juniora na konci května na Bahamách tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, napojený na ruského vládce Vladimira Putina, uvedl server Propublica. Seznam hostů čítal kolem padesáti osob. Kremlev podle serveru uhradil náklady na svatbu ve výši stovek tisíc dolarů.
před 3 hhodinami

Pokud partneři Kyjeva zajistí, že Rusko zastaví útoky, uděláme to taky, řekl Zelenskyj

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.
18:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 5 hhodinami

Ruský útok na vlak měl odradit spojence od podpory Ukrajiny, míní západní lídři

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
11:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.