Místopředsedkyně bolivijského Senátu Jeanine Áňezová se v úterý místního času prohlásila dočasnou prezidentkou země. Udělala to navzdory nedostatečnému kvoru zákonodárců, kteří měli být jejímu jmenování přítomni. Krok Áňezové vyvolal protesty příznivců exprezidenta Evo Moralese, který v neděli na svůj post rezignoval a později odletěl do Mexika. Spojené státy kvůli „občanským nepokojům“ stahují z Bolívie rodinné příslušníky svých zaměstnanců.
Áňezová podle agentury Reuters prohlásila, že „20. října byl zcela jasně spáchán volební podvod“. Vyzvala také zemi ke klidu a k opuštění „totalitního“ režimu. Jako šéfka státu nařídila bezpečnostním silám, aby zajistily pořádek.
Dvaapadesátiletá Áňezová složila v úterý přísahu jako dočasná hlava státu z pozice druhé místopředsedkyně Senátu proto, že prezident, viceprezident i šéfové obou komor parlamentu podali demisi.
Zasedání parlamentu se odmítli zúčastnit poslanci Moralesovy socialistické strany, kteří mají v parlamentu většinu a podle nichž Áňezová není hlavou státu, protože zasedání nebylo usnášeníschopné.
Áňezovou ale jako dočasnou hlavu země potvrdil v úterý ústavní soud, podle něhož kvorum v takovém případě není nutné. Lídr místní opozice Luis Camacho posléze oznámil, že opozice po třech týdnech končí protestní stávku. Áňezovou pak vyzval, aby propustila politické vězně.
Podle bolivijské ústavy musí demisi prezidenta i viceprezidenta potvrdit společná schůze obou komor parlamentu. Poslanci Moralesovy strany Hnutí za socialismus (MAS) však jednání bojkotovali a označili ho za protiprávní. Na středu svolali zasedání a chystají se Moralesovu demisi nepřijmout.
Ústava také stanovuje, že hlava státu musí do 90 dnů vyhlásit nové prezidentské volby. Áňezová již dříve oznámila úmysl uspořádat je co nejdříve. Země by podle ní měla mít prezidenta do 22. ledna.
Morales situaci komentuje z Mexika
Tisíce rozzlobených stoupenců Moralese se v reakci na krok Áňezové snažily demonstrovat před budovou bolivijského parlamentu v metropoli La Pazu. Provolávali při tom hesla „Musí odstoupit“ či „Nebojíme se“. Policie se je snažila rozehnat slzným plynem, nad městem podle AP opakovaně prolétly stíhačky v očividné snaze demonstrovat sílu armády.
Sám Morales z exilu označil proklamaci Áňezové za puč. „Odehrál se nejmazanější a nejohavnější státní převrat v historii. Senátorka, obklopená skupinou kompliců a vedená armádou i policií zasahující proti lidem, provedla puč a prohlásila se dočasnou prezidentkou Bolívie, aniž by k tomu měla legislativní kvorum,“ napsal Morales na Twitteru několik hodin poté, co v úterý přiletěl do Mexika, kde dostal azyl.
USA a Brazílie Áňezovou uznaly
Bolívii nyní hrozí podobná situace, jaká je už téměř rok ve Venezuele, kde parlament ovládaný opozicí v lednu neuznal další mandát autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a prohlásil za prozatímního prezidenta svého šéfa Juana Guaidóa. Toho jako šéfa státu uznalo přes 50 zemí světa, včetně Spojených států. Maduro se ale stále drží u moci díky armádě a díky podpoře ze strany Ruska a Číny.
Áňezovou za hlavu Bolívie uznaly v úterý Spojené státy či Brazílie, stejně jako to udělal Guaidó, který označil Bolívii za příklad pro Venezuelu. Její prezident Maduro v úterý uvedl, že Morales je prezidentem Bolívie v exilu, a zopakoval, že opozice, armáda a policie v Bolívii provedly puč. Za puč považují události posledních dnů také další levicoví lídři Latinské Ameriky.
Socialista Morales, první bolivijský prezident z řad domorodého indiánského obyvatelstva, odstoupil z funkce prezidenta jen tři týdny po svém sporném znovuzvolení.
Prohlásil se za vítěze prvního kola voleb, ačkoli opozice i mezinárodní pozorovatelé výsledky hlasování zpochybňovali. Jeho odpůrci tvrdili, že podváděl. Organizace amerických států (OAS) ve své předběžné zprávě uvedla, že volby provázely manipulace, a doporučila jejich anulování a konání nových voleb.
Morales po vypuknutí nepokojů svolil k auditu volebních výsledků, který provedla OAS a týž den slíbil i konání nových voleb s tím, že vymění celý volební soud viněný ze zmanipulování výsledků. Opozici to ale nestačilo a trvala na prezidentově demisi, k níž ho vyzvalo i velení armády a policie.
USA stahují zaměstnance a jejich příbuzné
Spojené státy v reakci na zhoršování bezpečnostní situace nařídily rodinným příslušníkům amerických státních zaměstnanců pracujících v Bolívii, aby zemi opustili. Odejít má také americký personál zastupitelského úřadu, jehož přítomnost v Bolívii není v tuto chvíli nezbytná. Ministerstvo zahraničí zároveň vydalo varování před cestami do Bolívie pro americké občany.
Ministerstvo dále sdělilo, že odchod Moralese do exilu považuje za „pozitivní krok“, který povede ke zklidnění situace.
Nepokoje, při nichž se střetávali v ulicích Moralesovi příznivci a odpůrci, si za tři týdny vyžádaly sedm mrtvých. Z toho pět lidí zemřelo na střelné zranění, uvedl v úterý generální prokurátor Juan Lanchipa Ponce. Podle dřívějších informací bylo při nepokojích zraněno až čtyři sta lidí.
