Brazílie trvá na své neutralitě, Lulova slova ohledně války na Ukrajině ale Západ znepokojují

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.

Podle analytiků má Lavrovova zahraniční mise za cíl posílit podporu nejbližších spojenců Ruska v Latinské Americe. Putinův režim se zároveň snaží prohloubit politické a hospodářské vazby s dalšími zeměmi jihoamerického kontinentu, které se vyslovují proti politice Spojených států. Počátkem týdne navštívil Lavrov také Nikaraguu a Venezuelu.

Ministr zahraničí Ruské federace po jednání s kubánským prezidentem Miguelem Díazem-Canelem prohlásil, že si oba státy vzájemně rozumí. Rusko i Kuba totiž čelí ekonomickým sankcím, které na ně USA uvalily, Moskva v poslední době především za invazi na Ukrajinu, Havana je naopak pod hospodářským embargem od roku 1959, nedlouho po revoluci Fidela Castra.

Kuba patří mezi spojence Kremlu dlouhodobě, tamní komunistický režim opakovaně vyjádřil podporu invazi ruských vojsk na Ukrajině. Vyzývá však k diplomatickému řešení krize. „Nemyslím si, že Putin vyprovokoval konflikt s Ukrajinou,“ zastal se v březnu ruského prezidenta jeho kubánský protějšek Miguel Díaz-Canel. Vztahy mezi Havanou a Moskvou označil v rozhovoru pro arabskou stanici al-Mayadeen jako „velkolepé“.

„Nemůžeme souhlasit s tím, že by svět měl nadále trvale žít podle těchto amerických ‚pravidel‘,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. „Na mezinárodní scéně se stupňuje napětí. A pokusy Západu diktovat svou vůli a ignorovat legitimní postoje ostatních nejenže přetrvávají, ale ještě se stupňují.“

Červený koberec pro Lavrova

Oproti Kubě zastává Brazílie jiný postoj. Hlavní město Brasília přivítalo ruského ministra na červeném koberci, tamní prezident Luiz Inácio Lula da Silva po jednání s Lavrovem rovněž zopakoval svou výzvu k vyjednání míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Vůči ruské politice se ale vymezil, když odsoudil „porušení územní celistvosti Ukrajiny“.

„Moje vláda odsuzuje narušení územní celistvosti Ukrajiny, ale zároveň prosazujeme politické řešení konfliktu,“ uvedl už před časem Lula da Silva v projevu po setkání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. Brazílie se tak podle arabské stanice al-Džazíra postavila do role zastánce míru.

Šéf brazilské diplomacie Mauro Vieira po jednání s Lavrovem uvedl, že se obě země dohodly na prohloubení a diverzifikaci obchodních vztahů, které nyní dosahují hodnoty přibližně deset miliard dolarů. Velká část hnojiv pro brazilský rychle se rozvíjející zemědělský sektor, jehož hodnota dosahuje téměř 30 procent HDP, pochází právě z Ruska.

Lulův poradce pro zahraniční záležitosti Celso Amorim ve snaze napomoci mírovým jednáním odletěl začátkem dubna do Moskvy a osobně se setkal s ruským prezidentem Putinem.

„Říci, že dveře (k jednání) jsou otevřené, by bylo přehnané,“ komentoval výsledek jednání Amorim. „Ale říci, že jsou zcela zavřené, také není pravda.“ Amorim pro CNN Brasil připustil, že Rusko i Ukrajina dávají přednost pokračování bojů před uzavřením příměří nyní, zejména v době, kdy se Ukrajina připravuje na jarní protiofenzivu proti Rusku.

Brazilský názorový obrat

V posledních týdnech však brazilský prezident rétoriku vůči Ukrajině měnil. Během uplynulého víkendu obvinil Ukrajinu z toho, že se na vyvolání války přímo podílela. Kritizoval také Spojené státy a Evropu za to, že „přispívají“ k nepřátelství mezi Ruskem a Ukrajinou dodávkami zbraní Kyjevu.

Lula prohlásil, že doufá ve vytvoření „skupiny zemí, které nemají nic společného s válkou, které válku nechtějí“. Podle něj by právě toto společenství mělo vést k jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, píše al-Džazíra.

Ukrajina a Spojené státy se vůči výrokům brazilského prezidenta ohradily. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko v úterý na Facebooku vyzval Lulu k návštěvě Ukrajiny. „Aby pochopil skutečné příčiny a podstatu ruské agrese a její důsledky pro globální společnost,“ připojil mluvčí.

Spojené státy se ústy mluvčího Rady národní bezpečnosti Johna Kirbyho vymezily proti Lulovým výrokům tvrzením, že podle nich jen „papouškuje“ ruskou a čínskou propagandu. Reakci pak přidala i mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová, podle níž nemá Washington námitky proti žádné zemi, která se snaží ukončit ruskou válku proti Ukrajině. „Jsem nadále přesvědčena o síle americko-brazilských vztahů,“ doplnila. Bidenova administrativa však zdůraznila, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko.

Návštěva ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Brazílii
Zdroj: Reuters

Lula ztrácí politický kapitál, tvrdí expert

Spor odráží rostoucí napětí mezi Západem a Brazílií, která se od Lulova zvolení do třetího funkčního období koncem loňského roku snaží vrátit k neangažované zahraniční politice. Kritici vidí v největší latinskoamerické zemi příklon k Pekingu a Moskvě, píše deník Financial Times.

Lula již dříve vyzval Rusko, aby se stáhlo z území, která obsadilo od začátku své plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022, ale také navrhl, aby Ukrajina stáhla své nároky na Krym, poloostrov v Černém moři, který Moskva obsadila a anektovala v roce 2014. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jakýkoli takový návrh odmítl.

Lulův poradce pro zahraniční politiku Amorim v pondělí sdělil zpravodajskému serveru Globo, že brazilský prezident nikdy nechtěl nikoho „urazit“. „Brazílie brání územní celistvost Ukrajiny. Dokud se nebude jednat, ideální mír pro Ukrajince a Rusy nenastane. Musí dojít k ústupkům,“ vysvětlil Amorim.

Oficiálně zůstává Brazílie vůči ukrajinské válce neutrální, nepřipojila se k hospodářským sankcím proti Rusku a současně odmítla dodávat Kyjevu munici. „Hlavní západní mocnosti budou od nynějška jistě věnovat Brazílii více pozornosti, ale Lula možná ztrácí politický kapitál tím, že zaujímá postoje, které Brazílii vzdalují od její tradiční neutrality,“ prohlásil Mario Marconini, výkonný ředitel analytické společnosti Teneo v Brazílii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...